Město žen

1. série ***** - společně s Glee výborný seriál. Hlaškuje se více než v Přátelích a je to někdy ujetě krkolomné, ale výborné a opravdu od srdce se směju kažkou epizodu. 2. série ** - postupně se seriál propadl (vinou scénáristů?) do obludné podivnosti, vtipy ztratily kouzlo, schémata jednotlivých dílů jsou jako přes kopírák, postavy se začínají chovat naprosto šílené, dialogy jsou naprosto hloupé a celé to rozbředlo v beztvarou trapnou hmotu. Na druhou sérii se již nedodívám. Škoda. (30.12.2009)

Courteney Cox je snad na koksu, pomyslel jsem si po prvním díle. Naštěstí je zcela při smyslech a podobně praštěná jako v Přátelích. Jen snad né tak úzkoprsá, ale pěkně rozrajtovaná MILFka, co se snaží vrátit do nejlepších let (ikdyž ty nejlepší léta pořád ještě má - kusanec kusoucí ona jest). Na krku vcelku tolerantní syn, pitomej bývalej manžel, který skutečně dokáže zabavit svou tupostí. Jsem na začátku a smíšené pocity mě provází, což jistě pochopitelné býti může /YODA (26.04.2012)

A: "Jasně." > B: "Fakt?" > A: "Ne!" Tři slova dialogu, která v podstatě vystihují celé Cugar Town. Je to jakýsi recept na vtip, kterému já říkám "poinťák". Od začátku jej totiž poznáte a víte, co přijde, když se ale povede, může být přesto celkem humorný. A to se v tomhle případě i docela daří. Nepadáte sice smíchy ze sedačky, ani vám nezaskočí brambůrky a už vůbec na sebe nevylijete víno, ale u Města žen neusnete a příjemně si odpočinete. Neřeší se zde žádné vážné problémy či životní peripetie, a když, stejně to nakonec sklouzne k tomu, že si někdo z někoho udělá srandu. V seriálech pak očekávám víc než pouze příběhovou kontinuitu, a proto jsem vždy vděčný za opakování epizodních a postavy charakterizujících gagů, kterými jsou zde např. "pistolky" hlavní hrdinky nebo všeobecný tanec sebedůvěry (ač jich není mnoho). Čímž se skokem dostávám k postavám. Těch pravidelně vystupujících je v seriálu sedm a kupodivu si každá našla své místo. Tím hlavním motorem je minimálně zpočátku zajisté Jules Cobb v podání Courteney Cox, ale postupem času jako by se vyrovnaly všechny vás baví. Za sebe vystihnu snad jen Christy Miller jako Ellie Torres, mou nejoblíbenější ze všech, která je sousedkou Jules a nejen že má kouzelný úsměv, ale taky super škodolibý smysl pro humor. (65 %) (23.05.2012)

Jakkoli se mě prvních pár dílů pokoušelo přesvědčit, že půjde v prvním plánu o stěžování si na věk a lovení mlaďasů, Bill Lawrence nakonec nevydržel a vrátil se tam, kde mu je nejlépe. Do vod romanticko-melancholické vztahovky, kde absurdní humor Scrubs využívající všemožných lidských slabin a úliteb má to nejpřednější místo. Napsat takhle dokonale bláznivé a přitom blízké postavy chce opravdu kumšt. A přestože se několikrát zdálo, že v pokusu, kde se časem rezignuje na souvislý děj, se scénáře musí rozsypat do rodinně-bláznivých epizodek, zůstala během oněch šesti sérií kvalita stabilně vyšší než na samém začátku. Nevysvětlitelný seriálový úkaz a univerzální optimismus ve dvacetiminutovém balení. (15.08.2010)

Jako oddychovka po náročném dni mi to příjde naprosto dostačující, ale přiznám se, že mi tenhle seriál tak úplně k srdci nepřirostl, proto mi trvalo tak dlouho než jsem dokoukala všechny odvysílané díly. Ale musim říct, že Ellie je jako postava naprosto výborná. Zatím je to pro mě průměr, 3* uvidíme jestli se mi to dál zalíbí víc. (12.02.2012)