Na sever

"Táhlo mi na Kristova léta, byl jsem již poněkud kulatějších tvarů a život mě nudil. I sebral jsem sněžný skútr a ze severu vyrazil na sever ještě severnější. Cestou jsem potkal několik podivných individuí, leč nikdo mě svým podivínstvím nepřekonal. Jó, ten klučina, co si dává tampony na hlavu byl blízko, ale já mu pak na lyžích přeskočil stodolu, čímž jsem ho myslím hravě překonal. Za doprovodu podařené hudby jsem do cíle nakonec přeci jen dojel, i když vy ostatní jste možná ani pořádně netušili, co mým cílem je, že? Škoda, že se vinou krutých podmínek dochovalo jen 78 minut natočeného materiálu, možná vás proto tento rychlokurz krásnou norskou přírodou nechal chladnými, i přes moje solidní žhářské výkony. S pozdravem váš Anders alias Jomar." (07.02.2012)

U tohodle filmu jsem tak trochu neměla tušení do čeho jdu, možná proto jsem byla celkovým pocitem po shlédnutí mile překvapena. Ze začátku trochu zmatené, s postupem času lepší a lepší. Epizodky hrdinovy cesty za synem osvěžují a hřejí při pohledu na tu vyprahlou, zimou a větrem ošlehanou pustinu norských plání. Po nás potopa, po Jomarovi prach a popel :-)) 4 hvězdy, konec eno nuno. (31.10.2009)

Chladné, jako prostředí, ve kterém se příběh odehrává. O antidepresivních účincích filmu, zmíněných jako motto, nemůže být ani reč a opravdu jediným štěstím snímku je, že ho režisér nenatáhl do absurdních rozměrů, protože pak by to byla k uzoufání. Stopáž necelých 80 minut bych povinně ordinoval i jiným klubovým kladinám, takže v tomto směru lze brát podobnou střízlivost za velký úspěch, v jehož stínu divákův zájem o probíhající události nestačí spadnout na bod mrazu. Hudba: Ola Kvernberg. 50% (16.12.2009)

Nord nie je ničím výnimočný predstaviteľ škandinávskej nezávislej tvorby, jedine že máte pre ňu slabosť. Ja ju mám, a dosť silnú, takže som bol spokojný aj s epizódkami, pri ktorých som sa "iba" usmieval. Nord bol pre mňa zaujímavý tým, že ma zaviedol na "koniec sveta", aj keď som bol stále v obývačke môjho bytu a v tom je predsa krása kinematografie. Tieto severské pustatiny sú presne môj šálok kávy. Ak vás nezaujme, aspoň rýchlo ubehne. (24.10.2012)

Bělostné zasněžené pláně v lůně hor. Vyhořelý chlap v depresi rozhodnuvší se - po vyhoření obydlí - poznat svého čtyřletého syna žijícího kdesi na severu. Na své cestě potkává ještě větší osamocené ztroskotance. Povzbudí se navzájem. Vzplane další oheň (respektive bouda). Severský suchý černý humor jako ledové ostří protne občas filmové plátno (či bednu v obýváku). Ledový klid. Muž a dítě. Setkání…titulky. Pozvednuté obočí: Konec?(!) *** V paměti obraz bělostně zasněžených plání a čirého vlídného klidu… *** Norská road-movie nemající začátku ni konce… (01.02.2014)