Indiana Jones a nástroj osudu

Disney myslí na fotry, i když na tom prodělá myšákův kabát, hodný. Ne, není to žádný Logan s bičem. Mangold vystřihl staromilsky bezpečnou jízdu po známých kolejích, které se už trochu třese brada v akčních scénách a, ruku na srdce, připomíná rozhovor s dědou, který vám po pětisté opakuje stejnou historku z války, co už nápadně zavání nastupující senilitou. Tempo a gradace po fajnové první třetině upadnou a film tak potřebuje kardiostimulátor nostalgie. Ten mu naštěstí v posledních minutách vpálí takovou dávku, že bič opět práskne. A ne, nemyslím tu krásnou nažehlenou metaforu člověka, který žije z / v minulosti. Ale mnohem spíš tu něžnou scénu dvou lidí, který už nejspíš bolí úplně všechno. I can relate to that! (11.02.2024)

Na Indym (a vlastně všech filmech typu Lara, Lovci pokladů, Šifra atd) se mi vždy nejvíc líbilo to luštění záhad a historie. Člověk se něco přiučil, podvědomě hledal na podlaze pattern nebo skrytou páku na sloupu. Škoda, že v dnenší době se už tohle asi nenosí. Film je zbytečně dlouhý, plný mnoha stejných honiček, jež v určitou chvíli působí dokonce jako parodie. Hlavní postavy jsou až na Harrisona a tu detektivku z CIA otravné a protivné. Obzvlášť "Vombatku" jsem nemohla vystát. Tahle voke marry sue ala lara croft provádějící sportovní výkony jako prvotřídně školený agent byla fakt špatná. Naopak Banderase jsme si užili asi tak 5 vteřin, jeho konec byl debilní (vůbec množství mrtvol je zarážející, to už je jak Angelica. Být kamarád Indyho znamná chcípnout?) a herecké jméno asi mělo nalákat. A to vše jen proto, že scénáristi nedokázali lépe vykreslit zlouna a jeho mini zlouny a tak to řeší klasikou: někoho zabijí a diváci je pak nebudou mít rádi. Nepomohlo tomu ani přehnaně řvoucí kino, takže mě můj 6 měsíční budoucí syn kopal v břiše asi hodinu v kuse, protože "tichých" scén jsme si užili bohužel málo. A poslední zklamání přišlo na konci, kdy opravdu skvělá scéna byla zbytečně rychle ukončena. Staré Řecko by si zasloužilo minimálně 10 minut navíc a méně naprosto nesmyslných keců Heleny. Tak nějak to dokonale shrnul pohled "mistra" který na její proud slov jen nechápave zíral. Já také... Suma sumárum se jedná o kvalitné béčko se skvělým Harrisonem (i hezky omlazeným), které nabídne silnou dávku nostalgie. Kdyby ubralo na akci a nahradilo ji archeologií a šiframi, bylo by to na 5*. (13.07.2023)

Je v tom strašně věcí, co mi minimálně při první projekci vadily a nedovolily mi ponořit se do příběhu tak, jak by si asi zasloužil. Hlavně vizuál je oproti všem předchůdcům zkrátka umělý a dost jsem trpěl u úvodního flashbacku. Omládlý Ford bil do očí, a byť akce na vlaku je sama o sobě vynalézavá a intenzivní a dobře reflektuje válečnou špionáž aka Kam orli nelétají, charakter Indyho v ní dostává na frak. Tenhle dřív obyčejný brýlatý profesor, co se mezi náckovskou přesilou často zmateně potácel a plány mu nevycházely, jelikož je vymýšlel za pochodu, přece nikdy nebyl heroickým nezranitelným hrdinou. Důchodcovská linka je naštěstí lepší, snaží se o variabilnější dobrodružství a dynamickou změnu lokací, přičemž po vzoru čtyřky neopomíjí rozvíjet osobnost a osobní život protagonisty. Chybí tomu Spielbergova kreativní inscenace, již Mangold jen občas vykrádá a většinou se k ní ani nepřiblíží, ale příběh je naštěstí dost přímočarý a motivačně sevřený. Zvraty se dopředu předesílají (bacha na loutkové divadlo) a tvůrci se snaží udržet děj v pohybu, i když vyžaduje komorní promluvy. Výtky navíc opět ignorují fakt, že neexistuje něco jako recept nebo optimální podoba filmu o Indiana Jonesovi - jsou tu formální dominanty, kterých se teda Mangold drží křečovitě, a potom jen volné pole působnosti pro žánrové a hypertextuání blbnutí. A toho tady dostaneme dostatek, od Tintina, podmořských verneovek a fascinace objevováním vesmírného časoprostoru v šedesátkách až po ‘ehm spoiler’ sandálové velkofilmy téže doby. Zčásti mě ten film štval, ale nechávám si dost prostoru k tomu, abych ho měl jednou taky hodně rád.. (29.06.2023)

Tak nám Indián Jonáš naposled a z posledních sil zapráskal bitchem, přičemž se jedná o pompézně natočenou, vcelku zábavnou a poměrně vkusně vyseknutou poklonu originálu, ač v podobě řádně exhumačního gerontoporna. Vkusně vyseknutou poklonu, která v prvních třech čtvrtinách zasloužila hustě prostříhat, protože nekonečné a k prdeli hostilní infantilní honičky pošly na otravnost někdy koncem osmdesátek, a v poslední třetině velkoryse nadstavit, protože se vsadím, že se najde jen málo čumilů, co by toužebně nechtěli vidět, jak Indián spolu s Archimédem dávají spektakulárně na piču Římanům u Syrakus. Vkusně vyseknutou poklonu, u níž mnou při každé scéně přestárlé Fordky i Rysa Gimlise zmítal neochvějný pocit, že v nich každou chvíli něco osteoporoticky křupne, kornativně hrkne nebo se vynoří Rákosniček, načež je budou muset pracně doglumovávat. Čas holt nezastavíš, a klobouk dolů, že to ti dědci docela udýchali! Vkusně vyseknutou poklonu, k níž mám jen dvě drobné a jednu gigantickou výtku. Rozhodně není pravda, že počítačová animace humanoidů už vypadá přirozeně, a začátek s omlazeným Jonášem a Mikimausem dost trapně připomínal omalovánkové intro k nějaké zasrané hře. Raději je měli brát zezadu, nahradit podobnými mladými herci nebo vymyslet nějakou jinou nedegradující technickou či scénáristickou vyfikundaci. Obvyklé sympatické a herecky zdatné dítě tentokrát vytěsnil nějaký krajně odpudivý a veskrze prkenný cigoš, silně připomínající juvenilního Mateja Landla. Ano, to je ten malý krpatý zoofil s brežněvovským obočím a homoknírkem, co se tenkrát snažil vyprcat Majku z Gurunu. No a když už jsme u těch sympatií, absolutně nechápu přítomnost pydlooké a křivohubé paní Stěnářové - Mostní v hlavní ženské roli ve filmu takovéto úrovně. Že je to hrozná tlama, na kterou se vám dvě a půl hodiny fuckt nechce moc dívat, to by samozřejmě ani tak nevadilo, ale když ona k tomu všemu neštěstí ještě naprosto brutálně nehraje! A to tak, že velmi! Čili jednu rudou hvězdu dolů za tu obskurní kafilérii, ovšem jinak je to veskrze důstojné rozloučení s legendou, jež rozhodně není takovým zabijákem frančízy jako třetí a čtvrtý nucený počin senilnějícího Štefana, na které je lepší zapomenout, a řadím ji hned za totálně sqělou dvojku a dnes již klasickou a na svou dobu průkopnickou jedničku. P.S.: Pan Hlad má naprostou pravdu, geniální Willamsova kvinta je chytlavější než kapavka, a já si to slavné "nánananááá ná nana" pohvizdoval ještě druhý den ráno na hajzlu. (02.07.2023)

DĚJINY JSOU PLNÉ CHYB, DR. JONESI, JDE JEN O TO, ČÍCH. Rozporuplné, ale ne nelogické, jinak viz též Douglase. Mangold není Spielberg a čas nezastavíš. Každému je jasné, že Indy už nebude takový, jako dřív (ale je to vůbec možné?) a fakt si nebudu stěžovat na pár horších triků, není mi totiž čtrnáct. Snímek rozhodně není bez chyb, vnímám je, ne že je, no jo, ale při sledování jsem se zároveň bál, smál a byl jsem dojat. Nedá se svítit, zatím zkrátka hodnotím více srdcem než rozumem a předpokládám, že s pětkou to u mě bude jako s dílem čtvrtým - podumám si, zhodnotím pro a proti, dám druhé zhlédnutí a pak něco možná přehodnotím. (29.06.2023)