Nowhere Boy

Film o začátcích hudebního génia, jakoby to byla jen otázka kombinace chvilkového vzdoru a okouzlení matčiným zápalem pro hudbu, nikoli něčeho, co je dlouho v přetlaku a musí to ven. Jakoby stačilo jen včesat si pomádu a koupit kytaru a jsem během týdne muzikant, který se zapíše do dějin. Hodnotnější a zajímavější mi tady naopak přišlo podání charakterů dvou sester - tety Mimi a Johnovy matky. Jedna pedant, druhá pábitel, obě po svém milující, hereckými představitelkami navíc špičkově zahrané. (14.12.2010)

Zajímavý pohled na jednu z největších hudebních celebrit 20. století. Koncipováno příjemně jako hudební drama, dokáže Nowhere Boy v několika scénách překvapit. Ať už bezvadnými hereckými výkony dvou vedlejších představitelek, stylovou režií anebo dojemnými momenty. Jen ten Kick-Ass mi v několika scénách připomínal prkennost nesmělých začínajících herců... ovšem nic, co by nespravil čas. Lehce stravitelný snímek a nádherných 98 minut. (23.01.2011)

To se těžko nějak objektivně komentuje tenhle snímek, když jste Beatles odkojení, točíte je do dneška pravidelně v ÁjPodu a kdybyste měli zvolit jednoho chlapa, kterému dovolíte šoustat vaší partnerku, tak by to byl právě John Lennon. Proto u mě tentokrát nerozhoduje kvalita scénáře či úroveň režie, ale jen zaslepeně kvituju mládim Johna a taky kvalitnímu soundtracku. Ale vážně, filmu chybí, nějaká zásadnější gradace, a tak to chce přistoupit na to, že se prostě jedná o takové maličké melodrama se silnýma (a dobře zahranýma) postavama. A znovu podotýkam - skvělým soundtrackem. Za mě tak spokojenost a s klidem udělené čtyři hvězdy, nebýt to ovšem ale o Johnovi, tak jdu o hvězdu níže. Oh i'll get you back for that God! (05.09.2011)

Bývala bych dala tři hvězdice - totiž průměrné hodnocení, protože obecně podle mého nejde o nějak nadprůměrný film, ačkoli herecké výkony a gradace některých situací je dobrá, je dramatická. Ale za netradiční přístup a pojetí přidávám tu čtvrtou. Je fajn, že se točí biografické filmy i jinak, méně pateticky a tradičně. (12.03.2011)

Goodbye Mother... John Lennon a Beatles byli těmi, kteří mě formovali v pubertě, když už se to rodičům asi moc nedařilo :-) Na dlouhá léta dopředu mi ukázali i hudební směr, který jsem měl nejraději a Lennonky i jejich obdobu jsem na nose nosil donedávna. (Ruku na srdce také vás tak úděsně ty pravé Lennonky tlačily na nose?) Jelikož o vzniku The Beatles i Johnově dětství jsem lecos věděl už dříve z knih i některých jeho písní, velmi mne zajímalo jak se tvůrci poperou s touto látkou. Rovnou říkám všem, kteří se těší na slavné songy, že tenhle film o nich není a ani zde nezazní pomineme-li ranou tvorbu Johnovi skupiny, která se ještě Beatles nejmenovala. Film je psychologickým životopisným dramatem zachycujícím dětství tohoto hudebního génia i jeho první poválečný kontakt s rock and rollem. Někdo se tu pozastavuje nad ne-podobou Johna v podání herce Taylora - Johnsona. Bylo pár momentů, kdy mi tvář neseděla ale někdy, - spíše intuitivně jsem podle lícních kostí, brady i nosu Johna skutečně viděl. Samozřejmě hodně dělal účes a brýle. To spíš mlaďoučký Paul byl s nosíkem už krapet mimo... Sekvence jak se John učí hrát na banjo byla skvělá, perfektní nápad! Tenhle film rozhodně stojí za shlédnutí a rozhodně jej doporučuji milovníkům Johna Lennona! Tři akordy. * * * (19.02.2013)