Ztraceni v Mnichově

Asi nejkomplexnější a filmařsky nejzábavnější počin, co jsem za několik let viděl a to nejen na domácí scéně, u kterého kdyby se mi někdo pokusil vysvětlit námět a nástřel scénáře, tak ho nazvu nekompetentním mončičákem, co pravděpodobně čichá toulen. Ono je vůbec neskutečně těžké o tomhle filmu něco napsat, abych vykecal ty nejdůležitější a nejzábavnější věci, co tu jsou, takže místo toho jen telegraficky - nikdy jsem neměl takovou radost z toho, že mi některé scény přišly divné a že ta ruka prostě byla nějaká divná. Mimochodem, ladnost a hravost, se kterou Zelenka skáče přes různé žánry, včetně jasné komedie po hutné psychodrama a to klidně v rámci jedné scény (!) je neskutečná. Prostě skvěle. (16.04.2016)

Velmi příjemná záležitost, která zlehka balancuje na hraně absurdní komedie a absudrního drama. Tenhle film si ani tak nedělá srandu z Fratíků ač by se to tak mohlo na první pohled jevit, ale spíše z nás Čechů. Film mi hodně připomínal Polski film a Ztracen v La Mancha :-). Ztraceni v Mnichově jsou dílem těžko uchopitelným, těžko popsatelným, ale velmi promyšleným. Chtěl bych napsat, že tento typ inteligentní ryze české komedie ve vodách českých kin chyběl, jenže ony tam chybí komedie celkově. Sice se filmy takto označené celkem hojně točí, ale s komediemi to nemá nic společného. Stejně jako film fiktivně přestavuje ,,film o filmu'¨stejným způsobem pitvá a překrucuje text Mnichovské dohody. Mimochodem, ruku na srdce, kdo ji četl? Film skvěle napadl to čecháčkovské vymlouvání na znemožnění zvenčí --- se bránit okupaci, díky čemuž jsme nafurt zlomeni, podupáni se ztracenou ctí, hrdostí a schopností se bránit téměř vůči všemu v pozdějších dějinách naší země. Bránit se tehdá a od dobře vybaveného Germána to zle schytat, na co bychom se v budoucnu vymlouvali pak? He. (Jinak já osobně si také myslím, že jsme jako Poláci měli ukázat zuby i tak) Za mne je to za 4 české tanky LT vzor 38 ! * * * * (23.10.2015)

Film o tom, proč něco nejde, který tematizuje, že nám to vlastně nejlíp jde, když děláme, že nám to nejde a je při tom tak dokonale alibistický a vyumělkovaný, že připomíná toho papouška, který prostě jenom opakuje to, co mu druzí řeknou. Potenciálně zajímavý koncept zazděný nedůsledností. Zatímco Rok ďábla byl docela zajímavý "mocument", druhá polovina Ztraceni v Mnichově působí jako hodně kulhavá obhajoba toho, proč ta první nedává smysl. A vzhledem k tomu, že Zelenka si tu klidně střídá dokumentárně působící záběry s čistě filmovým záběrováním a kontinuálně plonkovým muzakem, je výsledek obhajoby stejně řídký jako hraná část. Meta-chcípáctví devadesátých let. Mentální ghetto věčné revize národního stereotypu, který s láskou potvrzuje sám sebe a právě proto přežívá, i když ho někdo zdánlivě paroduje. Long overdue and still boring as fuck. Obraťme list. (24.04.2017)

Zaručene viem, že štýl Petra Zelenku ma nevie uchvátiť. Film mal byť poučný a predpokladal som, že aj plný historických faktov, ktoré by vyvracali respektíve potvrdzovali postoje politikov v tej pohnutej dobe. Takže keď si odmyslíme úvodnú dokumentárnu časť týkajúcu sa Mníchovskej zrady, neskôr citácie z knihy Jana Tesaře Mníchovský komplex a v závere celé uvítanie predsedu vlády Rudolfa Berana ríšskeho protektora Konstantína von Neuratha v Prahe dňa 5.4.1939, tak sme sa z tohto dlhého filmu nedozvedeli absolútne nič. A možno to ani nebolo cieľom. Keď si premietnem nezmyselnú časť o 90 ročnom papagájovi a časť o podvodnej česko- francúzskej koprodukcii bez Francúzov, mám pocit, že film sa úplne vymkol z kontroly producentov tohto filmu, ale to je len môj názor. (10.04.2016)

Je obdivuhodné, že se Zelenkovi podařilo ukočírovat scénář, který je vrstevnatější než deseti deková cibule, aby film nejen že nepůsobil chaoticky, ale ještě z něj ve výsledku sálala taková lehkost, jako by režie byla ta nejsnadnější věc na světě. Byl bych ale ještě spokojenější, kdyby se celý děj odehrával v linii nastolené první půlhodinou, kde je nejvíce vtipných scén, s hláškujícím Taclíkem jako bonusem. Jakmile se přejde na pseudo-dokumentární tóninu, začne ze scénáře čouhat podřízenost nápravě dějinné mystifikace, kterou Zelenka odhalil a teď to chce každému sdělit a na konci si ještě s chutí zamoralizovat. Vybrat k tomu obdobně mystický rámec mi ale nepřijde ideální a klíčová několikaminutová scéna, ve které je vysvětleno, jak to tenkrát doopravdy (?) bylo, jakoby vypadla z nějaké jiné investigativní kauzy, třebaže dobře zfilmované. Slabší čtyři hvězdy. (12.03.2016)