Živí mrtví

Naděje lidstva spočívá v katatonicích, volové. Potažmo v komatózních gerojích a chlapandách, viz osmadvacet dní po průseru, pResident (is) evil, Triffidí den, momentálně komentovaný serošek....Važme si jich a cpěme jim do kapaček lahodné kousky bonboniér. Až padne lidstvo na samé dno, ze svých nemocničních kumbálů povstane Ariel Šaron, Kája Saudek, Margaretka Thatcherů i jiní momentální povaleči a spolu s Blanickými ležáky udělají ordnung. K seriálu samotnému - Lincoln je herec asi jako já, ta jeho vychrtlá nádhera poulí kukadla jak žába na prameni, zombiči by šli namaskovat o kouda lépe. Pěkný nástup na značky se nám ve druhé sérii pozvolna mění v rodinná pouta. Přesto doporučuji a baf!te se. (30.09.2012)

Svěží hřbitovní vítr něžně rozčeřil zahnívající hladinu rodinných seriálů. A pobaví se skutečně celá rodina! Maminky zajisté ocení citové trauma hlavního hrdiny při zoufalém hledání manželky a synáčka, tatínky nadchnou strhující baseballové sekvence a hlavně vy, milé děti, budete nepochybně okouzleny přehršlem roztomile ohlodaných mrtvol, vyhřezlých střev, mozků a jiných vnitřních orgánů, které vám tolik chyběly v Herym Potratovi! (12.11.2010)

Nečekejte nekonečnou zombie akci, ani naplněné trenky hnědým strachem po každém díle, Walking Dead je ve svém jádru další seriál o lidech a těch "lidských věcech", byť se k nim občas přimíchá i pár věcí nelidských. Na zombie apokalypsu je zde nahlíženo ze všech možných úhlů, řeší se přístřešek, jídlo, zbraně, možnost léčby, různé momentální drobnosti (např. jak vytáhnout zombíka ze studny, aniž by ji zasvinil) i celkové obnovení společnosti. Hybatelem děje jsou jednoznačně charaktery, často i vztahy mezi nimi. Rick si napříč třemi sezónami projde působivým vývojem a vypracuje se na kvalitního vůdce, Herhsel je moudrý děda s pořádně tuhým kořínkem, Maggie a Glenn pár, kterému nelze nefandit atd. Atmosféra seriálu je výborná, ve vzduchu se vždy vznáší napětí a pocit nebezpečí, který úspěšně vyplňuje všechna potenciálně hluchá místa. I když se tedy řeší méně podstatné věci, dokonce i když je celý díl odbočkový, a že jich není málo, seriál stále funguje... Avšak i Walking Dead má jednu iritující věc a tou je idiocie některých postav. V seriálu totiž souběžně s nákazou měnící mrtvé na krvelačné bestie vypukla také nákaza měnící živé na kokoty. Někdy se zdá, že postavy ve Walking Dead by se dokázaly vyhubit samy, nehledě na jakoukoli apokalypsu. Až příliš často se zde lidé k sobě chovají nevraživě, nepřátelsky a vyloženě kokotsky. Ale co už, zvyknout se dá na všechno. :) 8/10 (12.03.2014)

Že zombíci příliš inteligence nepobrali, to lze tak trochu předpokládat. Ale proč se musí jak naprostý tupoun chovat i hlavní postava, nad tím už zůstává rozum stát. V kombinaci s nulovou atmosférou a jakousi utahaností nelze ohodnotit více než jednou hvězdičkou. Darabont by se měl vrátit k žánrům, v kterých exceluje, protože hororová tvorba evidentně není jeho silnou stránkou. Na běžného diváka možná bude Walking Dead působit, hororový expert však řekne Darabontovi jasné ne. (05.04.2016)

Tenhle seriál mi připomíná jeden vtip (a podotýkám dost nechutnej, lidé, kteří se nechají snadno znechutit to nečtěte). Povídají si tři ženský, která má chlípnějšího starýho. První říká: "Ten můj prasák mě šuká i když mám krámy." Druhá nato: "To nic není. Ten můj mě při krámech ošuká i vylíže." A třetí: "To je slabota. Ten můj dobytek mě při krámech vošuká, vylíže a s tou držkou od krve jde ještě strašit děti!" Světu začaly vládnout oživlé mrtvoly. Ano, je to tak, ale bohužel to jsou mrtvoly herecké a scénáristické (a někdy i politické). Kolik filmů, kolik románů začalo tak, že se hlavní hrdina probudil v nemocnici, kdy zkázu světa zaspal? Nespočet. O tomto je první díl, který bych ohodnotil tak třemi hvězdičkami, protože tam přeci je no něco šlo. Od druhého dílu dál to začíná být variací na Ošklivku Katku a jiné telenovely včetně ubohých dialogů o tom, "že já tě mám radši, než ty mě", nepříjemných postav a jejich nereálného jednání. Milí přátelé, tak na toto jsem se opravdu dívat nechtěl. Chtěl jsem, aby se postavy chovaly racionálně, chtěl jsem, aby to byli nejen herci rychlého střihu, ale i herci procítěného výrazu, chtěl jsem, aby si (jak říká klasik) scénárista vytáhl hlavu z prdele a vytřel uši a pokud to neudělal, tak bych mu ji chtěl utrhnout a hodit mu ji do obličeje (případně naplivat do krku). Tolik k mým pocitům, které jsem začal rozebírat po vzoru přiteplených hlavních hrdinů tohoto seriálu mnohem víc a jasněji... Upřímně, pokud jsou totiž lidé skutečně takoví idioti, jako postavy tohoto seriálu, pak je lidstvo doopravdy v případě nějaké větší celosvětové katastrofy odsouzeno k záhubě. Co nezvládne katastrofa, to dodělají oni sami a s nablblým úsměvem v napomádovaných ksichtě... (06.09.2011)