The Loved Ones

The loved ones je film o tom, že v každém z nás je kus magora. V někom menší (Brentovo černé svědomí za způsobenou autonehodu), v někom větší (Lola a její...ehm... svět). Australský černohumorný horor se zvrácenou (!!) atmosférou středoškolského plesu s pořádnou dávkou mučení - víc vědět nepotřebujete, tohle musíte vidět. (24.02.2016)

Australané se za poslední roky stále více tlačí na pomyslný hororový „vrchol“. Jejich snímky samozřejmě nemůžou konkurovat těm asijským, severským či španělským, ale tu a tam se objeví nějaký ten „klenot“, který uchvátí fanoušky tohoto filmového žánru. Za poslední dobu jsem narazil (a věřím, že nejen já) na několik opravdu solidních filmů a The Loved Ones určitě patří k těm (jenž se vám z hlavy jen tak rychle nevykouří…). I tentokrát si pro nás protinožci připravili pěkně zlomyslnou podívanou, která vás nenechá chladnými. Atmosféra nám sice nenabídne žádné nervy drásající pasáže, ale za to na nás čekají stupňující se krvavé hrátky (i když na můj vkus až moc „light“). Ne nadarmo se říká, že dívka by se odmítat neměla – zvláště ta, co to v hlavě nemá moc v pořádku. Ale kdo to mohl tušit, že? Je ovšem pravdou, že já bych se spíše zařadil mezi ty, jimž je povahově blíže kamarád hlavního hrdiny Jamie. Ten si na rozdíl od Brenta užívá opravdu plnými doušky, což bylo působivým paradoxem tohoto snímku. Solidně prostříhané scény mi vlily novou krev do žil (protože začátek nebyl zrovna dvakrát záživný). Nechat se ojíždět zhulenou borkou na školním plese – to by se mi líbilo rozhodně víc, než být přinucen chcát do sklenice od mléka. Přišlo mi, že tu ale opravdu „normální“ nebyl snad vůbec nikdo, takže jsem si tuhle lehce zvrácenou podívanou nakonec užil až do konce. Jak Robin McLeavy tak Jessica McNamee však měly něco do sebe. Jedna pomatená „princezna“ v růžových šatičkách a opravdu zajímavým deníčkem plným vzpomínkových fotek, druhá zhrzená dcerka policajta, které opravdu o tančení v šatičkách moc nejde. Hlavní prim tu však mělo hrát mučení, na které jsem se těšil nejvíc. Sadisti si však vystačí i s málem a hlavně mimo záběr kamery. Přesto mi to tady zas až tolik nevadilo, protože tvůrci chtěli dát především prostor divácké fantasii – no a následně nám ukázali výsledek. (13.08.2014)

Tak tohle mě bavilo. Konečně zajímavý exploitation. Je to taková směska napínavého krvavého filmu s teenagerovskou komedií. Australané opět mile překvapili. Herci to odehráli mistrně a hlavně růžová princezna byla skvělá psychopatka. Z některých momentů úplně mrazilo, jindy se zase objevil nějaký ten vtípek z druhé příběhové linie, která byla sice poměrně zbytečná, ale nabídla zajímavé zpestření. Nebýt několika hloupých momentů (až budu utíkat před nějakým člověkem, tak určitě vylezu na strom), divných obyvatel sklepu a trochu přepísklého konce, tak by to bylo na plný počet, protože to jinak bylo pro hororového fandu velmi chytlavé. 75% (06.01.2011)

Australané mají mučící filmy očividně rádi. Zde se setkáváme s jednoduchým příběhem o mladé dívce, které není dobré říct ne, když Vás pozve na maturiťák. To udělal Brent a skončil připoutaný v jedné místnosti s ní a jejím silně úchylným otcem. Následuje mučení pomocí vrtačky a jiných nástrojů a pro fajnšmekry se zde najde celá řada chuťovek. (08.08.2019)

Božinku ... ja som si neprečítala, že je to horor. Len o čom to zhruba je a čakala som taký trhlý film. No ale bol parádne trhlý. Horory ja nepozerám, z tých kde je kopec krvi mi je do smiechu a pri ostatných sa bojím, tak to radšej nepozerám, ale totoK ... Xavier neskutočný fešák a Robin výborná a muzika tiež. (02.09.2013)