Michael Jackson's This Is It

Jak to chodí v dnešním světě populární hudby? Naleštěná hvězda vyleze na pódium, párkrát otevře pusu na playback, předvede pracně nadřený kotrmelec nebo smyslně zakroutí zadkem a publikum se může zbláznit. Všichni jste viděli, že Michael byl jiný. Byl to profík, kterého nikdo neobelstil, vše na pódiu si řídil dle vlastní představy, přesně věděl, co a jak chce. Jeho hudba měla poslání, a to i přesto, že se pohyboval právě v popu. Tedy v tom hudebním žánru, který je především o komerci. Občas mě zarazilo, že s ním spolupracovníci mluvili jako s malým dítětem, vzpomněl jsem si na jeho údajné pedofilní skandály, hvězdný manýrismus. Na každém si však můžete něco najít. Pro mě zůstane Michael navždy geniálním hudebníkem, tím pravým a jediným králem popu. Na závěr bych si rád rýpnul do těch z vás, kteří v komentářích remcají nad formou filmu. Vždyť bylo přeci od samého začátku jasně upozorňováno na to, že se jedná o záznamy z příprav koncertu. Co jste tedy čekali? Pokud se vám to prostě a jednoduše jen nelíbilo, beru. I když nechápu. Ale je přeci skvělé, že se k nám dostalo něco takového. This is it! P.S: Byl to hezký večer, Alčo... (11.11.2009)

Koncepce: Kenny Ortega .. Není to nejlepší hudební dokument. Není to nejlepší „videoklip“ Michael Jackson. Přesto, je to ono! Nebudu zastírat, že mám hudbu, kterou tvořil Michael Jackson, rád a jeho samotného jsem si, i přes řadu kontroverzí, vážil. Jinak bych do kina v premiérový den asi nešel.. Přesto jsem drobné obavy měl, ale ty byly po pár minutách zality přívalem světel a hudby. This Is It vyloženě jako plnohodnotný dokument nepůsobí dostatečně, jde více o zážitek a prezentaci nedodělaného projektu. A ten funguje. Nořil jsem se do světa příprav šňůry This Is It postupně víc a víc a do poloviny dokumentu jsem byl místy několikrát skutečně nadšený (černobílé montáže, Why Why, 3D Thriller, ..). A to ty moje nejoblíbenější písně (Black Or White, Earth Song, Heal The World) na program teprve měli přijít… Že může být pódiový koncert tak megalomanský, nápaditý a vypiplaný jsem si nedovedl představit. I sám Michael Jackson se zdál být ve slušné fyzické formě s plným tvůrčím zápalem, vynikajícím zpěvem a důrazem na hodnotný efekt na návštěvníky koncertů. Také Kenny Ortega odvedl kus kreativní a produkční práce. Je škoda, že to nevyšlo. Je škoda, že to skončilo. Král popu, Michael Jackson, přesto žije. Uvnitř. Navždy. (29.10.2009)

Vzhledem k okolnostem si nelze představit hodnotnější epitaf. V This Is It se v přesném poměru mísí nostalgie, nadšení a smutek - nostalgie prostupuje v souladu s narůstajícím počtem hudebních pecek, které vaše uši vítají jako starého známého, nadšení narůstá s rozkrýváním chystané, energické a nápaditostí prošpikované show (světelné efekty, filmařsky nápaditý videodoprovod, taneční čísla, akrobacie, duety, obří objekty na pódiu atd.) či záměru přiblížit sound originálnímu mixu z původních alb a smutkem film začíná, pokračuje i končí. Film se vyjma několika nutných superlativ z úst Jacksonových spolupracovníků zdržuje zhodnocení titulní persony, jejíž osobnost, sílu a životní filozofii (potažmo pravou tvář bez mediálního překroucení) lze s přehledem vypozorovat už z několika málo segmentů ze zkoušek, kde je mj. znát MJův perfekcionismus, vlídnost, mírná naivita a vedle výtečné kondice i počínající únava. Na plný počet to This Is It nedotáhne kvůli koncertní části, která je a navždy bohužel zůstane pouze jakýmsi demem (slabší sound, dva úhly kamery s nestálou kvalitou obrazu, absence speciálních efektů), skutečná podoba skvostně vyhlížející show, tak jak si ji Michael představoval a jak ji film předznamenává, již nikdy nespatří světlo světa. This Isn´t It, čímž se film i Michael zároveň řadí mezi špičku nedokončených projektů/předčasně zemřelých legend, nad nimiž s oblibou, smutkem či fantazií, co by kdyby, smutníme. P.S. Ať hodí kamenem, kdo po projekci nedošel domů ve stylu moonwalk a nepořídil si výběr těch nejprovařenějších hitů. :) (30.10.2009)

Nádherný zážitek s velikým Z!kenny ortega dokázal nám všem,všem těm jenž milujeme michaela jacksona a jeho hudbu,přiblížit o co všechno jsme kvůli smrti krále všech králů přišli.emotivní dojem který na mě this is it udělal nehodlám nijak skrývat.už v pruběhu jsem měl na krajíčku a při konci jsem brečel,ja řval jako dítě.když sem viděl kolik života a energie pořád v michaelovi je,ta radost,ta skromnost!perfektně poskládané záběry ze zkoušek a zákulisí,vás můžou jen přesvědčit o tom,že jeho smrt je tou největší tragédií tohoto roku,možná desetiletí.nevěřim ničemu z čeho byl kdy obviněn,takovej hodnej a skromnej člověk jako on,jenž bohužel doplatil na svoji dobrotu a zmatenost.jeho pyjavyce(rodina)která tvrdí že to je michaelův dvojník by zasloužila jen peklo.byl jsem na filmu dvakrát a pozorně jsem ho sledoval,jestli to není on tak já nejsem já.michael mi bude strašně chybět,bude chybět celýmu světu.zratil jsem svýho hrdinu,zemřel největší hudební génius a jen tak se stím nesmířím.při poslechu jeho hudby se ve mě vždy bude mísit smutek z radostí.byl jsi NEJVĚTŠÍ majkle!bůch ti žehnej a dopřej klid,který si za života neměl.jsi nejlepší. (12.11.2009)

Hudba má tu úžasnou vlastnost, že je věčná. Michael, ať byl jakej byl, měl tu snahu lidi napravovat. Jako jeden z mála stavěl písničky na myšlence, že ať jsme z jakýkoli společenský vrstvy, můžeme něco udělat, něco změnit. Když umřel napadlo mě, že je to pro nás, líný pokolení, výzva. Že bychom to mohli zkusit. Earth Song nenapsal pro nic za nic, má neuvěřitelněj potenciál stát se něčím víc, než dobrým songem. Pak vyjdete na ulici, vidíte svoje vrstevníky, kterak citují včerejší díl Ordinace a přepadne vás lítost. Jak můžeme něco dokázat, když jsme všichni narcističtí pancharti? Při sledování This Is It, mě přepadla nálada, jakou zažívám u Heal the World. Michael tam stojí a svým pohybem, hlasem, mi dává naději. Nešel jsem na tenhle film, kvůli monstr show. Chtěl jsem naposledy vidět člověka, kterej mě provázel celým dětstvím. Člověka, kterého jeho životní styl vyždímal, ale s jehož názory na světový problémy, se plně ztotožňuju. U Michaela není smrt překážkou, ba naopak. Kdo si víc zaslouží tenhle hudební epitaf, než on? Karel Gott, který přes svou sebezahleděnost dokazuje, jak málo ví o světě? Nebuďte směšní! Já svůj názor řekl a uzavírám tím jednu kapitolu.... (01.11.2009)