Ztracené město Z

Jsem upřímně překvapen, že v současné hollywoodské kinematografii mohl vzniknout snímek jako Ztracené město Z, který krom překvapivé významové hry přichází především s odvážně vybudovaným vyprávěním s neklasickou osnovou, v níž soustavně staví vyvolávaná žánrová očekávání do nečekaného nesouladu s tím, kam se následně vydá. Nepropásněte je v kině, neboť jde o jedno z těch děl, která si žádají temný sál s mihotáním světla z projektoru na plátně nikoli kvůli smysly takříkajíc dráždícím požitkům, nýbrž kvůli intimitě divácké zkušenosti. Více zase po čase na Poznámkách (23.04.2017)

Spíše The Lost City of F a jestli to F znamená Fawcett, nebo Family nechám na Vás, protože sám autor jako by to nevěděl.. V neměnné poloze ukotvený Hunnam, Pattinson s nalepenými vousy (aby byly jeho, musel by se přestat holit v šesti), rodící Sienna Miller (jediná postava, co opravdu přináší tolik skloňovanou oběť) a výlety jednoho sobeckého badatele za poznáním, které provází to nejhorší, co se může poznání týkat. Lhostejnost.. Gray na rozdíl od voru Fawcettovy výpravy nepředstíral, že pluje proti proudu, ale evidentně mu chyběly peníze, dramaturg a hlavně vize. A přitom se tolik nabízelo, aby se vydal podobnou řekou jako kdysi Coppola.. (26.09.2017)

Bylo by to za čisté čtyři a možná bych uvažoval i o plném bodování, kdyby si film odpustil pár dialogů hodících se spíše do přednášek o politické korektnosti na úsvitu 21. století než do prostředí o 100 let staršího. Percy Fawcett byl sice znám tím, že s domorodci jednal mírně a respektem, ale rozhodně nevedl řeči zpohodlnělého intelektuála naší doby, který se džungli přiblíží nejvíce skrze obrazovku svého HD televizoru. Film si také události poněkud upravuje v zájmu autorova pohledu (např. poslední výpravy se účastnili tři muži, kromě Fawcetta a jeho syna ještě Raleigh Rimell, který ve filmu vůbec není zmíněn). Když se přes toto přenesu, stále The Lost City of Z zvládá být tou pravou dobrodružnou podívanou ze staré školy (tedy nezkaženou popkornovým Indijána Džounsem) o zaplňování bílých míst na mapě a pátrání po neznámém. Doma mám starou knihu ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů a během čtení o výpravách a dobrodružstvích známých i téměř neznámých mužů, kteří v průběhu tří tisíc let přispěli k poznání našeho světa, jsem zažíval stejné pocity jako u tohoto filmu. Jeho nejsilnějšími stránkami jsou prvotřídní hudba, vytříbená kamera, atmosféra a dobří herci (Patizón má ode mne opravdu palec nahoru). Je skutečně škoda, že podobných filmů vzniká takové minimum. Ještě jedno musím filmu přiznat, opět mi připomněl dle mého vůbec nejlepšího zástupce tohoto žánru, a to zde již uživatelem DaVid'82 zmíněné Měsíční hory. (18.08.2017)

Pár nápadů dobrých (zoufalá žena odcházející do pomyslné džungle; ohně v osadě domorodců, symbolizující nedostižné "Zlaté město" i zkázu v rámci posedlosti), vizuál super, herci taky, atraktivní prostředí i příběh. No... a potom nesouznění. Příběhy o mysteriéznosti, ba až mystičnosti džungle mě lákaj, ale mam představy o podstatně větší působivosti - sorry. Životopis Percyho Fawcetta je navzdory dobrodružnému tématu suchopárný, nevyhnutelně přeskakuje celé epizody a pomáhá si repetitivními doslovnými zkratkami, což sice možná vykresluje obtížnost, nejasnost a nevděčnost hrdinova cíle, ale jako diváka mě to chvílemi uspávalo. Největší mínus je ovšem ten, že ze mně film nedokázal vydolovat žádnou emoci (což se třeba Prvnímu člověku povedlo náramně). Znovu už do téhle džungle asi nechci, přestože si ji člověk druhý den nepamatuje. (01.01.2021)

Tak tohle byl zážitek, na který mě ten podivně dobrodružný název rozhodně nestihl připravit. (Protože jsem o filmu a pravém Fawcettovi předem nevěděla skoro nic, jenom že to byl objevitel a že ho hraje Hunnam.) Grayovo odhodlání obsáhnout skutečně široké spektrum událostí formujících život a úděl svého fikcionalizovaného hrdiny je obdivuhodné, ale na druhou stranu si myslím, že právě to mu možná u širokého diváctva podrazilo nohy. Sama jsem byla dost překvapená, když první výprava do džungle najednou skončila. Sice se mi povětšinou líbilo, jakým směrem se film vydal dál, ale řekla bych, že obvyklý divák v něčem, co velmi silně vypadá jako blockbuster, není zvyklý na takto neobvyklý a rozvolněný dějový oblouk. Protože tohle není blockbuster, ale velmi drahé artové zamyšlení nad tím, v který moment se motivované odhodlání přeměňuje na nezdravou posedlost. Ale ani tohle téma se filmu nedaří zpracovat úplně bezchybně a srozumitelně. Takže divácký požitek ve výsledku nejvíc závisí na tom, jak moc je člověk ochoten být shovívavý a hledat si tam zrovna to, co by sám nejraději chtěl vidět. (09.11.2017)