The Runaways

Biografie rockových div let 70-tých nepřináší, co se týče scénáře nebo zpracování, nic nového. Film naráží na to, že čerpá pouze z jedné autobiografické knihy a tím pádem mi tu chyběl poněkud komplexnější pohled ať už na vznik kapely nebo na její vzestup, který je vyřešen během pěti minut. Co se týče dvou hlavních hereček; K. Stewart je jako Joan Jett věrohodná. D. Fanning mi tak trochu lezla na nervy a spíš než rockovou hvězdu mi připomínala lehkou děvu v těle dětsky působící herečky(viz. koncertní záběry právé Cherrie Currie). Nejzajímavější postavou je rozhodně šílený producent Kim Fowley. Runaways především těží z výborného soundtracku, jinak by u mě uvízl v těžkém průměru. 7* (12.06.2010)

U Runaways u mne forma přebila obsah, protože co se týče scénáře, to žádná bomba není, výhrady bych měl i ke Kristen Stewart a a Dakotě Fanning, protože ta první vypadá jako že každou chvíli usne (vlastně její standartní grimasa) a ta druhá, já nevím, někteří herci by prostě neměli vyrůst, u Dakoty mi to obzvlášť vadí, čím je starší, tím hůře hraje. A navíc mi byla hrozně protivná a nesympatická. V tomto filmu. Jinak je to ale paráda, skvělá muzika, sedmdesátková stylizace a skvělý Michael Shannon:-) O Runaways, o těch hudebních jsem nikdy neslyšel (bude to tím, že se o hudbu zase tak hluboce nezajímám, jen ji poslouchám), ale hudbu Joan Jett mám rád. ROCKNROLL!! (19.12.2010)

Bohužel, filmu se mě rozhodně nepodařilo přimět, aby mne začal zajímat osud oné začínající (rozpadající se) kapely a jejích členek. Holky by doma potřebovaly lehce výchovně profackovat a byl by klid. Tihle rebelové a rebelky bez příčiny mi lezou na nervy jenom od pohledu. Film po všech stránkách průměr. (21.06.2010)

Film o dvoch kofách, ktoré sa nevedia vmestiť do kože a okolo seba majú zvrhlíkov, ktorí to dokážu ešte menej. Že podľa skutočného príbehu. Neviem čím je nasledovania hodný. Výroky ako „Nenávidím celý skurvený svet a môj foter je buzerant. Kašlem na pravidlá, chcem len orgazmus.“ sú fakt veľmi prínosné. Celý film je len o drogách, trochu o sexe a samozrejme hudbe. Tá odvrátená strana Rock and rollu. Našťastie tu boli aj lepšie pesničky, ktoré film neposlali do odpadu. (07.10.2021)

Z filmů žánru životopisného/hudebního se během let stala předvídatelná podívaná, která rezignuje na vypravěčskou originalitu a místo toho nabízí pouze popisné epizody ze života známých postav, na jejichž popularitě staví atraktivitu celého filmu. Takové filmy jsou pak vděčnými látkami pro herce toužící po nějaké té oscarové nominaci. Povětšinou to jsou filmy technicky precizní a dobře zahrané, které fungují jako vděčné inscenace pro zaryté fanoušky a „náborové filmy“ pro diváky tvorbou umělce, o němž film vypráví, neposkvrněné. V těchto případech se pak ikonické momenty ze života hlavní postavy a samotný výkon herce, jenž tuto postavu ztvárňuje, staví mnohem výše nad potenciální záměry o inovativní přístup k látce a umělecké ambice samotných filmových tvůrců, následkem čehož se z takovýchto filmů stává sterilní a ničím nevybočující podívaná. Toto tvrzení samozřejmě není možné brát jako pravidlo, spíše se jedná o lehce nakažlivý mor postihující ty méně osobité snímky daného žánru. Např. Joe Wright skrze sobě audiovizuální virtuozitu povýšil životopisného Sólistu na osobitou podívanou, která jen prostě nepopisuje životní příběh.____ Film The Runaways vykazuje většinu výše uvedených znaků, avšak režisérka Floria Sigismondi, která natáčela klipy např. pro Marilyna Mansona (Tourniuet, The Beautiful People) a Davida Bowieho (Little Wonder,…), tématu své celovečerní prvotiny rozumí natolik, že se jí podařilo nijak originálně pojatý scénář poutavě zadaptovat v duchu 70. let a éry glam-rocku. Díky ní jsou The Runaways i přes svou předvídatelnost a scénáristickou „zaprděnost“ (což však neplatí o svěže pojaté úvodní scéně s menstruací…) svižnou a zábavnou podívanou, která zaručeně potěší fanoušky kapely. Největší rozruch tento film vzbudí nepochybně skrze obě hlavní aktérky, Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které v rolích odvážných rockových div Cherie Currie a Joan Jett celkem rázně zaútočily proti všeobecných představách o jejich osobách, jak je prezentují média a vnímá širší společnost. Dakota se proslavila jako talentovaná dětská herečka a nyní na prahu dospělosti ve filmu vystupuje v erotickém prádle, šňupe koks, „fuckuje“ a pálí jednu cigaretu za druhou. Stejně tak i energická Kristen Stewart v punkovém sestřihu a pánské kožené bundě ani vzdáleně nepřipomíná tu křehkou Bellu ze série Twilight, která ji proslavila. Vzhledem k úvodu mého textu to bude nejspíše znít jako vynucené klišé, avšak je nutné dodat, že se obě herečky svých partů zhostily na výbornou, což platí i o jejich hlasovém projevu – to, že jsou ve zpívaných pasážích ponechány jejich hlasy, mě velmi potěšilo. Tradičně skvělý je Michael Shannon v roli producenta Kima Fowleyho jakožto jediné výraznější mužské postavy. ____ The Runaways nepředstavují žádnou (r)evoluci ve svém žánru, ale pro své výše zmíněné kvality si nepochybně zaslouží pozornost. 75% (22.07.2010)