Ip Man 2

Legendární sensei všech ajťáků, IP Man, verze 2.0. Ačkoliv jsme se na konci Ip Mana ve voiceoveru dověděli ty z pohledu "k Západu přátelského" současného čínského establishmentu podstatné věci o dalším životě Mistra (samozřejmě hlavně to, že byl učitelem Bruce Lee, a samozřejmě hlavně ne to, že Ip Man byl přívrženec Kuomintangu, a proto se v 49. roce dekoval do Hong Kongu), první film vydělal takový ranec, že to nešlo jinak. Takže si ve dvojce názorně rozebereme část těch událostí, a překvapivě budou všechny tak trošku jinak než se skutečně staly:) Bohužel platí totéž co u jedničky, pokud jde o příšerně zpracovaný dabing - tlumočnické scény jsou tu opět, jenom se teď tlumočí z čínštiny do angličtiny. Taktéž (a možná víc než v jedničce) se tu wire-fuuje, což je při přítomném hereckém materiálu naprosto zbytečné až nedůstojné. A i když jsou soubojové scény odvázanější, s přidanou hongkongskou hravostí, příběh je skoro ostudný. Téměř by se dalo říct "Rocky IV po hongkongsku, 1940´s retro style". Nevím co si o tom myslet, ale vím jistě, že na mě to nefungovalo. Takže to bylo nejspíš naposledy, co jsem se na Ip Mana díval. 60% (20.06.2014)

Tohle bylo těsné! Začátek je totiž o dost smělejší, než první díl téhle zábavné řezničiny, a první hodina je vlastně jenom takové poutavé drama s několika cool akčními scénami. Pak ale přichází Darren Shahlavi a ukořisťuje si pro sebe cenu za nejnamyšlenějšího záporáckého assholea roku 2010. Britský rozmazlený boxer je tímto hercem ztvárněn tak výborně, že jsem chtěl sám skočit do LCDčka a nakopat mu zadnici osobně. No a přichází závěr ala Rocky, a s ním ruku v ruce obrovské nadšení z příjemně strávené hodiny a půl u zábavného akčňáku. Kdo překousne jednodušší začátek (zejména po natěšení po prvním dílu), má se na co těšit. Snad bude trojka i v českých kinech - distributoři!!! BTW Donnie Yen i v pokračování působí dojmem naprostého lidumila, který by neublížil ani mouše. O to více jeho bojové umění šokuje. Konečně již tedy vím, co je Wing Chun. Bravo! (08.08.2010)

Tak ani ne po týdnu jsem si našel čas i na druhý díl tohoto velmi pěkného wuxia snímku. A i přes počáteční obavy, jak to tentokrát bude všechno znovu fungovat, film nijak nezklamal. Vlastně neponouká nic nového (od prvního dílu), jen se odehrává v jiném prostředí a v trochu jiné době, nicméně zase se tu objevují témata snášenlivosti, postupně rozvinuté úcty k člověku, o kterém bys to zpočátku neřekl a i nadřazování, arogance či dalo by se říct i rasismu. První polovina filmu je ještě o problémech Ip Mana při snaze prosadit svoje umění a svou školu v Hong Kongu, hromadná bitevní scéna není tentokrát nijak super, nicméně duely proti mistrům už jsou zase výborné, a Donnie Yen a špičková choreografie by zachránili cokoliv. Yen jinak definitivně potvrzuje svůj talent, jak herecký, tak i mistrovský talent v bojových uměních. A Wing Chun je prostě úžasná větev kungfu, kterou upřednostnuju před čímkoliv dalším. V druhé polovině ale přichází skoro stejně jako v jedničce (tohle pokračování je opravdu velmi podobné svému předchůdci a ve všem perfektně navazuje a rozvíjí jenom Ip Manův charakter a přízpůsobování dalšímu novému prostředí) přitvrzení a začně jít znovu skoro o krk. Tentokrát ale ne kvůli úctyhodným Japoncům, ale prašivým psům ze západu. A musím říct, že po tomhle filmu nejsem zase příliš pyšný, že sem Evropan. To, jak hnusně nadřazeně se vždycky koloniální mocnosti chovali k jiným rasám, asi nikdy nepochopím. Hlavně postava boxera je neskutečně děsivý příklad toho, jak moc může být charakter člověka prohnilý. Samozřejmě, Číňané tenhle ublížený postoj zaujímají až příliš často, což mi taky nepřijde tak úplně košer, no jsem si jistý, že nějaké důvody pro to určitě měli. A po zkušenostech těch století masakrů a vyvraždování jsem schopen přijmout cokoliv. Na závěr se pak uděje velmi pěkný až Rockym zavánějící box/kung fu zápas a Ip Manův proslov na konec je opravdu všechno, co je třeba na vzájemný respekt a úctu. Snad se lidé jednou poučí. Potěšilo znovu skvělé téma asi od toho Kenji Kawaie :) Při něm prostě nejde číňánům nezávidět jejich staletí kultury a vzdělanosti a jakési duševní hloubky. Což ale rozvíjí mnohem více filmy jako Fearless :) To zase někdy jindy. Nakonec Velmi dobré 4 (14.09.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $205,675║Tržby Celosvetovo $49,721,954▐ Tržby za predaj DVD v USA $1,878,945 //počet predaných kusov 126,433║ najväčšia slabina opäť príbeh, ktorý je vystavaný klasicky vo vyvarenej šablónke cválajúci do cieľa bez nejamenších prekvapení, súboje opäť vynikajúce, len priemer /65%/ (02.08.2010)

Neuvěřitelně přirozená návaznost na první díl potvrzuje, že celek je tentokrát víc než součet jeho částí. Dvojka funguje skvěle jako dovětek ostřeji laděné jedničky. Japonskou nevraživost střídá neochota hongkongských mistrů dělit se o svůj píseček, pýchu japonského karateky střídá arogance britského boxera a ve finále tu opravdu máme Rockyho na čínský způsob. Je to však pouhá třešinka na dortu - Donnie si do nástupu Shahlaviho silových exhibic plně vystačí se svými žáky a konkurenčním Sammo Hungem. Jejich vztah, stejně jako Hong Kong samotný, šel možná prodat lépe, ale filmu prospívá i to, že ubral na naléhavosti předchozí kapitoly. Válka skončila a i když je doba zlá, máte pocit, že to Yip Man konečně může pořádně rozbalit. Wilson Yip se naštěstí nikdy neuchýlí k přehnanému drátování nebo akčním ohňostrojům - hraje na city a klasická oldschoolová klišé o zlých Britech, namyšlených učitelích ze sousedních škol a studentských potyčkách. Sedí to báječně i v moderních barvičkách a přepiplaných kulisách. Donnie navíc do role napodruhé zapadnul ještě o sáh hlouběji, takže mu fandíte takřka instinktivně. A máte pocit, že kdyby kluci natočili trojku, bude z toho série, kterou hongkongské kung-fu od dob Once Upon a Time in China nepamatuje. Jen ty matné dialogy, prokreslení postav a občasné kličky zabraňují, abych oba díly hodnotil výše. Dohromady ale působí silně a promyšleně, jako by Yip skutečně počítal s nějakým vyšším plánem, ve kterém všechno zapadne až do třetice. Tak hoši, vytáhněte "dřeváky" z kůlny a hurá znovu na plac! (11.05.2010)