Mother and Child

Pohlcující příběh plný emocí, který vhání slzy do očí. Z takřka prosté "bezcitnosti" či povrchnosti se přechází do zadostiučinění a otevřenému, láskyplnému srdci. Maminky, ať už budoucí, či současné by se měly rozhodně kouknout na tento film. Plyne z něj totiž ponaučení, kdy člověk může přijít o mnohem víc, než si doopravdy myslí. Teď mi to vážně nedá spát... ***** (04.03.2013)

Fakt, že film a to hlavně ve druhé polovině malinko příběhově skřípe, vynahradí hlavně herecké výkony dvou hlavních ženských představitelek. Anette i Naomi jsou skvělé herečky, což tady již poněkolikáté dokázaly. Mother a Child není rozhodně nějak optimisticky laděný snímek se šťastným koncem, je to spíše vztahový, dramatický propletenec tři různých žen, jejíž osudy se protnou, bez ohledu na to, jestli se vůbec ve filmu potkají. (02.11.2014)

Rodrigo García a jeho velké překvapení. Bez nějakých zbytečných úvodů - Mother and Child je neuvěřitelně silný a zároveň ohromně civilní film, který svým tématem mateřství dokáže zasáhnout přímo do citového ústředí. V tomhle mu navíc značně pomohly postavy. Taková Noami Watts, vyrovnávající se se svou adopcí, citovým odmítáním a spásným sexem nebo Annette Bening, litující svého rozhodnutí v každé životní situaci, stojí za to. Spojené finále je už pak jen takovou malou na dortu. Jsem někde na půl cesty mezi čtyřma a pěti hvězdama. A person inside another person - science fiction (14.10.2012)

Nenápadný ale v mnoha směrech velice silný příběh, jehož název přesně vypovídá o čem příběh pojednává. Velice dobří herci a chytrý scénář, bohužel zabíjí možná až moc komorní a utahaná režie. Přesto stojí za vidění a zaujme převážně diváky, které téma adopce a rozbitých rodinných vztahů opravdu zajímá. (23.10.2012)

Kazda zena je dcerou, ne kazda muze byt matkou... presto je to v nas silne zakorenene... Nikdy jsem nebyla ten typ, co by se nad detmi rozplyval a bylo i obdobi, kdy jsem si rikala, ze deti mit nikdy nebudu.... prejde par let, porad mate pocit, ze nejake materske pudy se vam spise vyhybaji a pak se najednou sestre, ktera byla jeste horsi nez vy v tom smeru, narodi dite, dcera, kterou neumyslne pojmenuje jmenem, ktere jste si kdysi davno vysnila vy pro sve dite... sledujete, jak ji to zmenilo, jak najednou si chcete dite i pochovat.... Vycitate vlastni matce tlak, ktery na vas vyviji ohledne deti.... A pak vsechny ty debaty o snaze mit dite, o umelych uplodneních, o tehotenstvi, o silenstvi jmenam materska dovolena.... Vsechno tohle zpusobi, ze tenhle film probrecite.... i kdyz je nekdy prilis doslovny, chvilkami dejove prestreleny... "nejvic se mi v tomhle smeru nelibila scena, kdy pracovnice necha polozeny dopis na te slozce" ale celkove, celkove je to brilantni... ... 3.6.2013 a stale prsi a prsi... "Cas je to nejdulezitejsi" (komentar je velmi zmatecny a velmi osobni) ....................... po roce, je 3.7.2014 a ja ani nevim proc jsem si pustila velkou cast filmu znovu, vcetne konce a zase jsem brecela jak zelva...zase me to donutila premyslet nad roli matky, ktera je v nas zakorenena, at uz chceme nebo ne. (02.06.2013)