Blue Valentine: Milostný příběh

Nuda. Chápu, že se najdou tací, kterým tento inovativní, indie styl aneb bez varování skáču z přítomnosti do minulosti a všechny scény působí, jako by dokumentarista zapnul kameru, natočil běžný den průměrného páru z ulice a výsledek následně nijak nesestříhal, bude sedět. Chápu, že takoví lidé žijí, ale já mezi ně nepatřím a nebudu na ČSFD předstírat, jak jsem z Blue Valentine přišla domů okouzlená, když jsem ve skutečnosti první půl hodinu přemýšlela, proč děj nedává smysl (obsah jsem nečetla, tak jsem o více časových rovinách neměla ani ponětí), následně jsem počítala dlaždičky a světýlka na stropě kina a v závěru jsem se dokonce vykašlala na další film, na který už jsem měla lístek, protože mi došlo, že další filmové zklamání už bych za jeden den neunesla. To, že ten film má asi dvě zajímavé scény a že je hezké, když se člověk v druhé polovině filmu dozví, co ovlivňuje hrdinovo chování v úvodu, prostě nijak nevyváží to, že to je nuda. Možná je to umění, možná to hlavní herecká dvojice zahrála výborně, možná to posbírá všechny ceny kritiků... Možná jsem Blue Valentine prostě nepochopila. (19.01.2011)

Tak se mi při sledování tohohle filmečku zdálo, že se to nějak povědomě táhne, že už mi to jeden Goslingův film připomíná... A jelikož se to táhlo tak, že nebyl problém skáknout do jakékoli místnosti uspokojit jakoukoli potřebu, aniž bych o něco pro děj významného přišla, mrkla jsem asi po hodině převalování na gauči sem a bingo, režisér tohohle filmu stojí i za mnou vzpomínaným Borovicovým hájem. Jenže ten měl alespoň tři propojené dějové linie, takže se dal vydržet a sem tam bylo na co koukat, jenže tady je linie jediná, linie, která nás nutí dvě hodiny sledovat, jak si jedna nesympatická dvojka leze na nervy, ač to kdysi taková láska byla. No furt lepší, než v podobných vzpomínaný Nouzový východ (u toho jsem měla sto chutí prodat televizi a skončit s filmy), ale žádný zázrak to taky není, kór když se tu ani jednomu z páru nedá fandit, ona je ve všech věkových fázích kravka a on k tomu kravkování po letech vedle ní dospěje taky. Jediným plusem tohohle filmu jsou dle mého herecké výkony ústřední dvojice, ale to nic nemění na tom, že když tu do novějších pasáží namaskujou Goslinga na Nicolase Cage, upadá i můj zbývající zájem o film. 50% (08.08.2013)

Štúdie dlhodobých vzťahov nie sú moja šálka kávy. Doteraz sa uprostred temných, daždivých nocí strhávam zo snov s hysterickým vrieskaním pri spomienke na príšerný Núdzový východ s DiCapriom. Blue Valentine je našťastie iný prípad. Lepší. Nie o veľmi, ale o dosť na to, aby mi nespôsobil žiadnu traumu a nepriviedol nočné mory. Herci sú lepší (Ryan aj Michelle si to celé zároveň produkovali, tak boli motivovaní podať ešte lepšie výkony, než je u nich bežné), hrajú uveriteľnejšie postavy, hádky medzi nimi sú realistickejšie a dialógy majú hlavu a pätu. Proste, viete sa celkom dobre vcítiť do kože oboch postáv. A pozornosť diváka udržuje aj nechronologické rozprávanie, hoci pani manželka tvrdila, že by bola radšej, ak by to bolo rozprávané „normálne“ a nie na preskačku. Za mínus by som označil relatívne dlhú stopáž a viacero nechutných scén, v ktorých po sebe postavy kričia (takéto scény ma fakt strašne vysiľujú). Hlavné postavy občas pôsobia dojmom, že nevedia, čo chcú, čo tiež pokladám za mínus. (24.05.2018)

Vzťah jednej mladej ambicióznej inteligentnej ženy a o niečo menej bystrého chalana. Riešia sa otázky typu čo to znamená pravý chlap, čo je to využiť svoj talent, alebo to naosudovejšie: otázku "v dobrom a zlom". Dá sa vďaka tomuto sľubu všetko tolerovať? Proste žiadna romantika, tvrdý život. Michelle sa znova nehanbí to pred kamerou v sexe poriadne roztočiť. Pripomenie to 5x2, dramaturgia je však odlišná. 70%. (22.07.2015)

Na dvojici rozhádaných manželů jsem zapomněl poměrně rychle. Udržet si lásku na celý život je setsakramentsky těžké, alespoň o tom se snaží snímek vyprávět. Ale pod slupku se nedostane. On má údajně potenciál dělat řadu věcí, jenže ustrnul ve stereotypu, v podřadných pracích a taky tak trochu v alkoholu. Ona, nadějná studentka medicíny, už nechce dál snášet jeho styl života, místo lásky přichází deziluze, pohrdání, odcizení. Jenže ostrý střet dvou reálných povah (po několika retrospektivách) nemá takový dopad, jaký bych si přál. Je lepší bojovat, nebo vše opustit, což je dnes absolutně běžné a snazší? To ať si každý zodpoví sám.. Tahle nekonečná deprese s tím ale nepomůže. Je mi líto, ale když někdo řeší mnohdy uměle vytvořené problémy, místy vecpané a chtěné, navíc v ne zrovna šťastném zpřeházení časových linií, tak nemůže očekávat palce nahoru. Ryan Gosling a Michelle Williams jsou fajn, i když o nějakých blyštivých cenách bych zrovna nemluvil. Snaha o realistické drama s řadou otazníků.. (17.07.2011)