Avatar: The Way of Water

Král může být jen jeden! Už v roce 1984 nezastavitelnou mašinou z budoucnosti ukázal, co umí a na co (jednou) může dosáhnout, a pak jen opakovaně redefinoval limity kinematografie složitými a nákladnými natáčeními. A celou tu dobu mám k tomuhle vizionáři a snílkovi s neskutečnou dávkou kreativity a škálou nápadů obrovskou úctu. Prvotní kouzlo (přeci jenom už tyhle jiskrně barevné obrázky známe) po nějaké půlhodince lehce poklesne, paletu pocitů a nálad ale James Cameron roztočí z postupného objevování nového světa, nových zákoutí Pandory. Dobře víme, že znovu nejde spoléhat na nějaký ultra silný scénář (opakovaně se omílá rodinná soudržnost) nebo opravdu zajímavé postavy. Původně mariňák Jake Sully je vůdcem lesního klanu Na’vi, jeho láska s Neytiri trvá, což víceméně dokazují tři vlastní a dvě osvojené děti (včetně lidského chlapce). Jenže minulost dělá přítomnost a početná rodina je donucena odejít z domovského lesa a hledat azyl u spřáteleného kmene žijícího u oceánu. A tady se atrakce plnohodnotně rozjíždí. Jakmile se postavy potopí pod hladinu, je to designový skvost. Kdo žasnul tehdy, znovu zažije modrou filmovou revoluci. Množství atypických bytostí, zvířat, rostlin, korálů, míst, kombinací, tvarů, strojů – to prostě znovu nemá obdoby. Celé vizuální pojetí snímku (v až snově stylizovaném masivním akváriu obzvlášť) ostatním tvůrcům zase ukazuje záda. Ačkoliv se Cameron věnuje několika postavám (respektive sleduje jednoho ze synů, aby záhy skočil k dalšímu), pořád je to docela provařený příběh, u kterého si odškrtáváme položku za položkou. Mladé kusy si hledají místo v životě či se vyrovnávají se svou jinakostí, děj svým způsobem posouvá série „špatných“ dětských rozhodnutí. A zároveň tím, že postav je víc, v jedničce nesmírně půvabná (rozuměj sexy) Neytiri je zoufale někde vzadu. Zamrzí i to, že tvůrci mnohé berou zatraceně vážně, takže se téměř nepokusí o vtip. Rozhodně bych uvítal víc emocí (to hodně) a víc drsnosti a surovosti (to ještě víc), kterou Cameron divákům předloží až prakticky v poslední třetině (kdy vzduchem letí třeba něčí ruka). Holt mistr inovací Cameron začínal na dospělejších látkách a ty mi rozhodně chybí. Každopádně minule jsem dal čtyři hvězdy, teď vlepím dietních pět. (15.12.2022)

Vlastne jsme dostali to samy, co minule, coz je po nakejch 13 letech vlastne smutny, ale uprimne, ani jsem nic jinyho necekal. Film je sice silene dlouhej, ale krome prostredni casti u morskyho kmene svizne odsejpa a prvni a posledni tretina je vlastne nepretrzita akce. Pribehove to je proste kopie jednicky, dej neprinasi absolutne nic novyho a vlastne se za celej film ten pribeh ani nikam moc neposune, Cameron si tu nakousne par motivu do pristiho dilu, ale to je tak vsechno. Navic vecny opakovani motivu, kdy tatka kaze synum, at se chovaj slusne a ty stale dokola neposlouchaj, zacne bejt po case trochu otravny. Hudba je fajn, ale nijak zvlast nestrhne. Co se tyce hercu, uprimne receno, asi by tu ani nemuseli bejt, Cameron by si vystacil s digitalem. No a tim se dostavam k hlavnimu lakadlu. Vizual je opet zase naprosto vybrousenej k dokonalosti, trikove nic lepsiho neuvidite, kino s 3D je tady naprosta nutnost, HFR vypada taky perfektne, misty ani nesledujete film, ale dokument o podmorskym zivote, proste naprosta pecka a je vlastne skoda, ze Cameron takovym vizualem plejtva na takhle nezajimavej scenar. Celkove proste to samy, co minule, pokud vas bavil prvni dil, bude i tenhle, ale ze bych film musel videt podruhy a natoz jen v televizi, to asi ne a fakt doufam, ze v dalsim dilu bude Cameron ladit nejen triky. Slabsich 5*. (05.03.2023)

Spy Kids: Pandora's Box. Technicky ohromující ukázka toho, že lze vytvořit triky, které působí ve všech polohách naprosto uvěřitelně a realisticky. V rámci jednotlivých scén jde pak o roztomilou retrospektivu Cameronovy filmografie (ozvěny Propasti, Vetřelců a Titanicu jsou nepřehlédnutelné). Příběhově je tu bohužel úplné prázdno. Užil bych si to být mladší, nepolíbený letitou filmovou zkušeností. Pak by šlo lépe přijmout postavy, které se do jednoho chovají jako žánrové šablony a vždy udělají přesně to, co se od nich v daný moment očekává. Podobná míra pohodlných klišé je aplikovaná i na děj, který v základu opakuje dějový oblouk z jedničky, a když už ho doplňuje, činí tak značně nešikovně (sice se řeší kolonizace a jednou větou látka proti stárnutí, ale jinak se zdá, že celému vojenskému aparátu jde hlavně o zabití Jacka Sullyho a je jedno, kolik životů to bude stát). Únavné příběhové zkratky typu "záporáci mají plán a naštěstí označí jediné zvíře, které je relevantní pro hrdiny a ti ještě k většímu štěstí zrovna v tu chvíli to zvíře najdou" už z toho pro mě činily téměř nesnesitelnou podívanou. Již u jedničky jsem své nadšení měl v menším stínu proto, že Cameron jen za velké prachy převyprávěl Pocahontas. Ale tehdy představoval krásný nový svět a ohromoval nevídaným vizuálem. Dvojka už jen navazuje, sice rozvíjí, ale současně ve velkém recykluje a hlavně je na můj vkus příběhově až příliš tendenční, což platí i pro postavy. Přes všechny barvy jsou extrémně černobílé. Mrzí mě to, protože mám Camerona rád a ocením každý poctivý blockbuster, který svůj úspěch nestaví na chlápcích v elastických trikotech. Ale tohle vypadá jako něco, co pro Disneyho režíroval Robert Rodriguez v rámci své vlny filmů s dětskými hrdiny. Což je prostě škoda. 50 % (21.12.2022)

8,5/10. Film o jiném vesmíru natočen jak z jiného vesmíru. Železný Jim dokázal, že přeci jen lze skočit dvakrát do stejné řeky a druhý Avatar je bezprecedentní esencí kino zážitku, jenž nemá v současném filmovém rybníčku žádnou konkurenci. Technologické porno s rozmáchlou velkolepostí, které však tentokrát sází na mnohem komornější a osobnější příběh, ve kterém se plnohodnotně napojíte na funkční emoce, užijete si nesmírnou krásu Pandory (nejvíc sexy voda v historii filmu!) a se zatajeným dechem budete doufat, že rodina zůstane silná a pospolu až do závěrečných titulků. A jako bonus dostanete i extrémně silné eko-témata k zamyšlení.  První hodina nostalgická, druhá étericky explorativní a třetí definuje, jak se mají dělat blockbusterové zakončení. Prostě unikát. BTW: po druhé projekci jsem ještě spokojenější. Jak to sakra ten Cameron dělá? (15.12.2022)

Hoci druhý Avatar neprináša po obsahovej stránke nič nové, spôsob, akým Cameron prepája nadčasové myšlienkové posolstvá s dokonalou audiovizuálnou stránkou, ma vždy ohromí. Cameron opäť rozpitváva jemu blízke témy. Narastajúci tlak priemyselno-zbrojárskeho komplexu na úkor ničenia ekosystémov, arogantnosť ľudského druhu, ktorý si expanzívne podriaďuje prírodné bohatstvo a cudzie územia či apel na silné rodinné väzby. Navyše ako vždy rešpektuje zákonitosti mainstreamového veľkofilmu - od vizuálne úchvatného akčného začiatku nostalgicky previazaného s jednotkou sa presunieme do nových lokácií, kde tempo spomalí, nechá vyniknúť vzťahy medzi postavami a zároveň očarúva dych berúcimi morskými zábermi (scény s "veľrybami" sú pre mňa najväčším highlightom filmu), aby nás vzápätí odrovnal epickým finále plným zbesilých bojových sekvencií. Hollywoodu, bohužiaľ, vládne iba vyprázdnený Marvel, preto druhého Avatara považujem po každej stránke za najveľkolepejší blockbuster za veľmi dlhú dobu a rada by som videla jeho nomináciu na Oscaroch. Za tie silné eko posolstvá, ktorými Cameron pranieruje dnešný svet, by si to zaslúžil. (09.01.2023)