Prvňák

Cinemax na nedělní večer opět fantasticky potěšil. Prvňák je oficiálně filmem Velké Británie, ale vypráví příběh jednoho starého muže z jedné malé vesničky uprostřed Keni. Ze země, která byla dost dlouhou dobu pod nadvládou právě Velké Británie, aby se našel někdo, kdo by uvedl na pravou míru dnešní realitu této země. A musím říct, že mi to přišlo neuvěřitelně sympatické. Dělá mi neuvěřitelnou radost, když si pořád někdo dokáže vážit něčeho, co je pro nás naprostou samozřejmostí. A víte co? My i přesto, že takové možnosti máme, pořád jenom nadáváme a něco kritizujeme. Tenhle film je nejenom o sebereflexi jednoho národa, který Keňu slušně mordoval, ale především je o lidech, o pokoře, kterou by měl v tomto filmu hledat každý Evropan nebo Američan, protože i když je to příběh dost neobvyklý a pro mnoho lidí dost nepochopitelný, pořád má opravdu hodně co nabídnout. (10.12.2012)

Suchá Afrika, suchý prach, suchý školský dvor, suchí starci pijúci v suchej krčme kvasinkové pivo, čo nepoznajú v osemdesiatke paradentózu, suchí starec, čo sa vyzlečie pred ministerkým predsedom a maskér sa viac zameral na jazvy na chrbáte zabúdajúc "mladíkovi" odmaskovať div nie tehličky na bruchu, pološialený regionálny riaditeľ, tancujúci v suchom prachu v suchej škaredej žltej kravate. Všetko bolo africky suché aj film dokonca aj ten večer, čo som film pozeral bol taký nejaký suchý. Zišlo by sa pivo. (29.05.2014)

■ ∞ Stále mě nepřestává překvapovat to, že lidé napříč dějinami a historií lidských civilizací, jsou vesměs stále stejní a vždy mě udivuje, jak člověk člověku dokáže učinit ze života peklo na zemi. Ať se jedná o jakékoliv údobí dějin lidského plémě, tak vždy, ať šlo o období věku míru nebo války, ať žili lidé v blahobytu nebo v hladomoru, ať probíhala bratrovražedná válka nebo otevřený boj jednoho etnika vůči druhému, ať se jednalo o vznešené cíle sociálního smíru nebo tvrdý boj otroků a jejich otrokářů, ať proti sobě stály různé rasy lidského druhu nebo jedno pohlaví vůči tomu druhému a ať člověk chtěl svobodu náboženského vyznání či právo svobodně se pohybovat, mě nepřestává a nepřestane udivovat, že člověk dokáže druhému ubližovat a zdůvodňovat to tím či oním... ■ Tento film mi udělal velkou radost nejen tím, že se částečně zakládá na skutečném příběhu a nejen tím, že dle mého názoru, byl docela dobře natočen, ale také tím, že se zdržuje zbytečného patosu a velmi jemným způsobem naznačuje, že nejen ten, kdo očividně pomáhá páchat zlo a zúčastňuje se násilí na druhých, ale i ten, kdo stojí opodál a nezasáhne, se vlastně podílí na nepravostech... ■ Film naznačuje, v některých chvílích více okatě, jindy skrytě, že i když jsou Tvé myšlenky a činy myšleny ušlechtile a v tom nejlepším úmyslu, tak vždy násilí plodí další násilí. Tento film jasně ukazuje dvě roviny: 1) odhodlání a boj za nezávislost, věrnost až do smrti. 2) každý čin má svůj následek a ten si člověk v sobě nese. ■ Také film jasně a srozumitelně poukazuje na to, že svět není černo-bílý (či černobílý) a mnohé lidské činy nelze jednostranně a razantně buď obhajovat nebo zatracovat... ■ ■ ■ ⁞ [89/100]. ■ ‖ [85/100]. ■ ↨ [80/100]. ■ ― Oliver LITONDO [85/100], Naomie HARRIS [83/100]. ■ ῼ [84/100]. ■ ∩ Roots (1977), Obecná škola (1991), Mumu (2010), Freedom Writers (2007), Pětka s hvězdičkou (1985), Bota jménem Melichar (1983), L'interprète / Die Dolmetscherin (2005), Anna and the King (1999). ■ № 1x; 1x ⌂ [D], ϿϾ, [PZ-CZ], [720p], [12-III-2014; 02:20]. ■ ↘ xzajox, Saur.us, Aljak. ■ ↔ ① [88/100]; ‡ [88/100] [12-III-2014; 02:20]; >>> [88/100]. ■ (12.03.2014)

Když keňská vláda, po osamostatnění z britské nadvlády, vyhlásila volné vzdělání pro každého, rozhodně nepočítala, že do lavice základní školy využije osmdesátiletý stařík Maruge (Oliver Litondo). Je plně rozhodnut naučit se číst a psát, a i přes nevoli úřadů a rodičů ostatních dětí, jde tvrdě za svým cílem... Což o to, na film se docela dobře dívalo (což u takto vážných filmů dle skutečných událostí není moc obvyklé). I přesto se nějak filmu nepodařilo ve mne vzbudit nějaký velký soucit - plně jsem chápal veškerá rozhodnutí úřadů - škola je plná, a pokud by nebyla, tak přednost před staříkem by mělo dostat některé z dětí, kde je přece jen vzdělání větší investicí do budoucna. Moje mínění potvrdila i poslední scéna, která měla asi být hodně silná, ale v kontextu filmu vyzněla trochu směšně (bacha spoiler - i přes veškerou výuku si stařík inkriminovaný dopis nedokázal přečíst - konec spoileru). Pokud ale odhlédnu od těchto - možná trochu rýpavých - poznámek, film si určitě své místo na slunci zaslouží a doporučuji jej (všem, kteří nadávají, že musí chodit do školy). 3.5*, zaokrouhleno nahoru.. (28.08.2012)

Při sledování filmu jsem si uvědomil jak strašně rozdílný je ten svět a to co my bereme jako samozřejmmost maji jiní jako vzácnost. U nás se chodí za školu a v Keni jsou zase třidy přeplněné. Příběh je to krásný a určitě má co nabídnout, ale určitě by to šlo i bez okatého podbízení se divákovi. Viděno v rámci projektu Challange tour jako film číslo 29. (26.04.2015)