My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Velmi zajímavý námět... perfektní scény ze zákopu jsou ničeny těmi na kterých jsou tanky. Něcojakotiger s přivřením obou očí pochopím, protože originálů je nesmírně málo, ale s maketou T-34/85 si asi dělají srandu?! Němečtí vojáci co postupují za tankem asi ani neprodělali výcvik o taktice a mačkají se tam na sebe jak leporelo. Na můj vkus smícháno dohromady až moc žánrů, čekal jsem už jen že chlapík z budoucnosti oplodní zdravotnici, ale místo dítěte se narodí nějaký predátor. Poselství v podobě procitnutí skinheada mi připadlo jako dobrý filmařský záměr, protože v Rusku neonacismus není jen o koncertech a nějakých demonstracích, ale tam lidi opravdu umírají. ()
Jsem mile překvapen, děj je dynamický a nenudí. Kladem je reálné zobrazení východní fronty bez politické propagandy. Je pravda, že ve filmu jsou jisté nelogičnosti, ale to bych odpustil. Určitě bych neřekl, že je to snímek s extra morálním apelem. Ruský neonacista je ze své podstaty skutečný nesmysl (Hitler vedl nejen v Rusku vyhlazovací válku a chtěl zničit Východní Slovany - některé Západní Slovany maximálně germanizovat). Neonacisté v Rusku jsou skutečně silní, a proto opravdu neškodí ukázat ruské mládeži opravdové fakta s historie. Snímek zaslouží 4 hvězdy. ()
Trošku sci-fi, kdy parta hledačů válečných relikvií se omylem dostane do opravdových bojů na Ruské frontě v roce 1942. Pak už to je celkem obstojný válečný film. Celkem jsem byl rád, že ze znalostmi, kterými disponují, by mohli lehce zvrátit vývoj. Přesto toho nevyužívají a jediná starost je, jak se z tohoto "omylu v čase" dostat ven. ()
V den 50. výročí sovětské okupace jsem si naordinoval tuhle agitku na hrdinné sovětské vojáky. Byl to jednoduchý, nekomplikovaný návrat do minulosti- hledači pozůstatků války se nechtěně teleportují do roku 1942, do jedné z bitev, o kterou se zajímali. Znovu jsem si uvědomil, jak moc tehdy to vítězství bolelo, jako film mě to ale nenadchlo. Fakt je ten, že adorovat coby Rus nacisty je nesmysl. Přitom se to děje poměrně ve velkém měřítku. Tohle si jejich pradědové nezasloužili. To ale ještě neznamená, že nás měli vnímat jako svoji věčnou válečnou kořist. ()
Pri tomto filme sa netreba veľmi zaoberať, či je to možné, treba si trošku zafantazírovať. Ekaterina Klimova je ozaj pekná herečka, no tí štyria chlapíci, to boli takí typickí chlapci aj herecky a podľa toho vyzeral aj dej. Síce mnohokrát prekvapil, no podstatné na ňom bolo to, že ukázal aký nezmysel je dnes oslavovať nacizmus, fašizmus a že to robia niektorí aj v krajinách ako Rusko a pritom keby si zistili informácie a a vedeli by sa vžiť do tej situácie, tak by zrejme konali inak. Inak to s tým veliteľom a človekom z kontrarozviedky bolo dosť jemné. Taktiež ten zbytočný pokus o hrdinstvo, keď Rus postrieľal niekoľkých nacistov až sám zomrel. A normálne im to, že sú z budúcnosti aj verili, to ma dostalo. Zaujímavý jednoduchý a pritom vnútorne pekný film. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama