Ztracené město Z

Příliš roztříštěné na největší klasiky žánru filmů o dobrodružném a zničujícím putování džunglí (obzvlášť geniální Herzogovo Aguirre, hněv Boží). Což je tradiční nevýhoda biografických filmů s malou uměleckou licencí. Pokud ale k filmu přistoupíme jako k paradokumentu o době kdy Britská koloniální říše byla na svém zenitu, pak jde o zajímavé připomenutí světa ve kterém slovo "gentlemanství" neznamenalo jen otevírání dveří ženám, ale životní filosofii a pozitivní nadřazenost všem lidem i nepříznivým okolnostem okolo. Fawcett je i ve své zaslepenosti fascinující a obdivuhodná osoba. A Grayův film, ten je v jejím kontextu velmi "civilní". Bez bombastičnosti, ale také bez chvilky nudy (navzdory nemalé stopáži) 8/10 (25.08.2017)

Snímka má veľmi vydarený nástup a tak vás drží napnutých od samého začiatku až do konca. Keď sa bavíme o začiatku a konci, musím sa pozastaviť u práce s časom a jeho plynutím. Dlho som nevidel tak dobre vyvážený film. Príbeh mapuje takmer tridsať rokov života anglického dobrodruha, ktorý je len tak mimochodom v podaní Charlie Hunnama úplne famózny. Tridsať rokov je ťažké vtesnať do filmu, aby vám ako divákovi nebolo zatajené množstvo faktov, ktoré môžu značne meniť vyznenie postavy a samotného príbehu. Ale Stratené mesto Z si s týmto problémom poradilo veľmi skúsene. Scény plynule prechádzajú z jedného roka do druhého, Londýn strieda Amazóniu, smokingy striedajú bedrové rúška, skrátka strih, réžia a scenár na jednotku. Vo filme si môžete nájsť veľmi veľa tém a tak ich postupne nachádzate a zase opúšťate rovnako tak, ako hlavný hrdina prechádza neprebádanou džungľou. (13.03.2020)

„TO, CO HLEDÁTE JE MNOHEM VĚTŠÍ, NEŽ JSTE SI KDY DOKÁZAL PŘEDSTAVIT. VAŠE DUŠE NENAJDE KLIDU, DOKUD TOTO NOVÉ MÍSTO NENAJDETE. JE TO VÁŠ OSUD. PAK PŘINESETE SVĚTU OSVÍCENÍ...“ /// Zbytečnej a dlouhej úvod. Pak dobrodružná Bolívie… tenhle pobyt na čerstvým vzduchu s indiánama meloucíma kraviny, je o poznání zajímavější. Pak zpátky domů a zase jsme tady zbytečně dlouho… Gray se snaží vyprávět o životě a odkazu Percy Fawcetta a střídá (celkem rovnoměrně) lepší a horší okamžiky. Tu nudu sice dokáže vynahradit dobrodružstvím z výprav, nechybí 1. světová, ale…výsledkem je zdlouhavej životopis správnýho dobrodruha, kterej by určitě při jeho sledování chcípl nudou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal David Grann, neznám. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 3.) Thx za titule „num71 a majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (06.09.2017)

Velmi dobrý životopisný film reflektující skrze hlavní postavu tu překrásnou dobu, kdy svět byl ještě obrovský a nekonečný, čekající na své prozkoumání, plný tajemství a nebezpečí, na dobu velkých cestovatelů, explorerů, dobrodruhů a velkých objevitelských cest i selhání všeho humánního v institutu světové války... Na vrcholy žánru tenhle film nemá, Mise, Aguirre, hněv Boží či třeba experimentální Objetí hada jsou po umělecké stránce o nějaký ten level výše, ale přesto má Tajemné město Z svou sílu, která je ukryta především v dramatičnosti...film Jamese Graye je čistokrevné drama příběhu jednoho posedlého muže a jeho nezdolné vůle... Povedená exkurze do doby, v níž vodní toky byly nejčastější - a mnohde spíš jediné - dopravní tepny... (03.07.2017)

Starosvětská, tedy pomalá, neakční a civilní dobrodružná výprava do džungle po stopách legendárního ztraceného města. S důrazem na to civilní - když tu dojdou zásoby, hrdina se prostě musí vrátit. Posedlost hrdiny jsem na jednu stranu chápal, mnozí z nás potřebují k životu nějaký ideál, něco velkého a romantického za čím se hnát, čemu zasvětit život a co ani nemusí být nutně reálné nebo užitečné. Na straně druhé považuju za neospravedlnitelné, když se chlap kvůli tomu víceméně vykašle na rodinu jako tady. Navíc se mi z filmu zdálo, že ten jeho sen stál na dost hliněných nohách a to doslova - usuzovat z trochy staré keramiky nalezené v džungli hned na přítomnost celého města, no nevím.  Každopádně je to příjemná podívaná s fajn herci, obzvlášť pokud máte tohle téma rádi jako já. (25.09.2021)