Cosmopolis

Opět mě zdejší čsfd komunita uživatelů nepřekvapila a názorně předvedla svojí nízkou diváckou úroveň tím, že poplivala film, který je tak vybroušený, tak perfektní až z toho mrazí v zádech. Všechny filmové aspekty se blíží dokonalosti, hltal jsem každé filmové políčko, každou setinu filmového času. [9,5/10] (10.08.2012)

Cronenberg ve své další adaptaci literární předlohy předkládá zvráceně uhrančivý pohled na dekadenci kapitalismu zosobněného mladým finančním géniem. Svět viděný ze sedadla limuzíny je redukovaný na neustálé utvrzování vlastní moci a slasti z kontroly. Jednotlivé zastávky a jednání fascinují svou absurditou, když se spájí zcela virtuální sféra čísel a informací s groteskně reálnou tělesností a pudovostí postav. Hledání smyslu a motivací je zde nutně odsouzeno k marnosti, protože vše podléhá pouze rozmarnému postoji "because we can". Proto také masová demonstrace vyvolá maximálně lehké hnutí brvou, zatímco věci jako diagnóza asymetrické prostaty, výkyvy čínské měny či nepodmanitelnost nové manželky, které nelze zasadit do jasně definovaných grafů a struktur, vedou k dalekosáhlému rozkolu. Přes hrstku silných a významově košatých scén zůstává filmová "Cosmopolis" jen načančanou ilustrací, která trpí výraznou nadmírou textu. Ve výsledku tak funguje spíš jako příliš dlouhá upoutávka na literární předlohu než soběstačný film. (23.06.2012)

Film tak nevyzpytatelný, že v celkovém rozporu mezi mluveným slovem a činy překvapí i zmínka o pozvánce na oběd, kterou příští záběr skutečně zastihne v bistru, protože konkrétní se zde mění na abstraktní a naopak. Těžce stravitelná, nezáživná, ale zároveň magnetizující studie úpadku, určená pro ty, co vědomě žijí ve své hlavě... (14.11.2013)

Intelektuáli sa vždy radi koria moci a nepochybne mnohí z nich budú vo vytržení z filmu, ktorý prostredníctvom dialógovo-sexuálnej jazdy s podriadenými výkonnými mozgami impéria vizionárskeho magnáta rozoberá podmienky a príčiny jeho pádu. Niektoré sentenciie zaujali, iné zase boli čistou myšlienkovou masturbáciou. Vizuál - vydizajnované interiéry limuzíny v znamení digitálu esteticky neoslovili. Ani plus ani mínus. Chladná vyprázdnenosť. Možno to bolo cieľom, ale na takýto pocit stačí zájsť v sobotu do Auparku. Potešilo záverečné situovanie do predmestia s basketbalovým ihriskom, ošuntelým holičstvom a chátrajúcou fabrikou - kontrast voči nablýskanosti - exteriérové vedomé prijatie rozpadu a dožitia. Ale ako som už v úvode predoslal - korenie sa moci, majetku a "inteligencii" novodobých vzdelaných investorov zo strany frustrovanejších intelektuálov, či manažerov rôznych úrovní (so snami dosahujúcimi až na vrchol pyramídy riadenia a ovládania) ešte neznamená, že ide o prelomové dielo. O čosi chytrejšie rozhovory ako v hovorovej reči mozog vyplachujúcich filmov (= bežných distribučných titulov) ale navnadia azda aj na opakované pozretie. (11.02.2013)

Pattinsona teda opravdu nemám ráda, ale jak jsem se už párkrát přesvědčila, tak hraje v zajímavých filmech, proto jsem dala šanci i tomuhle. No, vydržela jsem asi tak hodinu a dál už ani minutu, tak pitomej film už jsem dost dlouho neviděla. Tam nebylo vůbec nic, ani děj, ani zápletka. To se teda jen tak nevidí. 1* (09.08.2013)