Wolverine

Sympatický zmutovaný pomstychtivec je zpátky. Moc dobrých zpráv sebou ale nenese. Další lákadlo Marvelu totiž zřejmě udělalo chybu hned na samém začátku – do režisérského křesla nechalo usednout Jamese Mangolda, chlapíka, který dokázal tu a tam i překvapit, povětšinou ale platícího za obyčejného rutinéra. Moc se ostatně nečinili ani scénáristé. Ještě, že chlapíka s vysunovacími drápy stále hraje charismatický Hugh Jackman, který po oscarovém závanu v přezpívaných Bídnících znovu nasadil drsnou image, zašel párkrát do posilovny a dál magnetizuje dějem lehce otrávené diváky. Velká škoda, že scénárista ignoruje jeho potenciál a do cesty mu staví prapodivné překážky. Už jen tu, která ho každou noc budí. Hlášky taky zřejmě nechal pod polštářem, ty z jeho úst vycházející se hodí spíš do slovníku nějakého puberťáka. Ostatně jako videohra, kterou válí o přestávkách ve škole, působí i skrz naskrz digitální rvačka na střeše tokijského rychlovlaku. Další akční sekvence navíc za řeč ani moc nestojí. Přitom nezačínáme vůbec zle – při bombardování Nagasaki. I další nádech a možnosti Tokia a jakuzy nevypadaly vůbec špatně. Jenže do všeho jakoby mluvily veškeré ty producentské mantinely okolo – „krev raději téměř vynecháme, tohle tam raději vůbec nenecháme a tohle musíme osekat, to už je příliš.“ Z asijských tváří překvapí nová krev ve dvojím podání – filmem netknuté Tao Okamoto a Rila Fukushima. První jmenovaná coby nadmíru sličná dědička průmyslového impéria Mariko, se trápí skrze snoubence, kterého nemiluje a milého z dětství, kterého asi miluje, aby mohla hupsnout do postele vyhřáté Loganem. Výsledek prostě neví, čím chce být – a koho a jak chce vlastně pobavit!! (18.08.2013)

Zatracena prace Jackman docela ujde ale ti ostatni pusobi dojmem jak kdyby vylezli z unyly nudny komixovy story a to bude asi tim ze presne takovy je i cely film takze dost nuda akce malo nic z ceho bych se posadil na prdel x meny nezeru vlastne jsem dosud ani zadnyho z nich nevidel no po tom co jsem shlednul Wolverina uz po tom po pravde ani moc netouzim ale nevadi ja vim ze nejsem cilovou divackou skupinou podobnyho snimku ale to mne netrapi zkouknul jsem to abych byl v obraze co ze to dneska vlastne leti tot vse (07.08.2013)

Ne, bolí to, ale nejde to ani tudy. Hood z Wolverina udělal generický věšák na klišé, Mangold ho zkouší převést do not moderního inteligentního blockbusteru, který pracuje s komorností, emocemi, realismem a mytologií postavy. Výsledek je strašně nevyvážený - prolog temný a vtahující, následuje prostřední část filmu, kde dominuje romance a Loganovo vnitřní usebírání. Tahle část je pomalá, klade důrazy na neexistující významy a v důsledku jenom opakuje to, co třeba Singer dokázal na nesrovnatelně menším prostoru více rozvinout. Kolik slov, kolik motivů, kolik okouzlených citací... a co z toho? Dutý bambus, Logan jako romantický hrdina potřetí. O finále už bych snad raději pomlčel, pokud jsem se do té doby utěšoval, že Mangold schovává trumf na závěr, mýlil jsem se. Jako by si někdo vzpomněl, že tohle je přeci komiksový blockbuster a mizerně semlel veškerou nelogičnost a nadsazenost do apatického vyvrcholení, které z rádoby-dospělého preludování dělá rozklíženou sonátu. Skřípe to. Skřípe akce. Skřípe humor. Skřípou drápy. Neskřípe Jackman, ale oni on tenhle dietní sushi ambient neokoření dost na to, aby na něj člověk rychle a bez provinilosti nezapomněl jako na zbytečnost. Na rozdíl od ostatních Marvelkovek tady naprosto postrádám koncepci, oba spin-offy jsou tonálně mimo hlavní sérii a nevytvářejí nic koherentního. V důsledku strávíte dvě hodiny v kině kvůli tomu, abyste při potitulkové scéně frkli "Byl tenhle ošizený předkrm nutný? Noste hlavní chod!" (25.07.2013)

Nechci vypadat jak nějaký militantní a rasistický pičus, nicméně mě z celého filmu nejvíc zaujal výbuch Fat Mana nad Nasralfraki, ví bůh či Bush proč... V mých čivách je zkrátka jednoznačné, že chceš-li snížit kvalitu čehokoliv, najebej tam Japka, které jdou nunčaku v nunčace s rozklepanou bruslí kamerou, prapodivnými pohyby a skřeky makaka, nic pro svatého mé velkékosti. Třeba souboj na rychlíku jedoucího do Hoštic, který nemohl přibrzdit, neb měl, jak známo, zpoždění, a u kterého ostatní učůrávají blahem do textilu, tak ten mě vyloženě uhranul svou nablble blbou přiblblostí, do bldele, deblilita. Lodyha, lodyha, mamamememimi, už je to v cajku...ta mluvidla, ta mi dávají, uf, pomalu jak rodidla, ale neodbíhejme od tématu, ač se tolik od zmíněného orgánu nevzdálím, neboť (dámy a upjatí kokokoti prominou) film byl doopravdy a dokonale o pyče....fuj, a mám to za sebou, takové krásné slovo je to JARO, co? Áááá, právě jsem šlehl svým sokolíkovým pohledem na jméno kameramámy , Mokri, to vysvětluje mnohé. Vychvalovaný scénář, který prý úspěšně navazuje na celou rosomáčí sérii a jiné mutantí příběhy, a kde??? Dovolte, abych se zasmál...hrhoblee, nejde to, jsem nachcípanej a navíc je to spíš smutné. Myslím ta má nebetyčná hloupost, která mi nedovoluje vidět to, co ostatním šťastlivcům. Pokud bych chtěl nějak pregnantně hodnotit, pak mě napadá jediná věc, vlastně dvě...nuda a vata. Jestli si pod tím představíte vaťák na nudapláži, to již záleží čistě na vaší kreativitě. (27.11.2013)

I povstal znukleovaný Worvalín a pravil: ,,načti si všechny ty komicky, jinak budeš mimo misku!" Však Kulyk neuposlechl briskně, ba naopak, zamyslel se s prstem v nose natolik, až si nehtovým lůžkem polaskal zrakový nerv, i takto mu odvětil: ,,neser a baf mě, šašku! Chci si jen tak polehávat a trávit to vaše pitomování po plátně." Spokojen byl gentleman, jenž rodovým jménem Kulyksson se zove. A to natolik prý, jak se traduje, že kdyby se ku konci dílo neproměnilo v nelogickou píčovinu, i čtvrtým hudlanem by jej po líci poceloval. (16.12.2013)