Velký bratr se dívá

Není to nic moc a dost věcí je zavádějících (těhotná žena a on jde na gynekologickou prohlídku s ní, pak byla jasné jak to skončí. Jinak se dozvíme: kolik kamer mají v Británii, kolik toho ví amazon.co.uk, že paranoia přijde po 10 dnech a že zjistit z veřejných věcí se dá dost. Samozřejmně pokud bych zdrhal já, tak bych zahodil mobil, s nikým blízkým se nestýkal a odjel, tam kde mě prakticky nikdo nezná a nevystopují mě do měsíce. (05.06.2011)

Ono je potřeba se na tento dokument dívat ze dvou úhlů. Budu-li na něj nahlížet jen jako na „polo hraný“ kousek, kde se chlápek snaží zmizet z „povrchu zemského“ a nechá se hledat soukromými detektivy – přitom dělá spoustu chyb (pokud bych chtěl opravdu zmizet – tak nebudu navštěvovat své rodiče a známé), ale zas je potřeba říci, že on toto „dobrodružství“ pojal jako možnost poukázat a zjistit, jak je zacházeno s citlivými osobními údaji a jak lehké je si o vás najít opravdu ledasco – což samozřejmě dobré není. Rozhodně to mohlo být lepší, ale nemůžu říct, že by to nebylo zajímavé. Takže takový průměr na jedno zhlédnutí… (26.03.2018)

Otázka ochrany súkromia je vážna téma, ale mnoho ľudí si vôbec neuvedomuje (nechce uvedomiť?) čo všetko je o nás možné zistiť. Na tento dokument som sa veľmi tešil, pretože nad rovnakými vecami ako David uvažujem už zopár rokov. Som však trochu sklamaný, pretože aj ja by som vedel natočiť lepší dokument. Nejde o to, že bol nezaujímavý, za námet dávam 5 hviezdičiek, skôr o to, ako David pristupoval k jednotlivým otázkam ochrany súkromia, resp. ako nerozumne za sebou zanechával stopy. No keď sa nad tým zamyslím, možno tie stopy zanechával zámerne, aby tak ľuďom ukázal čo nemajú robiť. Niečo na spôsob Beara Gryllsa. Tak či onak, som rád, že sú medzi nami stále ľudia, ktorí sa neboja postaviť Veľkému bratovi. (02.10.2010)

Zajímavý nápad na dokument, nicméně moc neholduji konspiračním teoriím (např. zde bylo řečeno, že facebook založila CIA, aby moha sledovat lidi) a tak mi to celé přišlo trochu paranoidní. Ale uznávám, že mě překvapilo, kolik údajů o Davidovi kdo uchovával, otázkou však je, co to bylo za údaje (byly ukázány prakticky jen stohy papírů) a zda je něco takového možné a praktikované i zde v ČR. Každopádně tenhle snímek ukazuje, že se dá jistým způsobem eliminovat nebezpečí velkého bratra, např. tím, že budeme zvažovat, co napíšeme na facebook, zda budeme platit platební kartou a nebo nakupovat na internetu. Nějaké osobní údaje samozřejmě poskytnout musíme státní správě už jenom proto, že někde žijeme, já se však jejich zneužití příliš neobávám. Nakonec tedy dávám tři hvězdy, jak jsem řekl na začátku, konspiričním teoriím příiš nevěřím, resp. věřím jim jen z menší části aneb na každém šprochu pravdy trochu. (05.06.2011)

Na formu zaměřený, zbytečně a otravně přepjatý, polohraný ( se všemi neduhy z toho vyplývajícími ) dokument o možnostech vy-/zne-užití osobních dat v současné společnosti. Osobní příběh o neustálém dohledu, který jednotlivci nepřináší více jistoty, s dobrými ale nyvyužitými náznaky dilemat z toho plynoucích. Zajímavější by bylo více analytické než osobní zaměření na možné způsoby sbírání a uchovávání dat (a možnou obranu) i dynamicky se rozvíjející odvětví zájmu marketingových a obchodních společností o ně. 1-2* (30.04.2012)