Život po životě

Nečekal bych, že filmovou variaci na legendární knihy Raymonda Moodyho natočí právě nestor amerického filmu Clint Eastwood. Ale možná právě v tom je ona metonymická propojenost - právě Eastwoodův pokročilý věk otevírá panu režisérovi přístup k novým, možná nejzásadnějším tématům. Jistě tu vzniká generační bariéra, ale kdo ví, čím budu žít já za nějakých 40 let. Eastwood možná až překvapivě používá postmoderně laděný koncept několika zdánlivě nezávislých příběhů, které se v jistém momentu spojí a vytvoří pevný kontext, jak to známe z filmů o generace mladších tvůrců - Alejandro González Iñárritu a jeho Amores perros a především Babel, nebo Paul Thomas Anderson s Magnolií. 3 příběhy setkání se smrtí (pikantní je, že film byl právě stažen z distribuce v Japonsku, neboť sekvence s tsunami je tam až příliš aktuální a bolestivá), 3 části západního světa, 3 lidská dramata (brilantně sofistikovaná - to britské především sociální, to francouzské osobní a psychologické, to americké pak angažující se a nosné... A při jeho sledování mne napadla jediná výtka k celému konceptu díla - kdyby se tvůrci soustředili jen na jednu dějovou linii a vybrali si osudy jen jednoho hrdiny, Clint Eastwood by natočil opět svůj staromilsky klasicky vyprávěný film, možná by bylo vyznění stejně silné, jako v předchozích mistrových opusech. Takhle se nemohu zbavit dojmu, že mi k absolutnímu zážitku skutečně nějaká podstatná složka snímku chybí... (19.03.2011)

Tak se nás Špinavý Harry snaží na stará kolena nudit točením esoterických, močopudných blábolů! Asi rekapituluje. No co by Pro hrst dolarů neudělal, že? Zřejmě už i pomalu slyší broušení kosy a v dáli cválat Bledého jezdce a je patrně s tímto faktem Nesmiřitelný, a tak je Sázka na smrt jasnou volbou! Místo, aby naposled přeleštil své Grand Torino a snažil se ještě z posledních sil ošukat nějakou obstarožní krasavici na Madisonském mostě, najal Million dollar Damona, který umí vytočit mrtvou babičku rychleji, než by jste řekli "posmrtná zkušenost" a unudit diváka unylým popisem míst, Kam orli zcela určitě nelétají! Moodyho komunita nepochybně jásá a je už xmrti nedočkavá, až bude stát po kolena v mlze a hledět do blba! Každopádně, Clinte, nejsi už žádný Zelenáč, tak zkus S nasazením života Pověsit svou režijní kariéru ještě výš a příště prosím pro změnu něco od Dänikena. Ten umí také skvěle uplést z hovna bič a navíc tam budou i Ufoni! (04.03.2011)

Je až s podivem, jak člověk, který mě před 2 lety uhranul emotivním Gran Torinem, mě může tak solidně uspat pomocí tohodle chladného a nudného filmu. Scénář je o ničem, celé to putuje od nikud nikam, postavy jsou nezajímavé a herci jedou na volnoběh. Jediná Bryce Dallas Howard tady hraje dobře a donutí probudit z herecké apatie i Matta Damona. Eastwoodovi to navíc celé vůbec nesedlo a i když tam místy probleskne jeho styl, tak většinu času to působí až příliš rutinně a neoriginálně. Velké zklamání. (25.03.2011)

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)

I průměrný Clint Eastwood je stále nadprůměrnou záležitostí. S tímhle banálním cejchem jsem k poslednímu snímku téhle legendy přistupoval a nebral v potaz negativní ohlasy. A udělal dobře. Eastwoodova nová výzva nastolí tři situace, které diváka zajímají a ten chce vědět víc. Francouzská novinářka, americký psychotronik a londýnský chlapec se v tomhle mysteriózním dramatu nakonec samozřejmě protnou, žádné terno to sice není, přesto tahle poměrně jednoduchá zápletka s dokonalým zpracováním obstojí. Hlavně díky hercům a opět pomalu vyprávějícímu a tak trochu bilancujícímu melancholikovi Eastwoodovi jsem Hereafter dokázal akceptovat.. (06.10.2011)