Mikulášovy patálie

Příběhy malého Mikuláše jsou kouzelnost sama. V podání René Goscinnyho a Jean-Jacquesea Sempého pak samozřejmě neodmyslitelnou součástí oblíbené dětské četby na pokračování. U nás je obdobně laděný Steklačův Bořík nebo Poláčkovo Bylo nás pět. Zatímco ale Bořík je vyloženě pánská záležitost a z Bylo nás pět dýchá v druhém plánu malebnost první republiky, Mikuláš prožívá své patálie ve spořádaných 50. letech. Maminka a tatínek prožívají své problémy ve zcela odděleném světě dospělých a Mikuláš a spolužáci žijí zase úplně někde jinde a z toho plyne veškeré kouzlo. Film Laurenta Tirarda mé vzpomínky na četbu ukotvil, oživil a znovu mě rozesmál na obdobných místech jako kniha. Čili spokojenost v každém směru. A tedy doufám, že Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další už nebudou nikdy zapomenuti. (09.04.2012)

Byly doby, kdy jsem neudělal krok bez knížky s Mikulášem či Kopytem a Mňoukem. Ty doby se již těžko kdy vrátí, ale Mikuláš má v mém srdci stále vyhraněné speciální místo. Od adaptace jsem tak raději mnoho nečekal. Chyba lávky. Adaptace je to totiž kromobyčejně zdařilá a zároveň i svá. Ryzí ztělesnění rodinné neinfantilní zábavy, u které se mnohdy zasmějí více dospělí než děcka. Navíc mají Mikulášovy patálie v obou svých podobách tu zvláštní moc, že vrací do dětských let. Což umí velmi málo knížek a ještě méně filmů. A to, že se film ve výsledku nemůže předloze rovnat jde tentokrát stranou, protože jsem si to uvědomil až dlooooouho po odchodu z kina poté, co jsem ještě drahnou chvíli stíral slzy smíchu. (21.11.2009)

I po druhém zhlédnutí jsem se ujistil, že je tato báječná francouzská komedie naprosto dokonalá. Goscinnyho knížky Mikulášovy patálie a Mikulášovy prázdniny jsem v dětství zcela bez výhrad zbožňoval, existenci filmové adaptace světa malého Mikuláše jsem tedy přivítal s velkým nadšením. Mimořádně šťastné obsazení dětských rolí, perfektní technické zpracování a odzbrojující záplava nadsázky a jedinečného humoru činí z této zábavné podívané sázku na jistotu. Toto je film, u něhož jsem dvakrát umíral smíchy, a už bych si ho nejraději pustil znovu. Už jen kvůli Louise Bourgoin v maličké roli sličné květinářky a opravdu nádhernému závěru, při němž se mi na rtech rozlil blažený úsměv smíšený s dojetím z celého toho obrazu idealizovaného dětství. UPDATE 19.3.2020 - Když jsem si to pustil po 7 letech znovu (samozřejmě v původním znění - dabing zde musí podle mě většinu toho francouzského kouzla zabít), byl jsem opět nadšený. Ten film je neuvěřitelně vtipný a optimistický a dokáže člověku úžasně zlepšit náladu. A to tak moc, až by měl člověk chuť se s hrdiny toho filmu setkat v dalších filmech - v tomto ohledu zamrzí, že v pokračování z r. 2014 už hráli všechny dětské role jiní dětští herci. (07.02.2013)

Čtenáři knižní předlohy budou nadšeni. Přesně tak, jak jste si představovali postavy z knížky, vypadají i ve filmu. Výborná komedie s výborným humorem, který vás vrátí do dětských let. Především pánské obecenstvo. Francouzi prostě umí a myslím, že film uvidím mnohokrát stejně, jako se vracím neustále ke knížkám. Mrzela mě rychlá expozice, která však byla nezbytná kvůli neznalým divákům. A pokud by bylo pokračování, tak bych se vůbec nezlobil. (10.12.2009)

,,.. a byl jsem zvědavý, jak budou rodiče reagovat na to, co se stalo“….. Mikuláš je sympaťák, ale to samé se dá napsat o všech ostatních hercích. Nejdůležitější je, že JE SNIMA PRDEL! Dospělí se chovají jako děti a jsou snad ještě vtipnější než starosti Mikuláše a jeho přátel (a Celestýna). Zaplesat mohou kulturní barbaři (jako já), kteří nečetli a tedy neznají pointy. Přiznávám bez mučení, že JESTLI JSEM SE NĚKDY U NĚČEHO ZASMÁL tak u třeba tady a u Mikuláše. A jestliže je kniha určena spíše mladším čtenářům, tak film je pro všechny!! PŘÍBĚH **** HUMOR ***** AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.03.2010)