Modré z neba
Režie:
Eva BorušovičováKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Ivan KrálHrají:
Slávka Halčáková, Emília Vášáryová, Zita Kabátová, Milan Mikulčík, János Bán, Jan Kačer, František Kovár, Juraj Nvota, Aleš Votava, Tomáš Votava, László SzabóObsahy(1)
Hrdinkami tragikomického příběhu ze současnosti jsou tři ženy – dcera (S. Halčáková), matka (E. Vášáryová) a babička (Z. Kabátová). Ve starém domě na okraji venkovského městečka musí denně řešit problémy svého dobrovolného i nuceného soužití. Ubližují si, aniž by si chtěly ubližovat. Přece by nejradši jedna druhé snesly modré z nebe. Všechny tři touží po štěstí, každá si je představuje podle svého temperamentu a míry životní zkušenosti. Všechny tři touží po mužích, kteří sice procházejí jejich životem, ale zanechávají stopy, které se dlouho hojí – bývalý manžel a otec rodiny (J. Kačer), bratr a strýček alkoholik (F. Kovár) či dceřin přítel (M. Mikulčík). Pořád se ale čeká na toho pravého. Do života trojice však nakonec překvapivě vstupuje sympatický neznámý (J. Bán)… (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Eva Borušovičová začala vo veľkom filme práve týmto príbehom a treba uznať, že to nebol zlý počin. Snaha o sondu do životy troch generácií žien, ktoré spolu žijú vo veľkom dome, sa vydarila, ale zjavne chýbal režisérky trochu odstup, azda to možno pripísať jej veku. Herecky je film nadpriemerný, muži hrajú druhé husle a sú len do počtu. Prekvapil krásny jesenný vizuál. ()
Typicky slovenská představa o uměleckém filmu. Vezmeme tři ujeté postavy, které se chovají hystericky a bez jakékoliv logiky, zasadíme je do nějakého dějiště, vypreparovaného z konkrétního času a prostoru, děj vynecháme, ten není důležitý...a co ještě ? Jo, nějaké snové vize. A máme to. Autorky obšlehly Šulíkovu Zahradu a ani se nezačervenaly. K dovršení všeho režisérka do hlavních rolí obsadí herečky, které spolu neladí a každá hraje úplně jiným stylem. Vedle prvorepublikového zastaralého hereckého stylu Kabátové tu stojí křečovitost a netalentovanost Halčákové, a do třetice jediná slušná herečka Vašáryová, která ovšem zase působí dost nejistě. Sledování výkonů prvních dvou je utrpení. Třeba scéna, kdy Halčáková "spontánně" skáče po zahradě, je příšerná. A Kabátová, když se pouští do nějakých větších akcí, třeba do zpěvu, tak je rovněž k nevydržení. No a režie, bez smyslu pro poezii, to jen dorazila. Klady ? Dlouhá scéna, v níž Halčáková ukazuje prsa. Ta jsou za pět hvězdiček. ()
Tři ženské v jednom baráku, navíc umělecky zaměřené, to nemůže vyústit v normální film. Zita Kabátová hraje tradičně stárnoucí herečku, babičku. Jde jí to náramně. Emília Vašáryová je tu v pětapadesáti ještě pořád pohledná dáma. Jsme svědky dosti potrhlých situací, které nedávají mnoho smyslu, ale výstup to má jasný. Život se musí žít i kdyby nás moc nebavil. Nálev je sladkokyselý, takže optimismus střídá deprese a naopak. Hudba Ivana Krále film skvěle podbarvuje a dávám za ni hvězdu navíc. Osobně mám rád tenhle film kvůli druhé polovině, která je syrová a neúprosná. Slovenské nezávislé léto. 85% ()
Jeden z najlepsich porevulocnych slovenskych filmov, to mi nikto nevezme. Skvele trio hereciek, predstavujuce tri generacie ktore si navzajom lezu na nervy a zaroven jedna druhu potrebuju, dialogy na popukanie ("Co je to?" "To je dazd, paci sa Ti?" "Nie." "Hm, tak si ho vezmi..."), Janos Ban a Slavkine PRSIA! ()
Poetický film s troma generáciami žien v jednom dome, bez stáleho mužského dozoru a s jedným živým bocianom. Nič pre mňa a mám pocit, že film vznikol len na to, aby Slávka mohla ukázať svoju dokonalosť, kým je dokonalá. Ale to je možno len môj pohľad na film, lebo nič iné ako erotické fotenie na kope uhlia som si nezapamätal. –––– Doprdele, himlhergot, krucinál! ()
Reklama