Poznáš muže svých snů

Woody, woody, co jsi to provedl. Neříkám, že You Will Meet a Tall Dark Stranger je vyloženě špatný film, ale s takovýmhle castingem (Hopkins, Watts, Pinto, Banderas) šlo udělat mnohem více. Začal bych hlavně u konce. A to doslova, protože ten konec mě ani nezklamal, protože tam vlastně žádný nebyl. Přišlo mi, jako by se Woody ve střižně rozhodl posledních 10 až 15 minut, které by všechny dějové linky nějak ukončily, prostě vystřihnout a vyhodit. Celou dobu jsem si říkal, že tohle je vcelku fajn snímek, kterému bych i dal těch 70 %, ale pak mě bohužel zklamal ten (ne)konec. Každopádně se sluší taky napsat, že to je fajn film ve smyslu, že Woody si celou dobu hraje se starým příslovím "kdo s čím zachází, ten s tím také schází" a je to poznat právě ke konci. Za to má plus. Sečteno podtrženo, je to takový lepší průměr od Woodyho, kterému (hlavně kvůli obsazení) dám za nějaký ten čas ještě jednu šanci. 60 %. (21.01.2013)

Allenovu filmografii osobně dělím na čtyři období: rozjuchané komediální začátky, kdy Woody úročil své zkušenosti ze stand-up comedy, vážnější éru, kdy shodil klaunský ohoz a zkusil diváky deptat psychologickými dramaty a komplikovanými postavami a publikum se mu následně odměnilo nezájmem. Poté přišlo Allenovo zlaté tvůrčí období rámované Purpurovou růží z Káhiry a symbolicky ukončené snímkem Hollywood Ending. V téhle době jsem mohl házet 4* od boku a Woody mi dělal radost každým novým kouskem. Od roku 2002 přišlo období, kdy se jen těžko hledá jednotící prvek a nelze užít paušalizující hodnocení. S Allenem to mám od té doby jak na houpačce. Někdy dokáže překvapovat a kupříkladu Match Point - Hru osudu nebo Kasandřin sen řadím v rámci jeho tvorby hodně vysoko. Střídají je ale tituly, kdy krčím rameny a říkám, "Tak sis, starý brachu, zase udělal svůj pravidelný roční zářez, jenže totéž v bledě modrém jsem od tebe viděl už několikrát a nezlob se na mě, v lepším provedení. Zkrátka přes všechny zásluhy mě už trochu unavuješ." Výše zmíněné dokonale pasuje i na titul Poznáš muže svých snů. Podobné Woodyho snímky se mi vytrácí z paměti hrozně rychle a nic po nich nezůstává. Tentokrát u mě Woody překvapivě narazil i v oblasti, která bývá tradičně jeho silnou stránkou - tedy v castingu. Sir Anthony Hopkins jako Allenovo alter ego nefunguje a za šlápnutí vedle považuju i obsazení Brolina, který se hodí do jných žánrů a postav. Tohle je případ filmu, kde se to jen hemží slavnými jmény a tvářemi, konečný výsledek je ale mdlý. Tuhle komedii považuji za důkaz trendu, že Woody ke stáru čím dál tím víc používá šablony, zplošťuje a předkládá banality. Celkový dojem: 45 %. (15.04.2015)

Není to úplně ten starej typickej Woody se svou sarkastickou sebekritikou, ovšem sarkasus, trefné postřehy a vtipné i tragičtější životních situace najdeme skoro v každé scéně. V postavách, nebo spíš jejich osudech, se nejspíš najdete, ale do vážných úvah nad nimi se pouštět nebudete, film vám radši přinese uvolněný nadhled nad nimi i nad životem celkově. I když pár střihů může pro oko diváka působit rušivě, atmosferické pohledy na Londýn a známé chodníky i budovy podél Temže vše zručně vykompenzují. Já osobně se bavila při filmu celých skoro sto minut a každý, kdo přistoupí na Allenův styl vyprávění i pohled na svět bude zaručeně taky. (16.12.2010)

Woody ztrácí komediální síly - hlavně asi proto, že už přes svůj věk sebe sama neobsazuje do filmů. Ostatně, projevilo se to poměrně dost na jeho předchozím filmu - Whatever Works - který chápu jako pokus o navázání na starší komediální tvorbu. Na druhou stranu jsou jeho filmy v jistém smyslu zralejší a stále více odráží jeho bohatou životní zkušenost. To se projevuje i v díle You Will Meet a Tall Dark Stranger (na ten nešťastný český název raději nemyslím), které lze interpretovat jako méně humornou, ale zato mnohem tragičtější kombinaci dvou starších snímků: Husbands and Wives a Love and Death. I když lze negativně hodnotit nedostatečnou ucelenost a ukončenost děje, nemám si příliš na co stěžovat.... (06.01.2011)

Standardně dobrý (tedy velmi dobrý) Woody. Vztahy, to je nekonečná studnice inspirace, zdroj smíchu a smutku... a tady se všechno střetává tak akorát. Obsazení je i na Woodyho mimořádně kvalitní, vedle Hopkinse a Banderase, o nichž netřeba se zmiňovat, mě mile potěšil Josh Brolin (snad v první roli, kdy mě z nějakého důvodu neiritoval). Dámská část ansámblu je však ještě lepší - sexy Lucy Punchová (jo, i když to je role zlatokopecké blbky, fakt je sexy), nádherná Naomi Wattsová a okouzlující Indka Freida. Vlastně body beru jen za Gemmu Jonesovou, která jako kdyby z oka vypadla Věře Tichánkové. Ale což. A ten závěr, co tu tak kritizujete (což jen dokazuje, že jste to vůbec nepochopili)? Perfektní. Všechny příběhy končí ve chvíli padesát na padesát - a je jen na náhodě, na kterou stranu sítě se míček překulí. Tady mě Woodyho hra bavila víc jak v Match Pointu. A to je dobře. (04.02.2013)