Wonder Woman

Zázračná žena chce bojovat za lásku a šířit ji do světa, fajn. Se svobodou si ale očividně zrovna netyká, páč ke svým účelům používá laso, který lidem zakazuje říkat, co mají doopravdy na jazyku... ehm. A stejný je to i s celým filmem. Ten má srdce jak vrata do dvora, ale tvůrčí volnosti je v něm opět minimum. Produkční z DC totiž jedou po stopadesáté podle stejnýho snyderovskýho mustru, což donekonečna prostě nemůže bavit. Jako dušínovská pohádka pěkný, jako zásadní comicsovej origin ale vlastně bída. Silný tři a za jednu další akční scénu navíc bych se nezlobil. (07.06.2017)

Wonder Woman (2017) je od Supermana (1978) zřejmě první filmový komiks, který se nesnaží být "temný", "realistický" ani "něco jako...", nýbrž kráčí hrdě ve stopách té nejnaivnější tradice vlastního média. Sice jeho jednotlivé části působí jako samostatné sešity téže komiksové řady pro malé kluky... pokaždé od jiného scenáristy i kreslíře, leč bez oněch meta-meta-rovin to zejména v dnešní době vyvolává vlastně osvobozující dojem upřímného braku. Jako onen typ komiksu, o němž Umberto Eco psal ve Skepticích a těšitelích. (S těmi ostatními DC filmy to naštěstí moc společného nemá, i když se prolog a epilog snaží sugerovat.) (01.06.2017)

Komiksy nečtu a samotná postava "zázračné ženy" mě nikdy nezajímala. O to větší je pro mě překvapení, že Wonder Women je překvapivě dost dobře koukatelnou záležitostí a to nejen díky krásné Gal Gadot. Stopáž je možná delší, než by se slušelo, ale na tohle jsme u komiksovek už zvyklí a nutno říct, že navzdory zmíněné stopáži je příběh odvyprávěn poměrně svižně. Ve finále tedy milé překvapení a pro mě zábavnější podívaná, než loňský zástupce DC Comics - 80%. SPOILER ALERT: úsměvným WTF momentem budiž odhalení boha války, resp. jeho představitele. Těžko můžete sledovat závěrečný fight s vážnou tváří, když největšího zloducha představuje jeden z nejsympatičtějších britských herců (a dokonce s knírkem!:)), kterého si většina diváků pravděpodobně stejně pamatuje hlavně jako Potterovského klaďase. (31.05.2017)

Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat. (10.06.2017)

Chjo, proč u nás musí žebříčkům návštěvnosti dominovat něco tak v druhé půli vypravěčsky rozpadlého a přívalem atrakcí ubíjejícího jako PIRÁTI Z KARIBIKU: SALAZAROVA POMSTA, když je v kinech nejlepší celovečerní film se superhrdinkou. (Ok, konkurence - CATWOMAN, ELEKTRA ad. - je bídná, ale i tak.) Film, na kterém je nejlepší, na kolik se vymyká požadavkům na komiksový blockbuster zapadající do širšího universa: žádné - pokud je mi správně známo - rozšíření vyprávění do jiného média; až na rámující úvodní a závěrečnou sekvenci a jednu fotografickou momentku absence návaznosti na další tituly ze sdíleného vesmíru; příklon k hrdé pokleslosti (blíž to má ke campu než v této souvislosti častěji zmiňovanému pulpu alias braku), kdy inspiračním zdrojem nebyla válečná propaganda (jako u KAPITÁN AMERIKA, s nímž je WW zavádějícím způsobem srovnávána), ale rané komiksy známé třeba z řady DCKK; stylistická eklektičnost, kdy se s proměnou prostředí či času změní i převládající barevné ladění i velikost rámování; nenapodobování jiných děl, a pokud, tak leda pro vymezení se vůči nim (Wonder Women na rozdíl od Supermana /1978/ nemá lidský kostým šedé myši, ale obléká si šat sufražetek); hravé podvracení určitých superhrdinských klišé (Chris Pine jako dáma v nesnázích) i společenských a stylistických norem (Chris Pine je určen pro pohled)... V mnoha ohledech je to konvenční (výstavbou, dvěma liniemi akce, obměnou mýtu hrdiny za mýtus hrdinky atd.), i tak ale radost nemalá. (21.06.2017)