Malá pražská víla

Klasická Chramostovina. Zasněná, lehce kýčovitá, romantická, pocitová... A skrz na skrz upřímná. Funguje zde jak lehké humorno, tak citlivá romantika a i přesto, že se jedná o studentský snímek, může se opřít o velmi poctivé herecké výkony. Jako absolventský snímek výborné a v osobě Jana Chramosty dřímá velký talent. Talent, který to ale u nevděčného českého publika bude mít velmi těžké... (13.02.2010)

Melancholické kapky vody a takové malé studentské zjevení s neskonale éterickou náladou. V některých pocitových věcech možná není Víla tak silná, jak by mohla být (např. samotné víle trošku trvá, než se stane tou opravdu étericky snovou postavou), ale to je mi vlastně úplně jedno, protože tenhle film dokonale zapadl do mého vkusu, co se nádherné romanticko-melancholické atmosféry týče a nejen díky neskutečně skvostným záběrům spojeným s vodou, podbarveným úchvatně se hodící hudbou, navíc s nečekaně fajn titulkovou písničkou. Kéž by se zjevil od Chramosty natočený celovečerák ve stejném duchu. film zde. (22.02.2014)

Po zhlédnutí Malé pražské.. jsem zalitovala, že mám se svou pronajímatelkou tak dobrý vztah a že jí tudíž nemůžu vytopit byt tak krásně, jako jsem to viděla zde, protože hrátky s vodou k tomu vyloženě vybízely. Hodnotila jsem podle žánru, přestože se mi zdálo trochu moc škatulkovité zařazení postav- sebestředná Slečna vždycky-musí-být-po-mém-jinak-je-zle; zasněný, příliš hodný kluk, který si nechá všechno líbit.. jen té pražské víle, která hledala únik před neromantickou realitou, jsem to věřila. (09.04.2014)

Tyhle pocitovky já můžu vždycky. Po všech stránkách profesionálně odvedené dílko (režie, kamera), líbil se mi ambientní zvukový a hudební doprovod a hlavně ta lehce zasněná nálada, která prostupuje celým filmem. Jedinou výtkou bych měl ke scénáři, který působí trochu nekonzistentně, včetně rušivých prostřihů z tiskárny, bez kterých bych si tenhle filmek klidně dovedl představit (tatínek občas nesrozumitelně huhňal). Bral bych možná i výtku, že příběh nedokáže přivodit ani jednu hlubší emoci (když pominu dívčinu hysterickou reakci), ty tady zlehka vytváří pouze pocitové momenty s kapající vodou (občas vynalézavě snímanou), pohledy skrze barevná sklíčka a melancholie, která kape z celého filmečku, jako voda z prstíků „malé pražské víly“. Za sebe mohu říci, že mě Jan Chramosta docela kápl do noty a nebránil bych se celovečernímu snímku. (01.03.2010)

spise tri a pul... protoze to opravdu bylo zvladnuto vyborne...slabsi scenar ale jinak kvalitni film který mne velice prekvapil... ps: tanecnice od tatabojs mi v titulkach udelala radost PS: PS: priste bych se ale vyhnul vytvarne casti a tim myslim obrazek s napisem mala prazska vila vytvoren vodovkami... hrozne to ten film pak schazuje....preji hodne stesti v dalsi tvorbe (16.04.2010)