Mad Max: Fury Road
Mad Max: Fury Road
Mad Max: Zbesilá cesta
Mad Max: Fury Road
Mad Max: Fury Road
Režie:
George MillerKamera:
John SealeHudba:
Tom HolkenborgHrají:
Tom Hardy, Charlize Theron, Nicholas Hoult, Hugh Keays-Byrne, Rosie Huntington-Whiteley, Zoë Kravitz, Riley Keough, Josh Helman, Nathan Jones, Megan Gale (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Šílený Max, pronásledovaný svou pohnutou minulostí, je přesvědčen, že jediný způsob jak přežít, je vydat se na osamělou pouť. Narazí však na skupinu prchající pustinou ve vyzbrojeném obrněném vozidle, v jejímž čele stojí elitní Imperator Furiosa. Citadelu, odkud prchají, tyranizuje Immortan Joe, kterému kdosi odcizil něco nenahraditelného. Rozzuřený vojenský vůdce svolá všechny své gangy a ve vysokooktanové silniční válce nemilosrdně pronásleduje prchající rebely. (Warner Bros. CZ)
(více)Videa (19)
Recenze (2 430)
Po letech film bez kompromisů. Akční jízda plná šíleností, odvážných nápadů, neustáleho pohybu všech objektů před kamerou a barevnost, které by se snad mohla vyrovnat jen ta původní černobílá verze. Tohle je peklo na kolech v poušti, kde smrdí ohoželá kůže, benzín a divák si stříká na obličej stříbrný sprej a touží po Valhale... a já ji našel tady. Hodně lidí básní o starém Maxovi, ale tohle je jeho zralá, komplexní, promyšlená verze. Tenhle svět chci vidět znovu. ()
Vysooktanový mlíko ženský emancipace. Napřed ta over the top snaha bejt over the top zahltí motor, ale postupem času se z toho vynoří docela roztomilá struktura karcinogenních nápadů. Za vzor feminismu v Hollywoodu se to pokládat nedá, strejda George ale ke stáru zahořel láskou k přísnýmu matriarchátu a Charlize nějakým zázrakem pochopila, co se po ní žádá. A Tom koneckonců taky, takže si po baneovsku zašumloval a klidil se z cesty legii semen a mateřskýho mlíka, která nepotřebuje k životu zdegenerovanou grupu beta samců, co si hubu lakujou chromem a drandí pouští za zvuku debilního nu-metalu. Je to tak ukrutnej maglajz, až si to nakonec najde svojí zběsilou cestu plnou trosek a šílenejch kaskadérskejch kousků. Po prvotní snaze neusnout nastala fáze úsměvů. Hell on wheels a mutovanej kabaret. Určitě ne top roku, ale rozhodně svérazný pojetí zábavy. Zároveň ukázka, že Hollywood se letos silně odvrací od digitálních trendů a hledá svoje materiální kořeny. A nebojí se při tom ukazovat, že známí hrdinové žijí ve světě trosek a jsou vlastně tak trochu na obtíž. ()
Ve Warner Bros musel někdo spadnout z višně, protože uvolnit finance odpovídají drahému blockbusteru sedmdesátiletému režisérovi, který bezmála dvacet let nenatočil hraný film (natož pak akční či vysokorozpočtový) a to na nepřístupnou bizarními výjevy (mateřské mléko, plamenometná kytara!) "ze světa po pádu hodnot" zaplněnou psychedelickou metalovou operu/road movie akční šílenost o šílencích (a navíc nepřiznaný "remake" Friga na mašině), která je po třech dekádách pokračováním jeho vlastní na koleni dělané „grindhouseovské" kultovní postapo trilogie, tak to už chce pořádné „koule". Ovšem nejvíce k podivu není výše uvedené jako spíše fakt, že nový Mad Max není směšný kastrát a nedůstojně uhlazený derivát původní trilogie, ale jde o nebývale sebejistě natočený přímočarý (neplést s tupý!) „špinavý biják" (v zásadě jde o mix konce dvojky roztaženého na celovečerní stopáž, Soudného dne, Mzdy strachu a spaghetti westernu v nebývale konzistentním a na detailech vystavěném světě, kde šílenost je normou a nikoli výstředností) s hravě vynalézavou i nápaditou nonstop akcí, která není pouze vyprázdněnou povinnou výplní stopáže, jak je dnes smutným standardem většiny blockbusterů, ale o něco v ní jde a posouvá děj vpřed; navíc je podmanivě, svébytně i přehledně nasnímaná. Díky čemuž se čtvrtý Max stává okamžitou žánrovou klasikou. Je totiž návratem do dob, kdy tento typ snímku nebylo synonymum pro přepálené CGI eskapády, které kaskadéra (natož herce) z masa a kostí neviděli ani jednou za uherský rok. Naopak, tohle jsou ve všech myslitelných ohledech osmdesátky do morku kostí. Akorát s možnostmi i rozpočtem odpovídajícím 21. století a s nejlepší akční hrdinkou "co není jen chlap s kozama" od dob Ripleyové z prvního Vetřelce. Je sice smutné, že takový biják je tu pouze jako svým způsobem neopakovatelná studiová anomálie, ale o to více nelze než čtvrtého Maxe uznale obdivovat, pokud ne přímo upřímně milovat. PS: Vypiplaná "Mad Max: Fury Road Black and Chrome Edition" je pak čb oku lahodící pamlsek, u kterého lehko uvěřit, že to tak Miller chtěl od počátku. ()
Ne ze bych mel problem s filmem, kde se to dve hodiny rube, ale vazne v dnesni dobe staci jen tohle? V osmdesatkach to byly tri fajn akcni becka, ale dneska uz si myslim, ze by to chtelo trochu vic. Tady si vizualem a trikama hrajeme na nejaky vysokorozpoctovy postapo, ale zazdiva to nehorazne dementni pribeh o ceste nekam, kde zvrat nekdy ve dvou tretinach filmu znamena jen cestu nekam jinam, nebudu vykecavat kam, ale dementnejsi uz to snad bejt nemohlo. Celej scenar vcetne dialogu podle me nemoh mit vic nez tri A4. Nerikam, ze jsem se misty nebavil, obcas se podari nakej cool zaber, obcas je to spravne krvavy a brutalni a akce je vetsinou fajn. Jen to zacne bejt po case trochu stereotypni az otravny, triky obcas zahaprujou a hudba se moc nepovedla. Navic to zrychlovani je otravny prakticky od zacatku. Co se tyce hercu, ty jsou vicemene fajn az na jednoho, bohuzel toho hlavniho, mlcenlivej a obcas neco sislajici Hardy je na pest a to ho ani nemusim porovnavat s Gibsonem. Je sice fajn, ze se Miller na stary kolena vratil k tomu, co mu slo asi nejlip, ale dalsi dil si asi klidne odpustim. ()
Galerie (184)
Zajímavosti (71)
- V jednom z Maxových (Tom Hardy) flashbacků lze na malou chvíli zahlédnout záběr z prvního filmu Šílený Max (1979), při kterém umírá Toecutter, kterého ztvárnil Hugh Keays-Byrne, jenž v tomto filmu hraje Immortana Joea. (Corpsegrinder)
- Počas bitky Toma Hardyho (Max) a Charlize Theron (Furiosa) mu Theron zlomila lakťom nos. (classic)
- Během uvedení filmu vyšla také stejnojmenná čtyřdílná komiksová série, která slouží jako prequel k filmu a zaměřuje se na několik postav z něj v různých fázích jejich života před ním. (Plechpetr)
Související novinky
Další Šílený Max je v přípravách
Již za pár týdnů nás v kinech čeká návrat do dynamického světa stvořeného vizionářem Georgem Millerem (Šílený Max). Furiosa: Sága Šíleného Maxe dorazí na plátna 23.5., tedy celých devět let poté, co… (více)
Godzilla -1.0 dostane i černobílou verzi
Nová inkarnace nejslavnějšího monstra japonské kinematografie od studia Toho Company je nečekaným (skromným) blockbusterovým hitem letošního roku. Snímek Godzilla Minus One s odhadovaným rozpočtem… (více)
Marvel našel nového superhrdinu
Yahya Abdul-Mateen II (Aquaman, Ambulance) se musel kvůli nabitému diáři vzdát role v prequelu Šíleného Maxe Furiosa, jeho oceňovaná hra Topdog/Underdog na Broadwayi ale brzy končí (nebo minimálně… (více)
Anya Taylor-Joy dotočila prequel Šíleného Maxe
Pro herečku a hlavní hvězdu chystané Furiosy Anyu Taylor-Joy (Dámský gambit) je hlavní část natáčení hotová. 26letá Američanka z Miami sdílela před pár hodinami fotky na svém instagramovém účtu, ve… (více)
Irituje mě, když někdo tvrdí, že má tenhle film jednoduchý scénář - nebo že dokonce žádný scénář ani nemá a že to je jen o tupý cestě z bodu A do bodu B a zpátky. Ve skutečnosti je ten scénář mimořádně chytrý, což teda logicky vyplývá i z těch detailních storyboardů, který filmu předcházely. Příkladem chytrosti scénáře budiž to, jak se skrz celý film nástroje útlaku měněj v nástroje osvobození – takže třeba řetěz mezi Maxem a Nuxem má na začátku filmu negativní význam, jelikož je svazuje, zatímco v pozdější části filmu má pozitivní význam, jelikož skrz řetěz vytáhnou zapadlý kamion. To samý krev, která má na začátku negativní význam, jelikož Max napájí Nuxe, zatímco posléze má pozitivní význam, když Max napájí Furiosu. Nebo první výměna pohledu mezi Furiosou a Maxem při honičce na začátku, kdy je Max ještě přikurtován k autu Nuxe a Furiosta po něm hodí takový soucitný pohled, a posléze tatáž výměna pohledu mezi stejnými postavami na konci, kdy naopak háže Max ze svýho auta soucitný pohled na zraněnou Furiosu. Dál tu je tisíce všelijakých pozoruhodných detailů, třeba ten feministický rozměr nebo symbolika masek u záporáků (Bullet farmer je orál-anální sadista, People eater orální lidožrout, a Joe anální shromažďovač mléka, ženských a dětí). Osobně si myslím, že takhle zdánlivě jednoduchý filmy, ale s obrovským přesahem a symbolikou, jsou lepší než ty, který mají zahuštěný děj všelijakým hnojem, ale bez přesahu a nějaký možnosti výkladu. A přesto vám bude řada lidí tvrdit, že je tenhle film o tupý cestě z bodu A do bodu B a zpátky – ano, mrdání je taky o tupým pohybu tam a zpět, a přesto kolem toho postavil Freud novou epistému. ____ Tenhle film má jednu zvláštnost, a to tu, že auta tu jedou pořád rovně. Skoro se tu nezatáčí. Auta tu tím připomínají pohyb kamery, která, je-li na kolejnicích nebo přímo na ramenu nějakýho SUV džípu, taky jede rovně, a jenom otáčí objektivem za svým cílem podobně jako řidič svýma očima. Takže to, co ty auta zabírá, tedy kamera, si je principiálně dost podobný. Oboje se zrcadlí. Jinými slovy namísto toho, aby ten film stavěl na vztahu divák/film, staví na vztahu kamera/film. To je celkem unikátní věc, protože vztah divák/film provází snad každý film a vlastně celý dějiny kinematografie, jelikož se všichni pořád ohlížejí na diváka, aby se správně identifikoval s postavami a vpil se do děje atd. atd., mimo to podle řady myslitelů můžeme film chápat jako médium, které v některých případech slouží jako velmi sofistikovaná reprezentace lidské mysli, vzpomínek, představa a kdoví čeho ještě, jinak řečeno filmy jsou vlastně takový „stroje na vědomí“. A právě proto je nutný ocenit, že tenhle film namísto toho, aby zrcadlil diváka a film, tak zrcadlí kamery a film, respektive kamery a auta. Když to trochu zveličíme a hodíme do metafory, tak tohle zrcadlení rovněž připomíná později s oblibou tradovanou souvislost filmové kamery s dějinami automatických zbraní („transport obrazů pouze odráží transport nábojnic“). Faktem nicméně je, že v tomhle filmu to zrcadlení má ryze praktický reálný rozměr, jelikož kamera na kolečkách nebo na ramenu SUV džípu odpovídá autu, a honičky tu zabírají značnou část stopáže. Ostatně je chyba zrcadlit přímo diváka, je to takový přímočaře tupý, a je naopak dobrý se k tomu divákovi dostat oklikou. Koneckonců ti největší režiséři, a to mají společný všichni do jednoho, na nějakýho diváka kašlou, a řídí se zásadně vlastní intuicí, jak je patrný třeba z publikace Lekce filmu od Tirarda, kde se na tom všichni nezávisle shodují. ____ Takže abych to shrnul, tenhle film stojí na zrcadlení. Jednak se tu zrcadlí ta tzv. cesta tam a zpět, ale s tím, že druhá půlka je odlišná od té první v různých chytrých detailech (řetěz, darování krve, výměna pohledu atd., viz výše). Není to prostě nudná symetrie, ta funguje tak maximálně v kulturistice, kde je nutný mít dokonalý souměrný tělo, tady jsme ale na poli umění, kde jsou různě chytré asymetrie a variace žádoucí, viz slavná Mona Lisa, kde krajina nalevo a napravo od portrétované ženy také není zcela symetrická, ale lehce pokřivená, jakoby se odrážela v rozbitým zrcadle. Za druhý se tu zrcadlí nikoliv divák a film, jak je běžný, ale kamera a film, ve smyslu toho, že pro filmovou kameru je velmi přirozené a je to rovněž velmi filmové a dobře to vypadá, když kamera jede po kolejnici nebo na ramenu nějakýho SUV džípu a rozhlíží se kolem – připomíná tím auto. A tenhle film je jak známo taková jedna velká honička. Právě kvůli tomuhle zrcadlení kamery a aut jsou podle mě honičky v tomhle filmu tak intenzivní a esenciální – a až sekundárně kvůli choreografii, storyboardům či režii, byť samozřejmě nepopírám, že na tomhle filmu dělali mimořádně talentovaný lidi. ____ Kino 6x (sám, s Filipem, znova s Filipem a s Tomášem, s Monikou, s Barborou, s Pavlou) () (méně) (více)