Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (340)

Aiax 

všechny recenze uživatele

Hned zkraje chci vyjasnit jednu věc - tohle dílko považuju sice za těžce průměrné, ale spolu se Svěrákovým Lotrandem a Zubejdou za jedinou obstojnou porevoluční filmovou pohádku. A řadím ji ještě krapet výš než Svěrákův flák, protože narozdíl od něj si Roman Vávra neurčil jako cílové publikum děti od 5 do 10 let, ale myslel "globálněji" a pokusil se jít vlastní, poměrně originální a vcelku sympatickou cestou. Jistě, výsledek má do dokonalosti nezměrně daleko, hlavně scénář by potřeboval když už ne schopnějšího scénáristu, tak alespoň zkušeného dramaturga. Ale jak říkám, za originalitu, sympatický feel, Csongora Kassaie, Jirku Lábuse a Ivu Janžurovou zasloužené čtyři hvězdy. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Asi jediná koukatelná česká pohádka. Na pohádky jsem nikdy moc nebyl, ale tohle je prostě klasa mého dětství. Naprosto luxusní Pavel Liška, charizmatický a velmi ďábelský Csongor Cassai s hlasem Oldy Kaisera, Zdeněk Suchý, Somr, Lábus, skvělá hudba, atmosféra místy až hororová (na to že je to pohádka), velmi dobře zobrazené peklo, ukrutně velká výprava a největší herecké hvězdy... Čert ví, proč je to tak parádní a baví mě to i teď. 80%. ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, co je v současné době u nás natáčeno za pohádky, působí tahle jako perla. Ale vzhledem k tomu, co bylo natáčeno dřív jde o dost velký podprůměr. Problém se týká zejméná scénáře. Jinak výprava, herci (zejména skvělý Lucifer - Csongor Kassai) a vůbec technická stránka filmu není špatná. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Aniž bych chtěl nadměrně chválit či vynášet tuto postmoderní českou pohádku, nemohu nezdůraznit právě akcent na slovo postmoderní. Doba, která programově rezignovala na hodnoty, lumpeninteligence, jejíž hlavní přínos spočívá v nihilistické anihilaci jakéhokoliv kvalitativního hodnotícího rozlišování, se nemůže neprojevit ani v rázu zdařilé televizní pohádky. Zdá se, že ani scénáristé, ani režisér nedokázali - nebo také dokonce vědomě ani nechtěli - rušit původní půdorys Macourkova námětu. Je-li tomu tak, nalezneme v pohádce nejen karikující pohled na metrosexuálního Lucipera, hraného s mimořádnou bravurou Csongorem Kassaiem, (celé peklo doslova vrže postmodernou), ale především na praktiky, které posléze vedou ke kýženému vítězství dobra nad zlem; pozitivní tunelování pekla, které přitom vytane na mysli, je ovšem víceznačné a nese paralelně celou řadu konotací, jež toto zdařilé dílo vracejí do standardního řádu klasické české pohádky psané, divadelní i filmové, jež svůj dosavadní zenit prožila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Teprve v tomto nazírání oceníme bravurní královskou kreaci Josefa Sommra, nadanou paralelou s osudem opakovaně dějinně zkrušovaných českých politiků druhé a třetí čtvrtiny minulého století, i pro svěží a pozoruhodný výkon slovenské herečky Taťány Pauhofové, jejíž osobité pojetí princezny-hrdinky nevylučuje okamžiky nejistoty a zárodky selhání; jakoby tu navazovala na velkolepou galérii princezen o generaci starší Libuše Šafránkové; buďjakbuď se tu před šesti léty divákovi prezentoval silný a původní talent, který už tehdy nebyl jen příslibem. Zralý výkon nestárnoucí ženy zralých středních let babího léta Ivy Janžurové je dalším přínosem otázkové pohádky ČERTVÍPROČ. Opomenout nelze ani pěvecký vklad Zuzany Navarové, která během natáčení filmu sváděla statečný, bohužel však i beznadějný boj se smrtelnou chorobou. České televizi se nesporně podařilo vytvořit pozoruhodné dílo, které je současně věrným obrazem naší doby. Patří jí za to, za její nezastupitelnou roli, srdečný, upřímný dík. ()

misulka03 

všechny recenze uživatele

K českým filmům jsem více méně skeptická. Doufala jsem, že touto pohádkou se moje mínění zcela změní, sice se tak nestalo, ale pohádka je milá a příjemná. Nemůžeme se tu sice bavit, že udělá díru do světa, ale já na ní vidím mnoho pozitivního. herecké výkony byli dobré, hlavně pavel Liška, ten snad nikdy nezklame svým humorem :) ( Anička kozí nožička), dále kamera, výprava, kostými dobré.....Ano dobré, ne vynikající...snad se něčeho takového v budoucnu od Romana Vávry dočkáme, myslím, že má dobře vykročeno. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • Představitel čerta, Csongor Kassai, je původem Slovák, a tak byl kvůli svému akcentu předabován Oldřichem Kaiserem. (anni.)
  • V Pekle, které výtvarný supervizor František Lipták pojal jako pohádkovou variaci na Hieronyma Bosche, si lze všimnout celé řady důmyslných (většinou mučících) nástrojů, které tvůrci popsali takto:
    - Pekelný stroj na válcování hříšníků: Účelem tohoto zařízení je vymačkat z hříšníků poslední zbytky duše. Dá se též užít k prodlužování trupu a končetin či jiným masážním technikám. Dopravní pás slouží k usnadnění manipulace s hříšníkem.
    - Lechtací stroj: Důmyslnou mechanikou tohoto zařízení šimráme hříšníka na chodidlech až k naprostému ochabnutí nejen hříšnýchm, ale jakýchkoli myšlenek. Délka je nastavitelná dle těla klienta pro případ, že už nebyl předem upraven na jiném zařízení. Lechtací havraní pírka byla pochopitelně chemicky i tepelně zbavena veškerých posvátných účinků.
    - Pila: Pekelný nástroj ke zpracování kmenů na výrobu dřevěného uhlí. Kmeny se získávají od pozemských prodejců výměnou za odpustky, protislužby či pekelná platidla, jako je bobek z kozla nebo šakalí pazour - ten se v pekle obzvlášť cení. Dřevěným uhlím se výborně udržuje konstantní teplota (365,25 stupně Bertíka) pod kotly s hříšníky. Parní pila může být alternativně poháněna ručně - otáčením kliky.
    - Tavič mincí: Důmyslný stroj na tavbu zlaťáků za účelem ražby nových. Dnes bychom řekli pračka špinavých peněz. Mince s portrétem odepsaného panovníka padají shora do velké nálevky a do necek pod strojem vytéká již přetavený kov. K výrobě mincí se ještě používá formovací stůl na odlévání zlatých prutů, řezačka, na které se z nich krájejí nové mince, a raznice mincí nových.
    - Pekelná raznice na mince: Do pekla se transportují mince s motivy vládců peklem plundrovaných království, které se právě na tomto razícím stroji přerážejí na mince s portrétem peklem dosazených "správců." U samotné raznice klečí hříšník (většinou hamižník), o jehož jazyk se chladí údery rozpálené mince. Stroj obsluhuje další hříšník, takže celé zařízení má i terapeutický význam.
    - Pekelná pec: Komunikační prostředek pekla s pozemšťany, vhodný k přepravě jak předmětů, tak živých břemen. Nejvíce je používán jako potrubní pošta pro přepravu zlaťáků do pekla. Čas od času jej k dopravě používá i sám Lucifer. Mimoto se dá použít na pečení hus či jiných živočichů dozlatova. Pohyblivý čertík funguje jako návěstidlo věcí nekalých.
    - Pekelný lis: Užívá se především k lisování hříšníků za účelem lepšího uskladnění. Jeho zdánlivě jednoduchá mechanika vykazuje vysokou účinnost. Nejeden z klientů by jistě, kdyby mohl, potvrdil, že v jednoduchosti je síla někdy až brutální.
    - Luciferův trůn: Všimněte si neotřelého designu. Praktický způsob, jak si z pozemských protivníků sestrojit pohodlné posezení. "Nejhorším trestem pro vládce a urozené je nicota a zapomnění," říkává s uspokojením Lucifer, hově si v trůně z ponížených králů. (NIRO)

Reklama

Reklama