Až kulky doletí

Název "Let the Bullets Fly" sice může sugerovat, že bude následovat divoká akční řež v nejlepší tradici ikonických rolí Chow Yun Fata, ale již v úvodní sekvenci se věta "Nechte kulky doletět" ukáže v zcela jiném kontextu, který namísto vyhlížené patetičnosti či agresivní razance nastolí nadsázku a uvolněnost. Navzdory PR masáži o "čínském westernu" a zavádějícím upoutávkám se před zraky diváků neodehraje akční akrobacie ve výpravných kulisách, nýbrž famózní fraška, jejíž hlavní atrakcí jsou vyšperkované dialogy, situační humor, uhrančivé herecké výkony a především zastřešující absurdní überstylizace. Proklamace s westernem nicméně není vůbec nemístná, jen tentokrát nevychází z nepodloženého propagačního žbleptu či do očí bijící sady odkazů. Westernový půdorys na jedné straně vytváří významovou paralelu mezi dobou dějiště, Čínou okolo roku 1920 po pádu císařství, a divokým západem. Žánr ale především posloužil jako výchozí bod zcela osobité hry se schématy (spíš než k Leonemu má Jiangův snímek blíž k rozverně přízemním komediím jako " Balada o Cable Hogueovi", "Mé jméno je Nikdo" nebo "Maverick"). Je zde klasický rámec o hrdinovi, který coby zastánce spravedlnosti přijíždí do zapadákova ovládaného zlotřilcem, s nímž se musí utkat v boji o srdce obyvatel. Jenže Jiang Wen situaci staví na hlavu, a místo macho duelu černobílých postav přináší zábavnou šachovou hru o moc mezi dvěma mazanými protivníky. Při čemž vše halí do formy mísící přízemní humor a fantaskní stylizaci příznačnou pro jeho předchozí dva snímky - divadelnost se spájí s výpravností, estrádní žertíky s důmyslným scénářem a pitvoření s úchvatnými hereckými výkony. Ostatně všichni tři hlavní hvězdní představitelé Jiang Wen, Chow Yun Fat a Ge You mají díky tomuto filmu po dlouhé době příležitost ukázat pestrost svých hereckých rejstříků stranou omezujících škatulek (obzvláště Chowa je, po "The Postmodern Life of My Aunt", opět radost vidět, jak rozehrává svůj komediální talent namísto unaveného zpodobňování další ze zástupu oduševnělých Asiatů či melancholických zabijáků). (27.09.2011)

Jiang Wen si střihl ve svém novém díle i hlavní roli, Chow Yun Fat je zde spíše na okrasu. Film je docela zajímavou přehlídkou nápadů, žánrů, od westernu, rozverné slapstick komedii až k vyobrazené bídy oné doby Číny dvacátých let minulého století, kdy anarchie vládla, po Opera Peking Blues registruji první film podobného typu. Čtvrtou hvězdičku berte jako značně ukousnutou, protože tempo a některé části filmu do sebe moc nesedí, ale přesto zábavná jednohubka, která vám v krku nezaskočí, když se do ní nebude moc rýpat. (13.06.2011)

Let the bullets fly sa aj vdaka svojim mamutim domacim trzbam (k 1. polroku 2011 komercne najuspesnejsi cinsky film) stal par mesiacov po premiere "larger than life" filmovou udalostou doma v Cine. Synergicky v sebe spaja viacero signifikantnych faktorov cinskeho filmu, rovnou mierou k domacej pode ako aj narastajuceho vyznamu na medzinarodnom poli. Potvrdzuje vseobecnu prospesnost zrusenia "filmarskeho banu" pre Wen Jianga; casovym zasadenim (cca rok 1919-1920) a rozharanou strukturou deja, plneho skvelo vysperkovanych dialogov a viacurovnovych schem hry na macku a mys/falosnych identit, skvelo reflektuje chaos doby, kedy po zvrhnuti vladnutia dynastie Qing a pred nastupom komunistickej vlady bolo vladnutie rozdrobene medzi superiacimi vojenskymi velitelmi. Skvele ustredne herecke trio doplnaju slavne tvare v epizodnych ulohach (napr. aj momentalne najuspesnejsi cinsky reziser Feng Xiaogang). Smerom k medzinarodnemu publiku tento film s nadychom "orientalneho westernu" vzdava ciastocne hold Leonemu (podovne ako korejsky The Good, The Bad and the Weird zacina naletom orla na zeleznicnu trat a po nom sa valiaci vlak), v neskorsom priebehu deja su odkazy na zname motivy/osoby zapadneho sveta a postavam su na mainland cinsky film nezvycajne casto vkladane do ust anglicke frazy (doteraz z historickeho hladiska dominanta hlavne HKG, singapur kinematografie),co tvori zaujimavu podruznu liniu k remakom americkych filmov ako cesty "priblizovania" nakladnych domacich blockbusterov aj zapadnemu publiku. (05.07.2011)

"Nechajte guľky letieť" je film, ktorý žánrovo skáče medzi komédiou a drsnou drámou a akciou. Strašne mi to nabúravalo celý dojem z filmu, lebo som nevedel prepínať medzi vážnosťou a srandou, pričom všetkého je dosť a bol som zmätený z toho, čo mám brať vážne a čo nie. Na druhej strane ide o celkom podarený príbeh o dvoch lotroch, ktorí sa skrátka stretnú na opačných stranách "zákona". Dialógy sú okrem svojej výnimočnosti a nadhľadu postrihané skutočne skvelo a niekedy máte, že sledujete skôr prestrelku než dialóg (čo má určite svoj zámer). Veľkú výčitku si však odo mňa odnáša extrémne prehrávajúci Chow. (20.01.2014)

Když se nějaký film jmenuje takhle a hraje v něm Chow Yun-Fat, člověk prostě očekává, že aspoň jednou vezme do ruky pistoli (nebo dvě) a půjde si zastřílet. A ono nic. Ale dosti spoilerů, pokud i přes to chcete LtBF vidět, asi nebudete litovat. Nebýt fakt hodně ošklivých digitálních efektů, které jsou z poloviny zbytečné a některých vtipů z nižší cenové, klidně bych šel o hvězdičku výš. Od Wen Jianga jsem zatím nic jiného neviděl, ale tenhle dvouhodinový příběh o lupiči, co se začal vydávat za guvernéra, je vtipný, dobře napsaný, celkem utíká a v 95 procentech jsem se u něj dobře bavil (a ve zbytku se cítil trochu trapně za ten humor). (24.05.2011)