Režie:
Mamoru HosodaScénář:
Satoko OkuderaHudba:
Akihiko MacumotoHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Micuki Tanimura, Ičiró Nagai, Riisa Naka, Sumire Morohoši, Džunko Fudži, Takaši Kobajaši, Tobias Diakow, Chuck Huber, Júki Imai (více)Obsahy(1)
Kenji Koiso (Ryūnosuke Kamiki) má od dětství vynikající matematický talent. Jednoho dne obdrží v anonymní zprávě šifru, kterou bez zaváhání vyluští. Prolomením této zakódované zprávy se Kenji nechtěně stane viníkem hackerského útoku na největší herní online komunitu, kde lidi nejen hrají hry, ale i uchovávají osobní informace. Kenji tak spolu s kamarádkou Natsuki musí bojovat za svoje virtuální a reálné osudy. (NGP)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
Mamoru Hosoda v časem skákající dívce předvedl odlehčenou lovestory řízlou sci-fi s hrdinkou plné nezodpovědné, ale sympatické žábovitosti, milostně mile nezkušenou, v sobě se nevyznající. Oč to bylo svěžejší než pevně soudržná rodina tmelená babičkou jež donekonečna opakuje větu: "Ty to dokážeš!" To samo stačí, aby všichni nabyli nekonečnou sebedůvěru, jež jim umožní vyřešit problém, který nezvládají nejlepší mozky všeho světa. Inu, řečeno slovy neklasikem doplněného klasika: "Rodina je základ státu." A celého lidstva. V tomto ohledu se tedy Summer Wars nijak neliší od všelijakých jiných plytkých filmů, jež nutí člověka těmi nejprimitivnějšími prostředky k všeobecnému semknutí, přičemž právě tím, že ono semknutí samo o sobě je vznešené, omlouvá svou sladkobolnou kýčovitost. V druhé rovině film vypráví o zranitelnosti informační společnosti, v níž všemu vládnou navzájem propojené počítače. Pokud se člověk dívá na ztvárnění a fungování zdejšího virtuálního světa jako na jeho metaforu spíše než realistické zpodobnění, nemůže být vyloženě nespokojen. Křídově bílé pozadí vytváří iluzi nekonečného prostoru, křiklavě barevné objekty v něm umístěné pak dávají představu o informačním bohatství a pestrosti binárního univerza. Jen se divák asi neubrání pocitu: "Kde já jsem už něco takového viděl?" A přijde na to, že šlo o záhyby prostoročasu z Dívky, která skákala časem. Nu, podruhé, to ještě není tak docela vykrádání sebe sama. Ale čirá originalita již také ne. Slabé ***. ()
Virtuální svět nedůvěryhodný a divný. Jde o jakýsi internet mixnutý s Matrixem, který je zabydlenými infantilními bytostmi, jež se ovládají zběsilým bušením do klávesnice. Opravdový svět se zase hemží nezajímavými a otravně afektovanými postavami (stydlivý kluk-loser, co všechny zachrání / sexy holka, která stydlivě miluje jiného / uřvaný žárlivec, který ji miluje / neustále řvoucí pětiletí fakani...). Snad jedinou normální postavou je oblíbená prababička, ale ta moc prostoru nemá. A příběh samotný nedává moc smysl - například hlavní rodinka, potažmo celý svět reaguje na hrozbu zničení celého světa poměrně apaticky. Možná je to kvůli japonský nátuře, u nás by byla česká rodinka víc rozhecovaná z akčních slev v Lidlu než tahle famílie z toho, že za pár hodin přestane existovat lidstvo (čemuž napomůže hned několik postav z rodiny, ale po krátkém ječení se jim všechno hned odpustí... takže nuda). Možná jako pohádka pro děti to může fungovat, ale jak je tam nacpané to sci-fi, tak bych čekal větší propracovanost (charakterů i příběhu). Nepříliš zajímavá podivnost. (4/10) ()
Summer Wars obsahuje dvě roviny. Ta první se týká zpracování vztahů v rodině, která je oblíbeným tématem Hosody a ani zde nepřekvapí, že se mu ji podařilo zpracovat na výbornou. Tato rovina dominuje během první půlhodiny a nabízí všechny kvality, které od Hosody očekáváme. Pak se ale film přehoupne do roviny sci-fi dystopie, kterou se Hosoda zřejmě snažil pojmenovat problém závislosti lidstva na IT technologiích a umělé inteligenci, snad i upozornit na bezpečnostní riziko jaderných elektráren, ale učinil tak způsobem extrémně hloupým, nebál bych se říci přímo vyloženě nablblým, u nějž neprojde ani to, kdybychom tuto rovinu brali jako zjednodušenou alegorii nebo pohádku. Snímku nelze upřít nápad, stejně jako lze ocenit u Hosody tradičně výbornou hudbu a animátorské hrátky ve světě virtuální reality, ale ten zbytek je jen horko těžko usledovatelná slátanina v čele s Gary Stu hrdinou. Za povedený začátek a jakž takž zdařilý konec, který to předchozí nadělení aspoň trochu kvalitativně pozvedl, dávám velmi slabé 3* a rychle odsud mizím, než si to rozmyslím. ()
Summer Wars, film od režiséra, ktorý ma už raz kompletne dostal jedným svojim dielom a zdá sa, že tomuto anime som taktiež nedokázal odolať. Mamoru Hosoda natočil nádherný príbeh o asi tej najzábavnejšej a najlepšej rodine, ktorá v dobrom i zlom nestráca nádej. Jej členovia sa nevzdávajú a aj keď všetko na vôkol vyzerá beznádejne, vzbúria sa a pokúsia sa zachrániť svet. Potomkovia starých samurajských klanov sú asi už raz taký a s pomocou matfyzáka Kenjiho sa im podarí niečo nečakané. Nádherný snímok s plynulými a farebnými animáciami, výnimočným príbehom a lahodiacou hudbou. Moje očakávania boli vysoké, no takýto výsledok ma naozaj prekvapil a milo potešil. Už teraz sa teším na ďalšie Hosodove filmy. ()
Celovečerní tahák Animefestu 2010, alchymisticky přesně namixovaná směs komedie, rodinného filmu a cyberspacové akční řežby, která nevtíravě a přesto důrazně a drsně zvedá varovný prst při sdělování "poselství" o tom, že computerizace našich životů nás jednou zničí. Skvělá letní "šupapecka", kterou tvořil někdo, kdo opravdu velmi dobře ví, co dělá (číst umíte, počítačově gramotní jste taky, takže to jméno psát nebudu a stejně tak nebudu řešit jeho dřívější počiny). Je to taky ideální vstup do světa anime, protože musíte přistupovat na méně zejména žánrových zvláštností a nemusíte se vyrovnávat s nevídanou fantazií, kterou jsou prodchnuty třeba Miyazakiho filmy. Ode mě 90%. ()
Galerie (67)
Photo © FUNimation Entertainment
Zajímavosti (1)
- Velrybí strážci sociální sítě Oz se jmenují John a Yoko podle Johna Lennona a Yoko Ono, kteří jako autoři podpořili v roce 1971 necenzurovaný psychedelický hippy časopis OZ písněmi "God Save Us" a "Do the Oz". Písně byly vydány jako singly skupiny Elastic Oz Band. (MrPierc)
Reklama