Útes smrti

Vzpomínáte na Black Water (Krvavá laguna), malý povedený australský napínák s hrstkou lidí ohrožovaných krokodýly? Tohle je úplně to samý, Andrew Traucki si nejspíš řekl, že když se minule shledal s pochvalou, nebude toho propříště moc měnit. Maximálně tak zvíře, kteé se hrdinům postará o krušné chvíle. Takže tu máme pět sympatických lidí, jednu ztroskotanou kocábku, širý oceán a hladového žraloka. Funguje to obstojně, není důvod si příliš stěžovat, jiný letošní survival mě ale bavil o trochu víc (Frozen). 6/10 (15.11.2010)

Vedle kultovních Čelistí (1975) a Útoku z hlubin (1999) je film Útes smrti nejlepším mnou viděným zvířecím hororem, ve kterém vystupuje bílý žralok jako monstrum. Od Trauckiho jsem o pár dní dříve zhlédnul krokodýlí Krvavou lagunou, která mě zaujala, a proto jsem neotálel sáhnout i po jeho dalším a velmi podobném snímku. Ve filmu se objevilo jenom šest postav, avšak nejdůležitější jsou ony čtyři, které bojují na širokém oceánu o holý život s jednou velmi nenasytnou parybou, která má nekonečný apetit a choutky zabíjet. Herci na mě působili přirozeně, lokace byly vybrány skvěle a hudba perfektně podtrhovala obraz v napínavých scénách. Občas mě trochu vadily citové projevy postav, ale to je pouze subjektivní názor. Zkrátka vcelku obstojný survival snímek, ve kterém bylo syrové autentičnosti docíleno rovněž použitím reálných žraloků. (27.03.2014)

Konečně někoho napadlo využít záběrů National geografic, promíchat je s filmem a vysrat se na používání těch nafukovacích žraločích maket, co vyhráli loni při tombole na pouti. Výsledek je tak naturalistickej, že se budu ve vaně koupat už jenom s harpunou a to navíc za dohledu mé sbírky cínových vojáčků. Jediným vroubkem Sharkyho je, že žere lidi přesně podle holyvůdskýho schématu - toho sežeru prvního, protože má divnou ofinu a zatím měl jenom tři repliky; pak sežeru támletu blondýnu, jelikož její bratr je indián a navíc je ošklivější, než ta druhá blondýna; toho sežrat nemůžu, protože musí nejdřív dostat tu hezčí blondýnu z plavek... (06.10.2011)

Další ze série... samy proti přírodě. Tentokrát od režiséra Krvavý laguny která se mi nějak extra nelíbila, tohle je upřímě o něco málo lepší ale taky jsem se setkal se stejným problémem jako u režisérovy prvotiny a to že po půlce jsem se strašně nudil. Nicméně režisér má jedno velký plus u mě a to že vybýrá mořský potvory které mi jsou nejvíce sympatické. Příběh je sice zase nezajímavý ale aspon napětí by se dalo krájet. Ale jak jsem řekl bohužel jsem se po půlce spíše nudil. (15.08.2012)

Mám slabosť pre takéto filmy, pri ktorých sa často pýtam sám seba, čo by som robil ja na ich mieste. Po krátkom zoznamovacom úvode sa jachta začína potápať a päť ľudí čaká jedno z najťažších životných rozhodnutí. Zostať na vraku, ktorý sa každú chvíľu môže potopiť, či plávať k najbližšiemu brehu niekoľko hodín vo vode plných žralokov. Zábery na desivého žraloka sú krátke, ale účinné, pretože kamera väčšinou skúma víriacu hladinu so strach naháňajúcou plutvou. Našich hrdinov čaká smutný osud, ale najsmutnejšie bolo, že smrť prišla pre niektorých tak strašne blízko pred cieľom. Film je natočený podľa skutočnej udalosti a som rád, že tvorcovia zbytočne nezľahčovali, či nepodkopávali vierohodnosť snímku. Veril som, že to, čo som na obrazovke videl, sa naozaj takto stalo a to je pre filmy natočené na základe skutočných udalostí asi najlepšia pochvala. Čo by som robil ja? Snažil by som sa vytiahnúť z podpalubia dvere, postele, jednoducho čokoľvek, z čoho by sa dala zviazať plť. S lanom by na lodi nemal byť problém. Ale po vojne je každý generál. 80% (23.06.2011)