Imaginární lásky

Dolan využívá opět obrovskou škálu audiovizuálních masek proto, aby nasimuloval hloubku, kterou postrádají postavy. Brání v prostorové orientaci, tři čtvrtiny snímku snímá v ručních detailech, několikrát uklouzne po videoklipu a snaží se horečnatě prodat subjektivní vnímání destruktivního milování. Jenomže k tomu má pouze špatně napsané, afektované neživé nádoby na lásku bez jakékoli integrity. Abych byl schopný pochopit tu ztrátu sebe v důsledku bolestivé zamilovanosti, musím mít nejdřív ono sebe. Zdejší postavy ale mimo své scény vůbec neexistují. (02.09.2022)

Někdy milujeme spíš naše bláhové představy, než člověka samotného..Prosťounký příběh zabalený do hodně stylového kabátku s příjemně poetickou atmosférou a famózní hudbou. Xavier Dolan má na svůj věk nesmírně vyspělý vkus a pohled na život, přesto se ve filmech tak moc soustředí na módu, vizuál a všechno okolo, že své myšlenky nestíhá úplně vnést do příběhu a tak nám je vnucuje v těch pár chvilkách, kdy zmizí hlavní postavy a objeví se do kamery mluvící neznámí. (V Zabil jsem svou matku se zase Xavierova postava zpovídala do kamery). Artové filmy mívají jen pěknou skořápku a jádro takové nijaké, takže by mi to tolik nevadilo, ale tady mě to mrzí, když vidím, že nějaká ta snaha o poselství by byla. Xavier se jen musí naučit skloubit pěkný vizuál s pořádným příběhem. Alespoň dle mého názoru. (29.09.2012)

Xavier Dolan mě dostává podruhé, po výjimečném Laurence Anyways, mě odrovnává svým citem jak za kamerou, tak před ní. Vztahy jsou tak dospělé, až v jeho letech jde o neuvěřitelnou záležitost. Výborná kamera dotýkající se zpomalených záběrů Kar-wai Wonga, nádherný hudební doprovod, scéna over the top! (02.02.2016)

45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - OPEN EYES - Otevřené oči (Les amours imaginaires / HEARTBEATS / Imaginární lásky) - Snímek založený jen na pěkné tvářičce Nicolase a kolem něj poslušně poskakujících kamarádů kteří ho chtějí dostat sami pro sebe a je jim úplně jedno, že si s nimi jen hraje jak kočka s myší... - 7. 7. 2010 - kino Městské divadlo - Karlovy Vary - 20% (20.08.2011)

Pokud Dolan od někoho opisuje, tak je to jednoznačně Kar-wai Wong a jeho Stvořeni pro lásku. Od důsledné výtvarné a zejména kostýmní stylizace přes lásku v hlavách po opakující se hudební motiv. Jinak mám takový dojem, že jsem našla svůj zahraniční film roku 2010! Co na filmu žeru zejména je to, jak se jednání postav motivované láskou pozorované z tepla kinosálu jeví jako totální ubožáctví a takřka záporáctví. Když čtu v komentářích o manýře, chce se mi nesouhlasit, protože ten konec - TEN KONEC! - to všechno sebeironicky shodí. Film reflektuje sám sebe a jde při tom do extrémů. Když Marie hovoří o divadelní hře, kterou s Nickem viděli, tak vyjadřuje režisérovy myšlenky a jeho záměr víc než jasně. Když jsem šla z kina, řekla jsem toho o filmu mnohem víc, ale už jsem to zapomněla, ach jo. (11.02.2011)