Opravdová kuráž

Opravdová dokonalost se nekoná, protože Coeni místo redefinování žánru (viz No Country for Old Men) jedou těžce na jistotu, ale při závěrečných titulcích na mě ta poctivá westernová síla dolehla pořádně. Největší herecké zásluhy si připisuje jednoznačně Bridges, jehož rozšafně rozevlátý i nekompromisně drsný Rooster kraluje, naopak překvapivým zklamáním je občas lehce unylá Hailee Steinfeld. Docela dlouho jsem měl menší problémy i s nevyváženým tempem snímku, ale tady všechno zachraňuje závěrečná půlhodina. Z minuty na minutu přijde nástup hlavního záporáka a o napětí a emoce od té chvíle není nouze ani na vteřinu, nemluvě o bezchybném finiši. S odstupem mi sice dochází, že některé dějové zákruty byly až příliš jasné, ale přesto se na film díky jeho přímočarosti a upřímnosti nedokážu zlobit. 70% (28.01.2011)

Skvělý vizuál bratří Coenů převádí na filmové plátno román Charlese Portise a zároveň předělává legendu s Johnem Waynem film Maršál (1969). Jako milovník westernů jsem měl málem z tohoto filmu bláto na hřišti. Konečně někdo zkusil natočit to tak, jak se to vždycky dělávalo nebo jak by se to přinejmenším mělo. Tak nějak musel Divoký západ vypadat. Žádné načančané westernové kulisy a vyfintění indiáni jak z malůvek Buffalo Billa. Žádný západ slunce a džentlmeni v kloboucích. Pěkně na tvrdo a bez milosti. Jeff Bridges (mimochodem vesměs kladná postava) kope do indiánských dětí jako do prašivých psů. Neříkám, že je to nejlepší moment z filmu, ale kde jinde to vidíte, že? Tyto a mnohé další detaily dělají z filmu Opravdová kuráž opravdovou podívanou. Když se navíc přeneseme přes skvělé výkony zúčastněných aktérů, zabředneme do celkem napínavého vyprávění o jedné nemalé pomstě a necháme se unášet uvěřitelným dobrodružstvím. Navíc nás pohltí i zmiňovaná autenticita, která prostě nejde přehlédnout. Z tohoto filmu mám daleko dokonalejší povědomí o tzv. Divokém západě, než z kteréhokoliv jiného dílka. Nezbývá než dodat, že se to bratrům Coenovým opět povedlo. (23.04.2011)

Za sebe musím říci, že Opravdovou kuráž řadím z filmů roku 2010 hned za Počátek na druhé místo. Jestli jde o nejlepší western co jsem kdy viděl, ukáže až čas (nebo až se mi to rozleží v hlavě), určitě však patří mezi nejlepší. Coeni opět šlápli tou správnou nohou na to správné místo a odměnou jim jsou tentokrát i pohádkové výnosy ze zámořských kin. Určitě od nich byl odvážný tah, nechat film odtáhnout neznámou čtrnáctiletou tvářičkou, avšak ta se po boku es v podobě Jeffa Bridgese, Matta Damona a Joshe Brolina neztratila a dokonce se svým kolegům vyrovnala. Byla to od nich určitě opravdová kuráž, která se následně bohatě odvděčila. Díky bohu. (16.01.2011)

Coeni jsou známí svou maximální pečlivostí, s jakou přistupují ke každému ze zkoušených žánrů a připravovaných filmů. Na Opravdové kuráži je to poznat v každém ohledu, ať už jde o casting, výběr rekvizit, promakaný scénář a především tradičně kvalitní režii. Tenhle film představuje návrat k tradičnímu westernu, který prožíval své zlaté období před nějakými 60 lety a v posledních dekádách spíš živořil. Právě proto, že jde o návrat ke kořenům příslušného žánru, nekonají se žádná zásadní překvapení a nejde o nějakou moderní žánrovou variaci typu Mrtvého muže nebo Tance s vlky. Tohle je klasický souboj dobra a zla, tvrdých mužů a divočiny, kde právo a spravedlnost mají daleko k tomu, co si představujeme z dnešních soudních síní. Je to nicméně syrovější, méně romantické a poněkud střízlivější než slavné snímky zlaté éry. Navíc přítomnost sveřepé dívky, která si tvrdohlavě jde za svým cílem pomstít otcovu smrt a sekýruje přitom přítomné pistolníky, přináší do filmu důležité odlehčení. Bylo by asi zbytečné v případě Coenů vyzdvihovat ostatní filmové složky, jako je kamera nebo hudba, protože ty jako obvykle fungují na jedničku. Celkový dojem: 80 %. Kdybych byl fanda příslušného žánru, neváhal bych s 5* ani vteřinu. (06.06.2011)

„Na devadesát yardů trefím komára do oka!“ Podobnej střeleckej výkon nezvládnu ani po nitrožilní aplikaci ohnivý vody a patrně proto by padesátidolarovka nedonutila mou ctihodnou lenost vstát z gauče a vyrazit na indiánský území na zatýkací výpravu. Ale z bezpečí obývacího pokoje mohu konstatovat, že jsem si užil výkon cílevědomý školačky i lihovinou prolitýho hláškujícího lovce a kdyby byl texasský ranger o něco méně seriózní, tak bych s připnutím pátý hvězdy na hruď tohoto snímku rozhodně neváhal. (23.10.2012)