Wheelman

Vždy, když tvůrci zkusí něco nového a nesází na jistotu, je to samo o sobě důvod k oslavě. Když netradiční přístup navíc úspěšně zpracují, jde o libový zážitek, který vykouzlí úsměv na rtech. Přesně takovým případem je Wheelman, který se sice inspiroval formou filmem Locke, ovšem šlape mnohem více na plyn a příběh odehrávající se z výrazné části pouze uvnitř automobilů má větší spád a je výrazně akčnější. Příběh sám o sobě není ničím objevný, ale právě způsob jeho zpracování vás chytne. Velmi potěší, že ačkoliv má v některých momentech film náběh na ohraný klišovitý moment, podaří se mu ze situace ladně vybruslit a danou chvíli vyřešit jinak, než byste dle žánrových tradic čekali. K tomu všemu si připočtěte ohromně charizmatického Franga Grilla a máte před sebou povinný filmový zážitek o kterém se nemluví tolik, jak by si zasloužil. (09.03.2018)

Kola se kroutí dál a Frank Grillo za volantem urputně bojuje s minimalismem, s příběhem prošpikovaným klišé i se závislostí na telefonování. To poslední jmenované ve filmu přerostlo do obludných rozměrů, až je to otravné a ubírá to filmu mnohdy na síle. Bohužel, i když to tak mělo fungovat, ty neustálé telefonáty mně asi po čtvrthodině už nepřišly nějak extra napínavé. Film je v podstatě pojat jako celonoční experiment, kdy je kamera z 95% umístěna v jedoucím autě hlavního hrdiny, snímá ho z různých úhlů a za živého Babiše neopustí interiér vozu, to ani když řidič z auta vystoupí a jde si něco/někam/s někým vyřídit. Výjimkou je jen jedna scéna, kdy se s hrdinou vydá na okamžik do nočních ulic za účelem výměny auta. Charismatický Grillo tak prakticky nesejde z obrazu, v jednom kuse telefonuje, hledá tak strůjce podrazu na jeho osobu, mezitím telefonem kontroluje počestnost své nezletilé dcery, případně se snaží akčně zapůsobit, když je mu v patách jiný účastník silničního provozu a je obdivuhodně dobrý ve svém počínání zapůsobit na diváka prostřednictvím příběhu, jehož dominantou je ohraný podraz, kterých v obdobném ražení existují ve filmovém vesmíru stovky. Spolu s hrdinou, co si vydělává (přinucen okolnostmi i dluhy u špatných lidí) pochybnou prací šoféra u pochybných entit, jejichž pohůnky vozí na místa určení, aby prováděli bankovní loupeže, se následně ve smrtelném nebezpečí ocitá i jeho rodina. Maník je nadto hodný bývalý mukl. Na obojím nevidím nic objevného. Mě osobně bavilo o něco víc technické zpracování filmu. Produkčně film zaštítil nejen Grillo, ale také akční specialista Joe Carnahan, což je na výsledku znát. Dostat totiž debutující Jeremy Rush větší rozpočet i akční prostor, bylo by namístě prohlásit i jeho za zdatného režiséra. Film má tempo, Grillo v podstatě nesundá nohu z plynu, na konci mu dělá spolujezdce jeho sličná dcera. Tehdy film opustí svoji dokonalou sevřenost a stísněnost, což se podepsalo na slabém zakončení filmu. Mírně zmatená a nepřehledná závěrečná třetina filmu vůbec v nic nevygradovala, film pokazila, a absolutně mně nekorespondovala s předchozím vypjatým děním. Nic to nemění na tom, že prskající Frank Grillo se zase jednou zaskvěl, ač hrál v příběhu, který nevejde do dějin jako studnice originality. Následné extrovní zpracování už ovšem má proporce předčit filmy, jejichž (Netflix) platforma je poněkud produkčně omezená. 7/10 (22.12.2017)

Wheelman je milé překvapení a přesně ten typ filmu, který za malý rozpočet rozdá mnoho zábavy a v tomto případě hlavně napětí. Frank Grillo jako šofér tu opět ukazuje své herecké kvality a už by si podle mě zasloužil i nějakou větší hlavní roli, protože tady to rozhodně potvrdil. Atmosféra by se tu dala krájet a musím zmínit také povedenou kameru. Čisté 3* (11.08.2020)

Takovej komornější Baby Driver. Typek (Frank Grillo) si jezdí v noci po městě, řeší fušky pro mafiány, telefonuje s dcerou a bývalou ženou, svačí a mrmlá. To je vlastně celá náplň filmu. Děj se odehrává prakticky jen v autech, minimálně se vychází na ulici a nijak se neřeší nějaká hloubka něčeho. Sympaťák se dostane do průseru při jedné akci, sbalí ukradený lovky, jezdí po městě a snaží se to přes telefon vyřešit. Sem tam po něm někdo jde, unesou mu bývalou ženu atd. Nejedná se o nic extra a svátečního diváka to asi nezaujme. Jenže já nejsem svatej a ani divák, tak jsem si užil film jednoho muže, kterej roupama neví, jak by situaci vyřešil, hereckým umem je to nabitý, Grillo umí dobře a klidné jezdecké sekvence střídají akční jezdecké sekvence. Normální divoch ať se tomu vyhne a počítám, že i nevědomky vyhne. Ti náročnější, směle do toho. 4* a.k.a 70% (30.11.2017)

Nie je to ani preceňovaný Drive, ani cool jazda pre stredoškolákov Baby Driver. Tu sa odohráva drama zatvorené do auta, kde drtivú väčšinu času sledujete len jedného herca (výborný Frank Grillo nešetriaci slovom fuck). Jeho komunikácia s ostatnými prebieha hlavne cez telefón. "Rutinná" zakázka sa zvrhne a podraz strieda podraz. Bez zbytočných odbočiek, dostatočne zaujímavé, atraktívne podané, uveriteľné dialógy. Užijete si jednu veľmi stresujúcu jazdu. Z kategórie neáčkové, ale kvalitné. (26.10.2019)