22 výstřelů

Další film, od kterého jsem čekal víc. A o to větší je zklamání, že se jedná o francouzský snímek z prostředí mafie. Už úplný začátek se mi zdál celkem špatný. Jean Reno vysadí svýho kluka na ulici, kde se to jen hemží sračkama? To by normální člověk neudělal. Ale to jsem ještě nevěděl, že za pár okamžiků budu svědkem daleko většího průseru. V garáži pak nesmrtelný Jean schytá 22 kousků olova. A myslíte, že po tomto se zaručeně odeberete do věčných lovišť? Ani hovno. Za několik dní se uzdraví a nasraně likviduje všechny, kdo mu to způsobili. Tato část filmu (tedy zbytek bez těch 5 úvodních minut) je poklidnější, místami koukatelná, místami nudná. Jean Reno nehraje vyloženě špatně, jeho odplata je krutá a pomalá, ale žádná brutální akce, která by tomuto filmu velmi pomohla. On vlastně celý film má stoupavou kvalitu, kde konec je asi nejlepší pasáží. Takže tentokráte mě Frantíci zklamali, proto dám nejslabší 3* (50%), právě za ten dobrý konec, jinak by to bylo ještě o stupeň slabší. (23.02.2011)

Ale no tak čekala jsem to horší. Film nestojí za nic, o tom bez debat a je zcela zbytečný. Další z nekonečné řady podobných sr..., který zapadne do pohřebiště dějin, aniž by někoho víc oslovil, oslnil nebo alespoň zpříjemnil část večera. Nuda, nuda, nuda a pitomost čišící na sto honů. Nicméně hudba dobrá a s kamerou jsem také neměla problém. Jean Reno sice nemá skoro co hrát, ale jedna hvězdička navíc za snahu a za to, že to přežil. Ne Charly Matteï, ale Jean Reno osobně. Snad si pro příště vybere lepší projekt. Pevně doufám... Kdyby to byla sr... americká, tak neštěkám, ale moji "Francouzové"? Z toho bych si nakonec snad taky dala králíka na hořčici. Jo a slyšet hned za čtyřmi různými osobami Bohdana Tůmu, to je na panáka k tomu. Na čtyři... panáky. (07.10.2011)

Sice klasická povídka o polepšeném gangsterovi, kterému jednou začne na záda dýchat vlastní minulost, ale klasická (a to je důležité) francouzská povídka. Všechno, proč mám rád filmy s Venturou, Gabinem a dalšími tu je. Chladná nepředvídatelná atmosféra, výborná hlavní postava, rodinné hodnoty vs. ty zločinecké... Jean Reno se mi v hlavní roli líbil moc, Charly Mattei je vlastně jeho první pořádná postava od Hotelu Rwanda z roku 2004 a už ji opravdu potřeboval. Režisér Richard Berry je pro mě zcela neznámý, ale úvodní dvacetiminutovkou, ve které se "to všechno" stane, si mě získal maximálně - přestřelka je efektně krvavá a převoz do nemocnice a pasáž, v níž se všichni o Matteiho rozstřílení postupně dozvídají, je zase nesmírně nápaditě natočená. Jak jsem naznačil, kdyby tenhle film vznikl o nějakých pětatřicet let dříve a hrál v něm Alain Delon nebo Lino Ventura, byla by to dnes bezesporu klasika. Čtyři a půl za Badeltovu hudbu. (11.06.2013)

Nečekal jsem to. Fakt jsem nečekal, že i ve Francii by režisér vybral státní kasu pro filmaře a natočil film s klepající se kamerou, která má navodit hustou atmosféru a autentičnost. Já třeba chápu, když režisér řekne, že točí film, který má být natočen amatérskou kamerou. Ale nedokážu to pochopit, když se člověk těší na akční film s Jeanem Renem a nakonec z něj vidí akorát tu zasranou jizvu na ksichtu. Richard Berry je tak pro mě už vcelku známou tváří, když jsem ho naposled viděl v poslední Veberovce. Jenže už tam mě rozčiloval a já čekal na chvíli, kdy se z něj poseru uplně. Nakonec se předvedl v tom nejlepším možném světle a natočil film s nejstylovější kamerou, která kdy byla vynalezena. Pokud si tak chcete užít akční film s celou kopou akčních scén, na které si, za prvé, po půl hodině nevzpomenete, a za druhé, se v nich vlastně nic nestane..tak se na 22 výstřelů podívejte. Mě to tak nasralo, že jsem snad ani neměl slov. A to přitom by ten film mohl být dobrý. Technika by na to byla a příběh koneckonců taky. Vždyť Francie kriminálky v sobě má. Jenže to by se toho musel chopit člověk, kterej chce natočit film a ne mišmaš něčeho, co chvíli bude mít úspěch a pak zapadne do takovýho průměru, že si po půl roce na něj člověk nevzpomene. (05.10.2010)

Jean Reno se pochlapil a dokázal že tyhle role mu stále sluší. Bohužel co filmu ovšem nesluší je debilní až epileptický střih akčních scén. Příběh pomsty je sám o sobě starý jako lidstvo samo, natož v Marseille. Pokud by šlo o srovnání, tak pro mě je mistr novodobé francouzské kriminálky Olivier Marchal. (15.01.2011)