Ricky

Nadějná zápletka, která se cestou k závěru poztrácela v rozpačitém scénáři. Sociální drama a fantasy motiv prvního člověka s křídly zní opravdu lákavě, navíc se podařilo vybrat výborné herce (malou dívenku v roli Rickyho starší sestry nevyjímaje), kteří dokáží zachovat přirozenou mimiku i v krkolomných obratech, ale celkový potenciál byl oproti výslednému dojmu naprosto jinde. 50% (14.09.2009)

Podivný film. Zo začiatku dráma o obyčajnej frantícko - španielskej rodine sa v polovici sťaby mihnutím čarovného prútika zmení na akési zmagorené fantasy, ktorého ústrednou postavou je decko lietajúce po izbe a obchoďáku s rastúcimi krídlami s vypelichaným perím dosť podobnými sliepke. Dívať sa na ten blanitý "aparát" na chrbte malého dorastenca však vo mne vzbudzovalo neurčité pocity. Ale možno má film nejaký hlboký filozofický podtext, ktorý mne chlapcovi z dediny ovšem unikol. Do kina absolútne nevhodný film, ale aspoň už viem, ako to myslia niektorí ľudia, keď vravia: "Ten váš malý je ale anjelik" :) (15.01.2010)

SPOILERY. Měl jsem zato, že Ozon své dva přístupy (odlehčený, stylizovaný, fantastický x umírněný, rezervovaný, civilní) ve filmech moc nemíchá – až doteď. Na druhou stranu se mi jen potvrdilo, že zřejmě není vynalézavější filmař co do práce s žánry, jejichž pravidla si svérázný filmař tisknout na toaletní papír. Ricky je totiž fuck-up. Plakát navodí dojem, že jdete na francouzskou verzi „Kdopak to mluví“, ale první záběr uplakané zoufalé matky na sociálce Vás ukonejší, že tomu tak není a vy s budete moci vychutnávat naopak nasírací sociální drama. Všechno tomu nasvědčuje do okamžiku, který na sebe nechá dost dlouho čekat; ani po zásadním zvratu se ale žánrové kolo nezastaví... Když pominete vynikající filmařské kvality snímku, nejzajímavější je tedy Ozonova hra s diváckými očekáváními a podivné dojmy a poznání, která nejen o filmu, nýbrž i o sobě v průběhu sledování příběhu divák vědomě (to když si pleská o čelo, když pochopí, že a proč naletěl) či nevědomě (to když se mu to zdá nějaké divné) nabývá, v čemž sice není Ozon tak árijsky brutální jako takový Haneke, ale na nikoho jiného, podobně vyčůraného jsem si až doteď, 2 hodiny po projekci nevzpomněl. Nízké hodnocení filmu považuji za ...velký úspěch filmu. Divákům se nelíbí, co se o sobě dozvěděli. Čtyři a půl zaokrouhleno nahoru. (07.10.2012)

Ťažko prijateľný a na jedno pozretie úplne postačujúci film. Možno sa zdá, že film neposkytol takmer nič, ale vskutku obsahoval tvrdý, no aj zázračný život obyčajnej rodinky s neobyčajným Rickym. Treba sa od príbehu MAXIMÁLNE odpútať a uvedomiť si symboliku tohto filmu a okrídleného zázraku a možno vtedy tento film môže získať nevšednú hodnotu. (17.06.2011)

Francois Ozon, jako u nás Vladimír Michálek, se může pochlubit pestrostí žánrů. Každý jeho film se zabývá zcela odlišným tématem, než film předchozí, což Ricky nadále potvrzuje. Po biografii věnující se životu fiktivní spisovatelky milostných románků tu máme příběh létajícího dítěte. Na slavnostní předpremiéře pan režisér popisoval, že když přečetl povídku, která se stala předlohou pro Rickyho, byl natolik uchvácen, že se rozhodl ji převést na filmové plátno. Ve mně Ricky vyvolal stejné pocity jako Ozonův dřívější film Bazén. Myslím si, že nechává na divákovi, aby si vytvořil obrázek sám a odnesl si z kina pointu dle vlastní fantazie a intenzity duševního světa. (10.02.2009)