Suddenly!

Spoilery Frank Sinatra ve své určitě životní roli. Kam se hrabe jeho oskarový Angelo Maggio z Odtud až na věčnost. Tady je opravdu vidět, že mu nešlo o to jen "hrát ve filmu", ale skutečně hrát. Jeho psychopatický (nebo psychotický? občas se tu rozdíl stírá) vrah je jedním z nejlepších psychovrahů, jaký jsem kdy viděl. Tady ještě chtěl hrát co nejrozdílnější a nejdramatičtější postavy a daří se mu to. Hraje každým pohybem, každým pohledem, ale nepřehrává. A i všechny další hlavní postavy (celkem 5) jsou skvěle vykreslené, a to je při tak krátké stopáži docela úspěch. Téměř celý děj se odehrává v jedné větší místnosti, ale nijak to nevadí, protože je to hlavně kecačka odhalující nitra postav, doslova je pitvající a rozmělňující na viditelné elementy. Rozhovory Franka se Sterlingem jsou občas docela ostrý a někdy se člověk nemůže ani ubránit úsměvu. Co platilo tehdy, platí i dnes. Konec nasadí celýmu filmu korunu, všechno snažení všech postav, umírání, zabíjení, všecko bylo následně zbytečné. (24.09.2006)

Varování ministerstva zdravotnictví: komentář obsahuje SPOILERY! V této partii se od samého začátku hraje s odkrytejma kartama, to ale ani v nejmenším neznamená, že zážitek bude o to menší. Jeden zapadákov jménem Suddenly, jeden domek poblíž vlakového nádraží, jedna rodina-žena (vdova) se svým synem a tchánem a profesionální zabiják John Baron se svými dvěma kumpány je drží jako rukojmí a zároveň mu domek slouží jako ideální pozorovatelna s výhledem na nádraží, kde je netrpělivě očekáván vlak se speciálním „nákladem“- americkým prezidentem. Syrové od samého úvodu, téměř se chce říci „dokumentární zpracování“ a jako třešínka na dortu přesvědčivě všehoschopný, chladnokrevný psychopat, žoldák J. Baron v podání mistrně úsporného F. Sinatry. Nic pro mainstream, ale lahůdka pro fajnšmekry žánru krimi-noir. P.s. ty, co milují pikatnosti jistě potěší poznámka, že paralela mezi filmovým J. Baronem a skutečným vrahem Lee H. Oswaldem je tak nápadná, že snímek byl po atentánu na Kennedyho na několik let stažen z distribuce. (13.02.2012)

Do malého městečka, kde se nikdy nic neděje, má nečekaně zavítat prezident a v tu chvíli se začnou dít věci.. Sterling Hayden v roli šerifa ohromně sympatický, Frank Sinatra mě příjemně překvapil, zvládnul to na výbornou, šel z něj strach.. Příběh připravovaného atentátu má několik velice zajímavých momentů, dost podnětů i myšlenek k pozastavení a jako psychologická „hra“ funguje skvěle.. (07.02.2023)

Zamýšlel jsem sice původně napsat obsah, ale kolega monolog to vystihl tak dokonale, že by to bylo nošením polen do lesa. Frank Sinatra, můj milovaný a obdivovaný herec, se v městečku Suddenly (that´s the name) mění ve vypočítavou chladnokrevnou krysu toužící předběhnout Kennedyho vraha. I ty očička tu má takové malé, krysí. Gangsterka jak má být, s koncem, se kterým se od začátku počítá. Příznivcům F.S. tohle nesmí uniknout. Film je totiž ke stažení volně (viz monologův obsah, ve kterém jsem aktualizoval link), anglické titulky jsou k dispozici též. Frank si tu sice výjimečně nezazpívá, ale pro tentokrát to ani moc nevadí. (10.03.2009)

Komorní filmy, jejichž scénáře připomínají spíše divadelní hry, jakkoliv jsou čas od času některými puristy vypuzovány z hájemství hraného filmu, nalezly a nalézají své početné přemýšlivé publikum. Společenská zjitřenost, která je zpravidla provází (HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI, DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ), je základem jejich vtahující přitažlivosti, strhávají překotným, na zvraty bohatým dějem a tématem, které směřuje do středu nejpalčivějších problémů doby, k níž se vztahují. Jejich žánrové zařazení bývá nesnadné a současně je tím, co je na nich nejméně podstatné. Fakt, že tento film jakoby předjímá dallaský atentát z listopadu 1963, je pro pamětníky této ponuré události americké demokracie zřejmý od prvních záběrů. Nejen Sinatra, ale i hlavní ženská postava a její představitelka si zaslouží naši podrobnou pozornost. Živé je i téma a námět díla a jeho mravní rozměr. A nadčasový je také vhled do kuchyně tak řečené vysoké nebo velké politiky. Na ZNENADÁNÍ tedy upoutává právě jeho nadčasová všednost a její prolnutí s všelidským mravním rozměrem a objevný způsob, který tento mravní půdorys krok za krokem s archeologickou důsledností, která nezanedbává žádný, ani sebemenší detail, postupně odkrývá a obnažuje. ZNENADÁNÍ prokazuje klasickou pravdu: méně lesku a více hloubky znamená i více diváckého ohlasu a zvýšenou pravděpodobnost skutečné - ne barnumsky proklamované - nadčasovosti. (22.06.2011)