Odbor městské zeleně

Během prvních sérií, které mi mimochodem nepřipadaly vůbec špatné, jsem byl přesvědčený, že to maximální hodnocení v žádném případě nemůže dostat, postupem času jsem se ale nějakým způsobem smířil s tím, že Ricky Gervais s tím nemá a nebude mít nic společného, že to je něco jiného než Extras, Office a Life's Too Short a že mi skončil život ve chvíli, kdy už nebylo od něj nic dalšího, na co bych mohl koukat, a právě v ten okamžik mi došlo, že žánr mockumentary nemusí být definován Office, a že Parks and Rec jsou vlastně stejně unikátní, i když rozdílným způsobem. Co musím vyzdvihnout snad nejvíc, jsou v první řadě perfektní jak hlavní, tak vedlejší postavy, které jsem si během pěti sérií oblíbil víc než v jakémkoliv jiném komediálním seriálu, a na rozdíl od konkurence se seriál vyvíjí přesně tím směrem, jak by měl, a jak to ve většině případů nebývá (Community). To, co se zpočátku zdálo jako kopírka kopírky ultimátní Office UK, je najednou i u konce 5. série jeden z nejlepších zážitků strávených u obrazovky a doufám, že to takhle ještě pár sezón vydrží! (22.04.2013)

Zpočátku se možná mohlo zdát, že jde o zbytečnou kopii Kanclu, ale postupem času se z toho vyprofilovala jedna z nejzábavnějších komediálních záležitostí na televizních obrazovkách těžící ze skvělých postav, zábavně-trapných okamžiků a utahování si především (ale nejen) z byrokracie. A byť chápu, že podobný styl humoru nemusí sednout každému, tak hodnocení nižší než dvě hvězdičky je pro mě záhadou. (14.11.2013)

// Na tuto chvíli jsem se neskutečně těšil. Kdo už má za sebou, ví – kdo ne, teprve zjistí. Já například věděl, že v momentě, kdy jsem dokoukal finále sedmé řady a seriálu musel dát nadobro sbohem, potřebuji kapesník. Spoustu kapesníků. Taky mi však bylo jasné, že seriál nemůžu nechat prostě jen tak odejít. Na to jsem si ho za tu krátkou dobu až příliš zamiloval. Musel jsem se s ním nějakým způsobem rozloučit, a co je lepšího než od srdíčka psaná recenze ohlížející se zpět na sedm úžasných let jednoho z nejzábavnějších sitcomů všech dob. Tak pojďte se mnou a společně se podíváme na to, proč mám pocit, že má tahle partička potenciál stát se i vaší srdcovkou. Více zde (03.05.2015)

Úvod dostačujúci. Presne to čím bol americký Office. Pevne verím, že sa kvalita dielov bude zvyšovať a že vzťahy budú pekne poprepletané. Rashida Jones je excelentná a Chris Pratt je ťažký pohodák. Prvá séria 75% Presne ako v prípade US Officu aj tu sa druhá séria rozbehla a ponúkla niečo nové a svieže, pritom je to stále to čo od seriálu očakávame. Všetky postavy sú skvelo zahrané a obsadené, ale najobľúbenejšou sa stáva jednoznačne Nick Offerman. Druhá séria 100%. Dúfam, že to tomu vydrží až do konca. 3. séria nesklamala. Nick Offerman je komediálny Boh. A najlepšie napísaná postava celého seriálu. 100% Ďalšia séria a ďalšie prehĺbenie vzťahov. Kopec vtipu a výborne zahrané epizódky.( Rudd a Hahn). Bál som sa, že to pôjde dole a stále sa to drží na rovnakej úrovni. 4. séria 100% Koncepčne stále zábavné. Jerry a Ron a Ann samozrejme Tom vytvárajú skvelú zmes gagov a vtipných situácií. Aj napriek tomu, že tam musí byť stále dodaný nejaký ten nutný americký "všetko musí dobre skončiť" prvok. Po piatej sérií som stále nadšený, ale pravdou je, že aj napriek zvolenému štýlu viem už teraz povedať, že Office bola lepšia. Uvidím ako sa to celé vyvinie. 5 séria - 80%. Príbeh sa pomaly posúva dopredu, ale už to začína byť ohratá doska. Je to možno naozaj tým, že hlavná hrdinka nie je taká cool ako Carell. Stále je to pozerateľné, len to už stráca šťavu. Znižujem hodnotenie. 6 séria - 60% (24.02.2015)

Sice nepřiznaný, ale o to lepší „remake“ zámořské verze Kanclu, který si namísto kancelářských krys a vztahů na pracovišti bere na paškál místní samosprávu, byrokracii a tak vůbec. „Jakože dokumentární forma“ i „jakože bereme se smrtelně vážně“ styl humoru zůstaly zachovány. Navíc si to již pěkných pár sezón drží vysokou úroveň kvality (resp. ji stále navyšuje, jelikož první dvě sezóny jsou nejslabší, jakkoli ne špatné, spíše nevyrovnané). Přes veskrze sympatické obsazení plné nosných postav to však z velké části stojí na Amy Poehler, která si naštěstí svou ústřední neschopnou ambiciózní optimistickou političku „puntičkářsky dodržující veškeré pravidla, tak až je to otravné“ (a tak trochu naivní tupou blondýnku) nebývale užívá. A tam kde byl Carrel excentrický, je ona za všech okolností sympaticky civilní a v důsledku toho mnohem více vtipná. Každopádně jestliže již původní Kancly nikdy nebyly sitkomy k popukání, tak zde to platí dvojnásob. Je to nekonfliktní a v jádru vlastně mile přátelské a spíše konstantně zvedající koutky úst než vyvolávající salvy smíchu. (15.09.2014)