Wonder Woman

Láska na všetky pohľady. A najlepší DC od Man of Steel. Parádne zachytený stret fantasy sveta skrytého ostrova s jeho čistými hodnotami a ideálmi, so svetom reálnym v jeho historicky najťažšom období, aké pamätáme. Dve šikovne napísané, a po celú dobu presne režírované postavy, zastupujúce tieto dva svety. A ich prehlbujúce sa vzájomné porozumenie a nevyhnutná náklonnosť. Podarilo sa nejakej inej komiksovke s tak silným fantasy backgroundom tak trefne nastaviť zrkadlo svetu? Wonder Woman má srdce, ctí predlohu, je chytrá, sexy a nemá jediný hluchý vtip. Štyri a pol. (06.06.2017)

Ve filmovém vesmíru stáje DC, který trval deset let, se v tomhle místě zablesklo na (nej)lepší časy, protože se přestalo bujet do všech žánrů, témat a směrů. Trailery sice lákaly na výbušnou akci prokládanou perfektně načasovanými vtípky, ale realita je úplně jinde. Z Wonder Woman se totiž před mýma překvapenýma očima vyklubala půvabná, nefalšovaná a pravověrná pohádka. Má v sobě archetypální boj dobra se zlem i ponaučení o jejich prolínání a nezbytnosti. Má v sobě víru v lásku a její sílu. A má v sobě i princeznu, které to s kapitánem Trevorem neuvěřitelně sluší a za jejichž dialogy asi na velkém plátně debutující scénárista Heinberg upsal duši. Krásná podívaná se všemi atributy staroškolských dobrodružných tradic. (02.06.2017)

// Wonder Woman vrací HERO do slova superhero, což je na velkém plátně hrozně fajn sledovat. Zároveň ale dojíždí na příšerné vedlejší postavy, trapný humor a přeslazené finále, takže na to nejlepší od DC se zkrátka a dobře nechytá. Za skvělé první dvě třetiny a kouzelnou Gal Gadot si pro těch 7/10 ale v klidu doskáče a nezbývá než doufat, že konec roku ještě zachrání Zack Snyder. // edit: po nějaké době dojem padá, takže snižuju na 6. (31.05.2017)

#4 DCEU. Bylo nebylo, na konci roku 1941 vyšel první příběh Wonder Woman z pera Williama Moultona Marstona a od té doby uplynulo hodně času. 75 let čekal celý komiksový svět na její celovečerák, jenom u nás ty chybějící překlady situaci poněkud zkomplikovaly. Dnes už je ale Wonderka naštěstí mnohem víc, než jen vedlejší postavou z Justice League. Transpozice základního příběhu z 2. světové války do 1. světové války se povedla, Gal Gadot zazářila a Patty Jenkins nezklamala. Přijetí Wonder Woman 1984 už je ale zase docela jiný příběh, nicméně všichni, kdo milovali seriál Wonder Woman s Lyndou Carterovou jsou dodnes spokojení. #IMAX (01.06.2017)

Když Kapitán Homokokot konečně podlehne genderovým přetlakům a nechá si přišít kundu, změní se v mimořádně nesympatickou prkennou Židozonku s tak dokonalým šišoidem na krku, až má jeden při pohledu na něj neodolatelnou chuť šoupnout ho zadákovi do mlýnu a pokládat pětky. Takže jediným trochu seksy rozptýlením je první dvacetiminutovka, kdy může divák, znechucený zajisté urputně depilovanou Icákou Rabínovou, alespoň úchylně přemítat nad kapku prošlým, ale pořád jedlým sendvičem, obloženým Bobinou Piš a Mrs. Nýlsenovou. A pak už následuje jen obvyklá pícnina pro dementy, řecká mytologie pro zvláštní školy a Kapitán Homokokot ryloudyt s androgynně feministickým poselstvím pro škaredé týnejdžerky s kníry, nezletilé pokojové masturbanty a otylé chovatelky koček za zenitem. Sice s fokusem na Velkobrity a asi proto méně patetické, nicméně pořád anemické, mentálně nestravitelné a zdravotně závadné. Ono sledovat totálně koženou vypleštěnou izraelskou štěrbinu, jak v neušpinitelném plážovém outfitu zajišťuje klid na Západní frontě, potírajíc světelným bitchíkem a kanálovým poklopem kulometná hnízda císařské armády, to je něco, jako čumět v nekomediálním spektáklu na Miče Bjůkenena, kterak v těch svých červených trenkách a s kovovými předloketníky mlátí na pobřeží v Palm Bitch třeba Godzilu a se seriózním výrazem u toho dělá na povislých kozách TA-BLE-TY. A u takovéto sofistikované podívané se buď můžete v záchvatu huronského smíchu poprskat lahváčem, anebo si samým napětím retardovaně cucat palec v klecovém lůžku a polámanýma pastelkama s mohutným přetahováním kompulzivně vybarvovat omalovánky se Supergejem. (03.07.2017)