Pan Wonka a jeho čokoládovna

Ve své době určitě znamenala tato "pohádka" něco nového. Jako první jsem viděl tu verzi od Burtona, proto budu mít k té novější verzi bližší vztah, než k této. Depp se mi rozhodně v úloze pana Wonky zamlouval více, než zdejší Wonka. Na starší verzi zase budu vzpomínat díky remixům od Poga, především díky jim jsem se na tohle podíval: https://www.youtube.com/watch?v=F1jmhbw3JHw a https://www.youtube.com/watch?v=991rzjaPQQU (20.04.2014)

Kultovní a tisíckrát parodovaná (The Simpsons, Futurama, Madagaskar...) americká pohádka, která svými šílenými rekvizitami, originálním příběhem, spoustou čokolády i Oumpa Loumpasy baví od začátku až do konce. V Americe něco jako pro nás "Pyšná princezna". Jedinou výtku bych snad měl proti obsazení mladého otravného árijce do hlavní role. Ten mi tam opravdu vadil jak svým výrazem, tak zpěvem a vůbec celou svou holou existencí:/. (20.06.2005)

Škoda, že studio nedalo víc peněz do výpravy - i když se snaží, vypadá chudičce. Tato verze se více drží knihy, včetně oblízatelných tapet, na druhou stranu je zde oříšková místnost zaměněna za husy snášející zlatá vejce. A na závěr filmu chybí odchod potrestaných z továrny (a přistání výtahu v domku). Jenže Willy Wonka ve Wilderově podání je skutečně vynikající a daleko lepší než Johnny Depp. Není bláznivý, jen si na bláznivého hraje, netrpí odloučením od otce a podobně, vše je soustředěno na potrestání zkažených dětí (a rodičů, kteří jim tu zkaženost dovolili) a sladkou výhru. I ty citace ze Shakespeara mají v tomto podání hodně do sebe. (A rovněž mne dostalo, že otec Veruky vypadá jak Marek Taclík, ale to jen tak bokem.) Umpalumpové i zde skvělí, a jejich výchovné písničky chytlavé (což se nedá říct o těch ostatních jak z Mary Poppins.) Celkově je film trochu nevyvážený tempem a chybí mu skutečně větší fantazie v oblasti výpravy, ale osobně jsem s touto verzí spokojen. (10.04.2017)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)

V továrně na čokoládu je sice mnohem víc lízátek než čokolády, ta se vyskytuje prakticky jenom v řece (řeka čokolády a je mi čokolády málo? vážně jsem napsala tohle?), její majitel Willy Wonka je jen podivín od slova "podivný", nikoli od "největší psychotik tohoto a tří nejbližších kontinentů", umpalumpové jsou fest divní trpaslíci s oranžovými ksichty, zpívající při stylizovaných tanečcích písničky na stále stejnou kolovrátkovou melodii (nebo je to jedna písnička na pokračování, čert ví) a navíc tam chybí veverky!, jenže, ať spadnu pod čokoládový vodopád, jestli lžu, tahle verze je mnohem pohádkovější, zábavnější a příjemnější, než ta novější s Deppem a veverkami. Takže Umpadumpa dumpady du, silné čtyři hvězdy a upřímné přesvědčení, že na tuhle legrácku jsem se v prvním vidění nedívala naposledy. (05.01.2018)