Star Trek: Do temnoty

Do temnoty nenudí, neustále spěje k nějakému dalšímu bodu, postavy mají perfektní chemii, dialogy jsou vtipné, svižné, vizuální pojetí fantastické, akce přehledná... Kde je chyba? Je tohle vlastně ještě Star Trek? Koncept Star Treku potřeboval omladit, ale až takhle? Nebýt tu Enteprise, nebýt tu Federace, tak tohle mohlo být nosný prvek vlastní nové značky a ne jen novější popcornovou, ale i inteligentní zábavou, která je pod ochrannými křídly legendárního světa. Abrams neumí zklamat, ale dokáže nepřekvapit a to se přesně stalo, ať bude Enteprise se svým talířem vylétávat z oblak jak bude chtít (stejně jako z prstenců v jedničce). Pro člověka, co nezavadil o svět Star treku (a o druhý film Khanův hněv) to bude rajská hudba, ostatní budou čelit nepřekvapivé hře, která až moc sází na efekt a vlastní opakování. // Splněná přání (koncept Star treku výrazně omlazen, kořeněno akci, Hvězdnými válkami a moderní-blockbusterově nabušenou tváří) vs zklamání (žádná vlastní cesta/nový příběh, kde je více osobitá verze, z které není cítit touha po světelném meči...). (spoilery) Ve zkratce:většina filmu už někde byla, je to remake Khanova hněvu, neustálé vracení ke starému Spockovi nudí, Enterprise chytne gravitace, trosky okolo ní ne;-), SW Episoda 2+3, přehrávající přesto dominantní Benedict, Klingonové jsou nuly, závěrečná destrukce San Francisca na efekt, autoři nemají koule-> ať k vlastnímu příběhu, tak k zabití někoho z posádky, která bohužel je, až příliš početná na to hvězdné obsazení... PS: sami si po týdnu nebo dvou řekněte, na co si z toho filmu vzpomenete... (20.06.2013)

Opět velmi dobrý film, kde všechno klape jak má. Chris Pine je super a perfektně zvládá vážnou i komediální rovinu. Dokonce tak dobře, že mě štvalo že stejný prostor musí dostávat i nezáživný Spock. Jediné co mi tam chybělo byl nějaký drsnější konec. Na to, že hlavní záporák má být nejnebezpečnější nepřítel s jakým se kdy posádka Enterprise střetla, tak dostal na kasu docela rychle. (16.06.2013)

Story o tom nejopravdovějším a nejpevnějším chlapském přátelství - a dechberoucí akční výprava do míst, kam by moc lidí vkročit nechtělo, jako menší bonus. Chris Pine dokazuje, že v okamžiku, kdy navleče žlutočernou kombinaci, uhraje absolutně všechno, Karl Urban tradičně vyjádří pocity, i kdyby jen pohnul obočím a osvědčená tvůrčí sestava sází tentokrát na jistotu. Přestože na několika místech trochu zbytečně spoléhají na to, že publikum má povědomí o snímku z roku 1982, tuhle šanci Abrams ani scénáristé z ruky nepustili. Téměř každý dialog graduje ve výbušné následky a tváří v tvář nevyzpytatelnému charakteru, kterému Benedict Cumberbatch dává punc padlého anděla, musí všechny výtky nutně zblednout. Nehledě na to, že při finální půlhodině se téměř výhradně hraje na první emoční signální a racionální úvahy jdou definitivně stranou. Ohromených 90%, přetrvávající mírná rozechvělost a věčný smutek nad tím, že tvůrce nejlepšího restartu v dějinách odplul do předaleké galaxie. (21.06.2013)

Být věrný své nadšenecké geekovské dušičce, raději se pomrkáváním zavděčit trekkies či být poplatný blockbusterovým požadavkům trhu? Toť otázka, na kterou tentokrát Abrams oproti jedničce nenašel uspokojivou odpověď. A tak mezi těmito přístupy kolotá chvilku tak a chvilku zase onak. Rozháranost se tu projevuje ve všech aspektech. Na jedné straně vážně pojatý (a pohříchu ne zcela využitý) záporák s uvěřitelnou motivací ztvárněný charismatickým hercem a proti němu komediálně rozjuchaná posádka plná loutek do počtu. Je to sice emočně spockovsky chladné, ale přitom se tu prolije více slz než na pohřbu Kim Čong-ila. Tváří se to jako popcorn, u kterého není zapotřebí vypínat mozek, přesto se tu sypou z rukávů překombinované plány, které by působili debilně i v o několik řádech tupějších slátaninách. Jsou tu s nadsázkou pojaté indianajonesovské eskapády i pokusy o temnou osudovou epičnost a do toho je šroubovaně naroubované povinné deus ex machinovské cameo, do nekonečna recyklovaná hudba, nechtěně směšné metavariace (v čele s otřesnou scénou "zpoza skla") či utnutý závěr, který spíše než jako nevyhnutelné osudové vyvrcholení působí dojmem, že byl vyčerpán rozpočet a tak se jaksi nedostalo na ten pravý konec... Prostě nesourodý (a frenetickým střihem během akce znepřehledněný) výsledek, u kterého nejvíce zarazí, že přesně s tím samým neměl Abrams v případě jedničky sebemenší problémy. (07.06.2013)

Ochromujúca záhadná sila spôsobila, že z nadšeného sledovania si po mesiaci vybavujem len chabé záblesky deja. Vďaka mentánej absencii automaticky posúvam celok do pásma bežného spotrebného priemeru. Zaradenie do priemernej zóny hodnotenia totiž stačí na jedno pozretie. Maximálne na jedno. Účelovo je to nastavené, aby celok zafungoval raz, pôsobi chvíľu. (03.08.2020)