Pařba v Bangkoku

Jak Todd Philips utopil své semeno ve spárech Bangkoku (kdo viděl, tak ví). Jak říká stará pravda - opakovaný vtip není vtipem. Pro Pařbu v Bangkoku to platí tak napůl. Koncept je v podstatě stejný, jen jsou hrdinové-kaliči vpuštěni do jiného města v trochu jiném složení, princip se opakuje (všichni mají opici jak prase a postrádají jednoho kaliče). Naleznete tu mírné variace (v tom tkví podstata většiny vtipů) oproti první Pařbě (zub vs. tetování, opice vs. tygr, černoch vs. mnich, střecha vs. výtah apod.). A protože to mnoha lidem přijde příliš stejné jako první díl a považují to za čistý kalkul, vychází z toho hodnocení, jaké tu je (74% k 21.6.). Pařbu v Bangkoku nepovažuji za špatný film, v některých momentech je daleko zábavnější než jednička, nicméně v jiných je zase daleko za očekáváními. To je vlastně největší problém - než se film pořádně rozjede, tak ho něco jiného totálně zbrzdí a může se začít zase odznovu. Když ale vidím zdejší hodnocení, tak se přikláním ke čtyřem hvězdám. (21.06.2011)

Lepší než "jednička"! Více Phillipsovské = více crazy! Sex, drogy, a ostřejší nadávky - přesně to charakterizuje novou nálož nezapomenutelné filmové pařby s nadmíru sympatickými charaktery (v čele s Cooperem, pochopitelně). Scénka s kotvou to celé pozvedá na nepředstavitelně vyšší úroveň - Galifianakis je bezesporu absolutně nejdebilnější postavou hollywoodského průmyslu! Na tohle mi prostě nestačí superlativy... smál jsem se od začátku (!) do konce, jízda to byla parádní a hlavně: NEZAPOMENUTELNÁ! P.S. Viděno za střízlivého stavu bez užití drog. (14.06.2011)

Aby doma neřekli, že se pořád každý den po práci dívám na filmy na notebooku, tak jsem odjel do města. Lépe řečeno do kina. Počítal jsem s velkou porcí humoru. A Todd Philips mě nezklamal. Dost podobné prvnímu dílu, přesto v lecčems malinko jiné. Možná o malinko slabší, ale pořád úžasné. A fotky na konec - opět super :-) I když tedy nevím, zda bych se smál mít useknutý prst... (19.07.2011)

[imdb: 7.0/10] | me: Pokračovanie založené na špinavosti a nekonečných možnostiach Bankoku, práve kvôli ktorému ide o lepši film než bol predchodca. Štýl humoru je samozrejme vystavaný na rovnakých základoch ako predtým, lenže tento krát sa to všetko točí v bezhraničnej špine Bankoku, ktorý filmu dodáva úplne iný rozmer. V Bankoku aj nemožné je možným a tak scény, ktoré v jednotke pôsobili prehnane tu pôsobia akurát. Nemôžem povedať, že film celých 102 minút baví, sú v ňom aj slepé nevýrazne časti, ale pocit celkovej nudy určite neprichádza, pretože aj slabšie miesta vždy nejako vyšperkuje a odľahčí Zach Galifianakis, vďaka ktorému je táto komédia tým čim je. Ostatní herci a prostredie mu slušne sekundujú. Je to proste špinavšie a tvrdšie pokračovanie a viac mu to takto sekne. When a monkey nibbles on a penis, it's funny in any language. [3 a pol *] (06.06.2011)

Mnozí kritici a uživatelé by si mohli ujasnit, co je pro každé umělecké dílo základní - míra ozvláštnění, jaké film dosahuje. PAŘBĚ V BANGKOKU je nesmyslně vytýkáno, že jde o typické pokračování, kdy má druhý díl podobu jedničky přejeté přes kopírák, akorát s umocněním toho, co se osvědčilo jako divácky atraktivní a vděčné. Zapomíná se ale na to, že se koncept postupného rozpomínání se na předcházející noc se dá těžit donekonečna a ústředním ozvláštňujícím prvkem je volba města, které nabývá podobu jakoby samostatné postavy se specifickými vlastnostmi. "Dvojka" je sice slabší než "jednička" co do míry zábavnosti či formální nápaditosti. Moment překvapení totiž už logicky nefunguje a je až příliš stylisticky usedlá, přičemž na precizní dávkování informací a vzhledem k žánru netradiční flahbackovou strukturu jsme si už zvykli. V několika věcech ale nezpochybnitelně trumfuje. Postavy si jsou - stejně jako diváci - velice dobře vědomi, že se ocitaji ve stejné situaci jako předtím, ale přesto jsme nakonec přechytračeni a nepřijdeme na to, kde jsme měli Walda hledat od samotného počátku. Oproti vegaskému dobrodružství navíc ve 3/4 dojde k významovému obratu, a tak spíš než o snahu o to dostát zásadám romantických komediích (navrátit se ke statusu quo, aby mohlo dojít ke kýženě svatbě a šťastnému konci) jde o oslavu mužského kamarádství. Wolf-pack se tak ustavuje jako parta, na kterou je spoleh, ale ne proto, že je zárukou jistoty v podobě přinášení toho stejného znovu dokola. (20.07.2011)