Ďábel

Je mi líto Johna Ericka Dowdleho. Vynikající Pásky z Poughkeepsie nikdo nezná, Karanténa je nejzbytečnější film desetiletí a Ďábla zabíjí Shyamalanova tvůrčí krize. Samotný Dowdle má ale řemeslo v ruce a jednou natočí pořádnou žánrovou pecku, alespoň doufám. No nic - věnujme se Ďáblovi. Inverzní úvodní průlet nad městem za zvuků skvělé hudby navnadí dokonale, ve zbytku stopáže to ale jde od desíti k pěti. Technicky je to v pohodě, ale těch pět uvězněných, detektiv, sekuriťáci - prostě všichni do jednoho jsou neuvěřitelně nesympatičtí, chovají se nevysvětlitelně a občas vypustí z úst slova, jež jsem v daném momentě naprosto nechápal. Když k tomu připočteme fakt, že herecký ansámbl hraje dosti bídně, dostaneme se k závěru, že ten film prostě nemůže fungovat. A kromě momentů, v nichž nikdo nemluví, opravdu nefunguje. Pointa sice dává odpověď na otázku "kdo je ďábel?", proč však ďábel činil to, co činil, to pro mě zůstává záhadou. Závěrečnou morální apel vznášející scénu radši ignoruju úplně, jinak bych snad musel jít v hodnocení ještě níž, což pro námět, technické kvality, pár mrazivých chvil a hudbu dělat nechci. 6/10 (14.11.2010)

Slušná hororová jednohubka, která uteče jak voda, která se více než o lekačky spoléhá na budování atmosféry, a která není hloupá. Žádný milník žánru to není, ale pokud se rádi bojíte - či jste rádi jen čistě detektivně napnuti - je to slušný způsob, jak strávit večer. 60% (28.08.2012)

Celkem slibná premisa, která se mohla změnit v hutný atmosférický horor s pocitem nejistoty, která nakonec skončila naprostým neúspěchem. Postavy jsou nesympatické a nemáte důvod jim držet palce, dialogy nefungují a celé mi to přišlo, až na úvodní titulkovou scénu, nudně natočené a naprosto bez nápadu. Chyběl mi tady nějaký moment překvapení. Vždyť kdo je ten zmiňovaný ďábel jsem si tipnul správně už jen podle traileru! Výtahová story už tak ztrácí polovinu ze své ne moc velké napínavosti a paradoxně víc mě zajímala story okolo detektiva, která tam ale byla na druhou stranu naprosto zbytečná. Stejně jako celý tento film. Shyamalan by měl své nápady dávat realizovat někomu talentovanějšímu. (20.12.2010)

Neoriginální horor se slušným potenciálem, který však tvůrci roztrhali na cáry. Do pusy si kadí už samotné pojetí látky - slovo Ďábel nám vnucuje název, vnucuje nám ho věřící sekuriťák, vnucují nám ho i jisté hororové momenty. Pět lidí ve výtahu + Ďábel. Problém je, že příběh na pětici v zaseknuté kabině solidně kašle a věnuje se radši nepřesvědčivým dohadům okolo, což filmu typu "skupinka lidí - hádej kdo je vrah" zrovna dvakrát neprospívá. Nakonec však stejně zjistíte, že je to jedno, protože děj obsahuje tuny znásilněné logiky a neuspokojivé rozuzlení, korunované nesympatickým a nepříliš dobře hrajícím obsazením. Chování a dialogy jsou jakékoliv, jen ne věrohodné. Mezi klady patří určitě hudba a několik dobrých nápadů, líbilo se mi i objasňování identity jednotlivců ve výtahu. ----- Na závěr několik SPOILERujících bullshitů: Proč se ďábel vybavuje s posledním přeživším, když všechny předchozí beze slova zabil? Na základě čeho si tohoto vyvoleného vybral? Proč se skupinka nezkusí důrazněji dostat na střechu výtahu, ačkoliv ví, že tam někdo spadl a později rovněž ví, že má patrně vysílačku? Proč se uvnitř v tak vypjaté situaci pohybuje jen jeden policajt? (16.03.2011)

Zlo neprochází kolem nás, ale vždy skrze nás aneb ďábel schizofrenní a klaustrofobický... Jedna věc platí u M. Night Shyamalana s čím dál tím zarputilejší platností - on vždycky vypráví příběh v příběhu, tak, aby plnně obhájil motiv a zároveň přichystal půdu pro šokující pointu. Devil má v poměru k sympatické stopáži takřka pekelné tempo, přímočaře pulzuje, mlží a mate, to vše v precizní obrazové kvalitě s bezmála spektakulární kamerou. Postupem času samotné vyprávění funguje na principu jakéhosi podmíněného Pavlovova reflexu (zla), kdy tma předznamenává další level. Ovšem psychotizující hudební doprovod Fernanda Velázqueze je pro mě bohužel tím posledním, co můžu jednoznačně pochválit. John Erick Dowdle podal přepointovaně vypointovaný scénář tak, jak soudobé digitalizované strašení předepisuje - tj. pár působivých okamžiků, spontánní atmosféra, ale suše sterilní zpětná (filmová) vazba navíc se spoustou prakticky nefunkčních, divných postav. Díky tomu je Devil stravitelnou moralitou, pohádkou (ukřižovanou) vzhůru nohama i slušný hi-tech průměr, co tak úplně nen(ab)udí. [final rate: 65%] (09.03.2011)