Cukrárna

Přiznám se, že jsem po dlouhé době kouknul na telku, abych zjistil, které chujoviny u nás zase "letí". Jéjej, zrovna dávali Cukrárnu. Moje žena leta pracovala v cukrárně - no to bude podívaná, řekl jsem si pln optimismu. Konečně seriál z prostředí, kterému trochu rozumím. Ejhle, zase ústřel vedle. Seriál byl děsný. Příběh stál za vyližpepu, Janžurová jako rakvička ale celkem ušla. Ostatní kremrole za jednu hvězdu. (27.04.2011)

Míkovy scénáře jsou opravdu vyčpělé a evokují předpotopní čas. Posun proti Šípkové Růžence je dozadu než dopředu. Pilotní díl nezaujal - pokud se jako klíčový problém řeší, že na rodinnou služební cestu do USA nemůže jet babička... Ve druhém díle mě uzemnila "realisticky" vykreslená scéna zhrzené milenky, která s pomocí dvou bodygardů vezme postel svého bývaleho milence s jeho novým objevem (zbytečná nahota, která není snad ani podbízivá). V konkurenci takovýchto novinek zůstane Ordinace v růžové zahradě dál trvalkou... (16.11.2010)

Včera a předevčírem jsem shlédla celý seriál. Komentář jsem chtěla napsat už včera abych ho nechala uležet, ale nic se nezměnilo. Seriál nudný, Histerická Žílková pořád ječí nebo brečí, Hrušinský se chová jako nudný patron, děti, hlavně dcera neuvěřitelní spratci, a 3 důchodkyně, které řeší jednu blbost za druhou. Dolanský, kterému se až do 8.dílu nechce nic dělat, protivná Stašová, seladon Přeučil no nuda k zbláznění. Korunu tomu dodala Čvančarová, která toužila po Hrušinském. Nevím, zda si režisér myslel, že když vybere známé herce, tak tomu dodá na výši, opak je ale pravdou. Člověk neví, zda má brečet nebo se smát. Od Dušana Kleina jsem čekala více. Jen o 1 více proto, že to nemohu hodit na stejnou výši jako například stupidní seriály jako je Ulice a VKV či Ordinace v Růžové zahradě. Na tenhle seriál se už víckrát nepodívám. (18.01.2014)

Když se poprvé ve Čtyřlístku objevila teta Bobina z Ameriky v příběhu Zaostřeno na šelmy, psal se rok 1976. Po té se objevovala až do roku 1990 a společně s otevřením hranic ztratila její postava základní smysl. Dál nebylo o čem psát a veškerá exotika vzala za své. Případné návraty by působily jen jako odér interview s Waldou Matuškou... A stejný problém má i základní dějová linka Cukrárny. Společně se solitérní postavou pozorovatelky Plecité se sice jakoby nalézáme v současnosti předchozí trilogie Jana Míky Náměstíčko - Náves - Příkopy, nikoli jakoby náhodou potkáváme také Šípkovou Růženku v očekávání Života na zámku, ale stále netušíme, kam směřuje tento nový tvar? Vizuál zůstal hluboko v minulosti, herečtí představitelé zamrzli také kdesi v normalizaci, ale co je neuvěřitelnější, i přes to všechno Janžurová a Remundová dokázaly tyto balvany v prvním díle překročit a ponechat všechny ty Vlachy a Medvecké daleko za sebou. Bohužel díl druhý přivedl na scénu namísto očekávané příjemné praxe z cukrářského prostředí jen faleš a množinu amatérských scén rozvrstvených mezi seladona Přeučila a učitelu Holubovou, která doslova a do písmene vypadla z Občanského průkazu. Stydět se musím i za výkon Konvalinkové, samozřejmě Dolanského, nezáživná byla bohužel i Pazderková. Malé světélko naděje zůstává jen u Jana Hrušínského. Takže naivně doufám, že se během pár dílů stane zázrak a bude to minimálně o řád lepší než-li primácké Cesty domů, ale to by se musel Klein rozpomenout na minimální zákonitosti práce s herci a mizanscénou. (12.11.2010)

Prozatím 3*. Cukrárna se tváří dosti komediálně, jsem zvědavý, co z toho vyleze v dalších dílech. Od Jana Míky jsem možná očekával víc, ale po prvním díle je brzy na závěry. Doplnění komentáře: Přiznám se, že jsem vydržel a sleduji poctivě každý díl..a bavím se! Po Ranči u Zelené sedmy je tu opět pocitvý seriálek, u nějž lze krásně vypnout, bavit se naivitou některých vtipů a kochat se přirozeností, kterou většina nových seriálů (VKV, Pojišťovna, Cesty domů,...) postrádá (např. v kolika seriálech vidíte herce se po příchodu domů přezouvat? Myslím, že stále je to v českých domácnostech běžné, ale z většiny seriálů se to vytratilo). Ústřední zápletky (láska dcery, hádky s rodiči,...) nevyznívají trapně a vykonstruovaně, myslím, že takto to opravdu v životě bývá...Jak jsem již napsal, bavím se, tudíž zvedám hodnocení o jednu hvězdičku. 4*. (09.11.2010)