Suddenly!

Konečně poznávám Franka Sinatru i trochu jinak než pouze jako zpěváka. První jsem viděl nedávný remake tohoto snímku, a tak jsem byl docela zvědavý na to, jaké je původní provedení. Už jen skutečnost, že se jednalo o provedení černobílé, mě hodně lákalo, navíc natočené devět let před Kennedyho smrtí. Poměrně intenzivní snímek, kterému ale chybí trochu více dramatičnosti a možná i drastičnosti. Remake není nic skvělého, ale tomuhle přece jen chybí pořádný náboj, i když Frank je v roli šmejda kouzelný. (29.01.2014)

Zamýšlel jsem sice původně napsat obsah, ale kolega monolog to vystihl tak dokonale, že by to bylo nošením polen do lesa. Frank Sinatra, můj milovaný a obdivovaný herec, se v městečku Suddenly (that´s the name) mění ve vypočítavou chladnokrevnou krysu toužící předběhnout Kennedyho vraha. I ty očička tu má takové malé, krysí. Gangsterka jak má být, s koncem, se kterým se od začátku počítá. Příznivcům F.S. tohle nesmí uniknout. Film je totiž ke stažení volně (viz monologův obsah, ve kterém jsem aktualizoval link), anglické titulky jsou k dispozici též. Frank si tu sice výjimečně nezazpívá, ale pro tentokrát to ani moc nevadí. (10.03.2009)

Byla by to obyčejná propaganda o tom, že na prezidenta, a zvlášť na americkýho, se prostě nestřílí, ale postava psychopatického atentátníka a zvláště její představitel, Frank Sinatra, ten film vyzvedají strašně vysoko z bahna. Sinatra je výbornej. Místo obvyklého vyšilujícího magora, co podřeže, koho může, a zbije, koho může, a znásilní, koho může, tady máme naprosto chladnokrevný stroj na zabíjení. Nemusí křičet, rozhazovat rukama a šermovat s bouchačkou. Naopak chodí klidně po pokoji, připravuje atentát na prezidenta a chvílemi se chová i jako docela milý chlapík. Ale můžete si být jistí, že jak se o něco pokusíte, zabije vás. Jeho postava je tak zajímavá (podezření z komunismu vyvrátí tím, že je mu úplně jedno, kdo platí, což je taky fajn, na východě by atentátník zlým imperialistou prostě MUSEL být), že patrně byla vystřižena dvě nebo tři místa, kde Sinatra zřejmě pronášel tak ožehavé myšlenky, že musely pryč. Škoda. (06.01.2014)

Z toho, co jsem zatím měla příležitost vidět, je pro mě Suddenly životní rolí Franka Sinatry. Osobně bych ani do popisu neuváděla, že hraje zabijáka, protože když v úvodu přijde do domu vdovy žijící se synem a otcem a představí se jako agent FBI, nemáte vůbec potřebu o kladném úmyslu jeho postavy uvažovat. Teprve v průběhu děje se odkrývají jeho skutečné pohnutky a s každou další přichází i trochu jiný náhled na jeho osobnost. Z absolutně profesionálního agenta se stává chladnokrevný psychopatický zabiják a z něj zas materialista, který to vlastně dělá jen pro peníze. Sinatra svou postavu nijak nepřehrává, neřve, nemá rozmáchlá gesta; když si vzpomenu na všechny ty dnešní herce, kteří se s pohledem "machr zeměkoule" snaží zahrát drsného policistu nebo vraha, ukázala bych jim, jak taková role vypadá v podání chlapa, který původně vlastně ani hercem být neměl. Právě ta minimalizace emocí, chladný pohled, nemluvnost míšená s občasnými návaly vzteku, touhou dokázat, že "on byl v armádě, on zabil 27 mužů a on zabije klidně další", a konstatováním rodinným poměrů z něj dělá jednoho z nejcharismatičtějších vrahů všech dob. "Dnes v pět zabiju prezidenta. Vteřinu po páté už budeme mít nového. Co se změní? Nic." (03.07.2009)

Svižné béčko, které táhne nahoru zejména Sinatrova bezcitná mašina na zabíjení (jež se porouchá až v okamžiku, kdy je jí znemožněno zabít). Podprahové sdělení, že ochrana vlasti má přednost před ochranou osobní, se překvapivě tolik neliší od toho, co hlásala propaganda komunistů, kteří tehdy v USA představovali hrozbu číslo jedna (Baronova levicová orientace je pouze naznačena, nikoli potvrzena, nebo vyvrácena). O něco důsledněji se nás film snaží přesvědčit, že základem bezpečné domácnosti, a potažmo i domoviny, je střelná zbraň, kterou by každý uvědomělý občan, byť přesvědčením pacifista, měl mít schovanou (a pro jistotu rovnou v nabitém stavu) v šuplíku. Tohle militantní stanovisko zmírňuje alespoň polopatické upozornění na rozdíl mezi koltem pro děti a skutečnou zbraní, s níž se důrazně nedoporučuje zacházet coby s hračkou. Nakonec si ovšem stejně svorně zastřílí celá rodina. 65% Zajímavý komentář: sportovec (24.05.2013)