Kamera:
Jan Martin KozelHudba:
Tatiana MikováHrají:
Dan Přibáň, Jan Martin Kozel, Pavel Šimek, Klára Handrejchová, Aleš Jungbauer, David Novotný (vypravěč), Tomáš Šponar (vypravěč)VOD (5)
Obsahy(1)
Sny – malé, velké, nesplnitelné… Kde ale je hranice nesplnitelného? Zkuste ji překročit a uvidíte. Tohle je vyprávění o jejím překročení. O cestě, kterou prý nejde uskutečnit. 20 000 kilometrů a jedenáct afrických států – Tunisko, Libye, Egypt, Súdán, Etiopie, Keňa, Tanzanie, Zambie, Botswana, Namibie a JAR. Afrika nás pohltila, sežvýkala a vyplivla. Ohromené, odrovnané, odhodlané se vrátit. Co obnáší projet ji v jednom z nejprimitivnějších aut, jaká kdy byla vyrobena? Co se dělo v trabantech a okolo nich? Jak jsme auta stavěli, jak jsme spali, co jsme jedli, co jsme opravovali, jak jsme opravovali, kdo nás naštval, kdo nás okradl i kdo nás potěšil. (Doc Alliance Films)
(více)Videa (1)
Recenze (291)
Na mě dost místy dramatický výklad a snaha o americký styl vyprávění. Na druhou stranu úctyhodné dobrodružství s doslova příšernou technikou. Samotní cestovatelé jsou sympatičtí a nevyvolávají ve vás nějaké negativní reakce. Možná trochu špatně natočené v tom smyslu, že dokument působí roztahaně. Já bych dal větší důraz na sblížení se samotnými dobrodruhy. ()
Moje první setkání s Danem Přibáňěm nastalo u jeho rozhovoru pro DVTV, kde mě překvapil svými smysluplnými a pohotovými reakcemi a vcelku rozumnými názory, rozhodl jsem se tedy prozkoumat jeho tvorbu. Hedvábnou stezku vynechávám a seznamuji se s Afrikou z pohledu z trabantu a jsem opět mile překvapen. V tomto barvitém cestopisu navštívíme pravděpodobně jedny z nejchudších koutů světa a jedním očkem mrkneme na život tamních domorodců, kteří jsou "sto let za opicema". Má to určitou poetiku, ale co oceňuji více, je vykreslení obtíží, které výpravu neustále potkávají. Dokolečka opravovat starou herku v nesnesitelných podmínkách, tak to klobouk dolů. Díky tomu se nám divákům daří cestu prožívat a doražení do cíle vnímat jako opravdové vítězství... 8/10 ()
Tohle se dá opravdu jedině obdivovat, protože na podobně šílenou cestu, se vydá jenom maximálně zapálený člověk. Když pominu naprostou odlišnost všech těch národních kultůr, tak rozhodně větší obavy bych osobně měl z toho, že zůstanu trčet někde, odkud nebude snadné se evakuovat :-) Ještě že trabanty měli výdrž a vše se dalo pro jejich jednoduchost, více či méně opravovat takřka na koleně. Zajímalo by mě, jak to s opravama měli ty podobné expedice s bourákama plnými elektroniky? Prostě v jednoduchosti je síla! :-) ()
Překrásně kolorované bakelitové dobrodružství, které určitě stálo za všechny ty prachy a nervy. Po pouhé desetidenní zkušenosti s Afrikou mám aspoň nějakou tu představu jak vysilující a zároveň osvobozující je soustavně reagovat na nové situace v neznámém prostředí. Fungovat tímto způsobem čtvrt roku, navíc za volantem náladového skládacího autíčka .. to zní jako über-výzva. Tiše závidím. ()
po všech stránkách zábavnější a celkově z "dokumentárního hlediska" rozhodně vyspělejší než Trabantem Hedvábnou stezkou.. výborná hudba navíc zdařile pomáhá dotvářet atmosféru skutečného dobrodružství a ve finále nakonec nezbývá nic jiného, než smeknout před touhle skupinkou nadšenců, která se i přes tuny překážek nebála splnit si jeden velký sen.. jednoznačně palec nahoru! ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (13)
- Do každého trabantu bylo nainstalováno i rádio, které přehrávalo MP3 jak z CD, tak z USB. Dan Přibáň prý bez hudby nejezdí. (heyda)
- Ujetá trasa: 19 640 km + 230 km na korbě náklaďáku (heyda)
- Závady BABU (expediční trabant): rozhozený karburátor, netěsnící hlavní brzdový válec, zlomená příruba výfukového sání, spálené brzdy, křaplý blinkr, utržený šusplech, přeražené výfukové svody, potlučený a proražený zadní tlumič výfuku, zlomený výfuk, ovládání dálkových světel, ohnutá tyč řízení, uvolněná pakna zadní brzdy, spálený drát napájející střešní světla. (heyda)
Reklama