Večírek

Výborná, jednoduchá zábava na sobotňajší večer, kedy nemáte chuť na filozoficko-analytické traktáty. Čistá situačná komika s minimalistickými dialógmi, založená viac-menej na groteske a opakujúcich sa, no prekvapivo stále vtipných okamihoch. Sellers ako indický rádobyherec - smoliar doslova exceluje a zamilovala som si aj postavu čašníka (ako sá volal? Levinson?). Skladba "I don´t wanna lose you", pripomínajúca štýl Nouvelle Vague mi tiež pasovala, no a zlatým klincom bolo vykreslenie Rusov v prostredí "vyšších" kruhov americkej spoločnosti - hlúční, vyškerení, bozkávajúci sa, v ruke sústavne Smirnoff vodka. No koniec . :-) 8/10. (04.03.2012)

Edwardsův Večírek se bohužel kvalitou blíží méně povedeným Panterům a slabý scénář nezachrání ani Peter Sellers. Celý film se velmi vleče a ačkoliv se o humor snaží pravidelně, jednotlivé pokusy bohužel nejsou příliš kvalitní ani kreativní a celkem se opakují a humor založený na nešikovnosti hlavní postavy se rychle okouká a díky tomu, že hlavní postava, ani postavy okolo nejsou ničím zajímavé, je tento styl humoru méně úspěšný, než právě u Růžového pantera, kde je oblíbený Clouseau, který leccos zachrání, ale na Večírku bohužel moc záchranných bodů není. (06.03.2018)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: MARKÍZA = ?.?.199?+PREMIÉRA NA STV 1 = 8.11.2014, réžia českého znenia (ČT 1995) = ELMAR KLOSS - Snobská párty účasťou naivného herca (v podaní Petera Sellersa) naberá na obrátkach. A aj keď postupuje značne nevyrovnaným tempom, v závere vrcholí presne tak ako poriadne večierky vrcholiť majú. Vrátane slona. (16.11.2014) (16.11.2014)

S Petrom Sellersom si od Divnolásky pozriem čokoľvek, ale zatiaľ nič okrem Kubrickovho filmu ma s ním nijak neoslnilo. On hrá vždy výborne, len ja mám problém nájsť v jeho filmoch niečo, čo by ma bavilo, v prípade The Party nedajbože rozosmialo. Tu som sa párkrát pousmiala, ale ostatné vtipy predchodcu Mr. Beana (ktorý ma rozosmeje takmer vždy) boli asi tak úspešné ako pokus o premenu Sellersa na Inda. (24.05.2017)

Swingující šedesátky se krásně projevily v tomto příběhu snobů, co konečně jednou zažijí pořádný večírek! Hraje se o přetvářce, o falešné morálce, o tom, jak by všem bylo lépe, kdyby se hostitelé na večírku místo neustálého hlídání regulí, prostě od srdce zasmáli. A třeba po sobě hodili dortem... Rozpustilá nálada tohoto snímku je báječná a baví mě i lehce nostalgický konec. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si tuto jízdu užil od začátku do konce. Skutečně od srdce jsem se zasmál dvakrát (hrátky s přístrojem, co ovládá zařízení domu, záchodová scéna), jinak mi film přišel zvláštně zdlouhavý (neustálé přechody Bakshiho po domě), místy nevypointovaný (kam odtekla voda ze záchoda? co se stalo s dírou v podlaze?) a navíc se zvláštním sound designem (dlouhé rozhovory, co nejsou slyšet, neustále podbarvené "výtahovým" jazzem). Zpočátku jsou gagy slušné, ale pak se čím dál tím více opakuje to, že někdo někam padá, omdlívá (hostitelka omdlí a spadne do vody snad třikrát!) nebo se ožrale motá. Ano, jdu zřejmě proti většině, ale ožralý číšník mě spíš iritoval než bavil. Neustále jsem řešil otázku - proč ho proboha nevyhodí? (27.09.2022)