Ztraceni v Mnichově

Každý národ má své mýty, které ho formují, ať už odrážejí či nikoliv historickou pravdu - což je sám o sobě dost irelevantní pojem. A tenhle film předkládá znepokojivou myšlenku: skoro osmdesát let po Mnichově, neneseme si tenhle mýtus jako kouli u nohy? Není to pro nás jen výmluva pro věčnou ublíženost, věčné stížnosti a hlavně, setrvalé přesvědčení, že, přestože MY máme tu pravdu, tak ostatní jsou vždycky proti nám? ____ Ten film je nebezpečný, drtivě ukazuje, jak neotřesitelná víra v mýty - u nás s větší silou než vyšeptalé náboženství - dokáže ublížit. Když se jimi zaštítí sprostota a nenávist, tupost a omezenost, která ani nechce znát skutečný stav věcí. Jen si libuje ve svém zapařeném rybníčku přesvědčení o vlastní pravdě, do kterého hystericky nepropouští ani závan nových myšlenek a možností. Ten snímek ukazuje, že nás skutečně Mnichov porazil. Nejenom tehdy, ale do teď. ___ Bráno jako film, není to komedie, spíš je to smutné. První část, absurdní historka o papouškovi, který byl svědkem dějinných událostí, mě nudila, ale ty další, dekonstruující, ty byly vážně inspirativní. (25.10.2015)

Dobre, nebudem tvrdiť, že pri hodnotení nepoužijem dvojitý meter. Ak by šlo o Kaufmannovinu, asi by bol výsledok miernym sklamaním, ale ako film český je to proste úkaz úkazov. Minulý rok som sa pozrel na zúbok puzzle zápletkám a preto ma asi tento film tak očaril. Ony totiž musia byť natočené s maximálnou precíznosťou, aby fungovali. A Mníchov funguje skvele. Najlepšie je vôbec nepoznať zvrat po polhodine od začiatku a budete potom v takom šoku, že vás film prekvapí ešte niekoľkokrát. Napríklad zistením, o čom "metaforicky" rozpráva. Ale z metafory sa tu stáva nakoniec hmatateľná skutočnosť. Jediný skutočný zápor: málo Jitky Schneiderovej. Neskôr ju ale dokonale nahradzuje precitlivelá produkčná (alebo niekto taký). Oproti trochu upotenému Roku ďábla je naopak Mníchov absolútne plynulý. (13.11.2015)

Díky za to, že takové tvůrce u nás pořád máme. Autory, kteří dokáží konkurovat evropské kinematografii a vůbec se nemusí krčit někde v koutě. Petr Zelenka podle vlastního scénáře popichuje filmové řemeslo, chvíli sledujeme něco, pak následuje hraný film o „úvodním cosi“, rýpe do novinářů, řeší papouška, Mnichovskou dohodu i další kostlivce. A je u toho zatraceně zajímavý a přitažlivý. Nastolil hru, na kterou divák neodkojený Kameňáky milerád přistoupí, jeho přelívání skutečnosti a filmové reality fikčního světa je moc fajn, herci jsou příjemně civilní, lidé za kamerou si své odmakali na jedničku. Párkrát škobrtneme v tempu, ale to nechejme stranou. Nápadité, úderné, inteligentní. (18.03.2016)

Velmi milé překvapení, že tak ambiciózní film se nerozpadl pod rukama. Místy je to trochu polopatické,třeba když se zastaví děj, aby postavy vysvětlily, jak že to bylo s Mnichovem, ale k celkové rétorice Zelenky mi to pasuje. Touha nabídnout plnohodnotnou revizi dějinné události, která je až moc braná jako hotová záležitost s jasným výkladem, řečená skrz funkční příběh... Vlastně nemůžu uvěřit, že to vyšlo jen s dílčími výhradami k pár zkratkám a místům, kdy je okatost až moc okatá. (13.10.2015)

Jeden z nejoriginálnějších a nejnápaditějších filmů domácí kinematografie za posledních několik let. Celý film se nese v duchu klasických filmů o filmu s dávkou dokumentární a klasické filmové části. Samotný casting je perfektní a díky němu se to důvtipem, autentičností, nadsázkou či povedenými narážkami jen hemží. Je nutné taktéž pochválit skvělou režii a soundtrack. Jednoduše film, který netahá za ručičku, ale musí se opravdu sledovat. [85%] | Kino - Prom. (25.10.2015)