VOD (3)
Série(4) / Epizody(12)
Obsahy(4)
Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)
Videa (36)
Recenze (1 754)
Hodnocení úvodního pilotu: Jsem fascinován!!! Sherlockovské schéma nastíněné Ritchieho filmem (včetně podobného hudebního motivu, nebo hereckého projevu Martina Freemana v roli Watsona, který je především z počátku zcela totožný s pohybem a dikcí Juda Lawa) aplikované na současné reálie a obohacené o technické prvky, ale také třeba motiv registrovaného partnerství dodávají již tak nabušenému témetu ještě větší koule.. Tohle je vážně cool!!! Chci víc a hned!!! Hodnocení po druhém dílu: Dostal sem víc a u vytržení už tak nejsem. Brakové schéma zcela přiznaně vykrádající konspirační detektivky Dana Browna stíhá táhnout příběh vstříc zvláštnímu finále celkem solidním tempem, okouzlení a genialita prvního dílu už jsou ale ty tam... **** Hodnocení po třetím dílu: A je to v háji. Poslední díl završil sestupnou tendenci a předkládá překombinovaný, nelogický a navzdory neustálému posunu v ději spíše roztahaný a nudný díl, završený navíc tak urážející fackou vmetenou do divákovy tváře, že jsem byl na konci dílu vlastně mnohem víc nasraný , než natěšený na další díly... *** Celkově prozatím za čisté 4. Uvidíme dál... ()
1: Neskutečná šleha. Skvělé obsazení, hodně mě překvapil Martin Freeman. Břitký britský humor, skvělé hlášky a to všechno ve vynikajícím detektivním příběhu. Součastnost není na překážku, ba naopak dodává svěžest námětu zakořeněném v Doyleově klasickém příběhu. 2: Neodsýpá to tak dobře jako první díl, ale díky šifrám, kódům a exotice Číny pořád hodně zajímavé.3: Smršť případů a finální konfrontace s M jsou skvělým zakončením prvních tří filmů. Potěší Golem a České drobnosti. Jsem zvědavý co bude dál. ()
Intuice mi napovídá, že každá doba potřebuje svého Sherlocka, ale možná to není pravda. Mne však tento detektivní poradce dokázal hodně pobavit, i když zábavné nálože deduktivního humoru položené v prvním dílu postupně ztrácejí na své výbušnosti. Přesto je to skvělá zábava pro všechny, kteří jsou schopni překousnout, že slavný detektiv vyměnil fajfku za počítač a se svou hyperaktivitou prozatím nevyhledal odbornou pomoc. ()
Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (méně) (více)
Když se podívám na poster a vidím tam Benedicta, který je od pohledu na ránu a vypadá vole spíš jako pedofil z Elm Street než geniální detektiv z Baker Street... tak jsem tomu rok odolával. Ale potom stačí jeden díl a vy si připadáte jak na tripu a potřebujete pořád sledovat další a když už žádný není, jste pěkně v prdeli. Proč? Protože tohle je masivní nářez toho, co jste vždycky chtěli vidět. Moderní Sherlock prostě jede! ()
Galerie (412)
Zajímavosti (107)
- V 1. sérii používa Sherlock (Benedict Cumberbatch) BlackBerry 9700, v druhej už presedlal na iPhone 4. (JOZZZKO)
- Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes) se učil hrát na housle u virtuózky Eos Chater. Při natáčení těchto scén stála ve studiu v Cardiffu na vyvýšené plošině za oknem, aby si byl Benedict jist, že dělá všechny pohyby správně. (Sadi)
- Tvorcovia seriálu sa rozhodli, že namiesto tradičného oslovenia Holmes a Watson, ktoré sa používa vo väčšine kníh a filmov, budú používať krstné mená hlavných postáv. (Greenpeacak)
Reklama