Já, padouch

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Nádherná animovaná komedie, vyprávějící o padouchovi Gruovi, který si z dětského domova vezme 3 malé holčičky, ale chce je jen využít k loupeži zmenšovacího paprsku. Postupem času si Gru "děcka" oblíbí a prožívá s nimi spousty dobrodružství. O výbuchy smíchu se hravě postarají malí, žlutí mimoňové. Já, padouch patří k mým nejoblíbenějším animovaným filmům, které jsem kdy viděl. (30.10.2012)

Zajímavý nápad. Zpočátku to vypadá, že půjde o originální animák, jenomže zhruba po třetině už je jasné, že se nic originálního a zajímavého nekoná, protože jde zase jen a jen o přeměnu zlouna (který zlý ve skutečnosti nikdy nebyl) na srdečného dobráka. Zbývá tedy docela dost jednorázových vtípků v předvídatelném ději. Ty jsou naštěstí dobré a vlastně dělají z Padoucha pěkný zábavný film. Ale to je všechno. (09.01.2011)

Prave jsem se vratil z promitani v americkem Stroudsburgu a jsem naprosto nadsen. Celou dobu jsem se musel smat a na konci publikum tleskalo, coz se nestalo ani na konci Toy Story 3. Scenar je vynikajici, film je narvany akci a spoustou humoru, ktery ani jednou nesklouzl do trapnosti. Animace je taky vynakajici a Stave Carell ma naprosto uzasny akcent. I kdyby Despicable me natocil Pixar, patril by k jeho nejlepsim filmum. Pro me rozhodne jeden z nejlepsich filmu roku. Celkem mi pripomina Uzasnakovi, Despicable me je stejne uzasny ve vsech smerech. Ani minutu jsem nenudil. Malokdy se mi stane, ze by moje oblibena scena byl cely film, ale to je prave pripad tohoto filmu. Koncim se superlativy a tesim se, az to uvidim podruhy. (16.07.2010)

Další z řady animáků,který ale bohužel působí dost infantilně a docela mi chybí více toho dvojsmyslného humoru, na který jsem zvyklý z animáků Pixaru. Díky tomu bude Despicable Me větší zábavou pro děti,nebo ty kteří jsou správně romanticky naladěni - příběh padoucha,který postupně přehodnocuje své priority, aby nakonec místo spáchání největšího světového zločinu,vytvořil láskyplné zázemí pro tři adoptované holčičky(že by kompenzace vlastního dětství?)se totiž povedl. Jěště bych ocenil příjmenou hudbu a správně padouchovsky-skřehotavý dabing Steva Carella. (13.02.2011)